Sobibor

Technická stránka věci na úrovni, špinavá lágrová atmosféra výborná a oceňuji i jazykové pojetí, kdy tu zní vedle ruštiny a němčiny, polština či jidiš, což nebývá u Rusů zase tak často zvykem. Život v táboře je provázený nekonečnou brutalitou ze strany stráží a i když nezpochybňuji fakt, že tomu tak skutečně bylo, tak tady mi to občas přišlo trochu prvoplánové. Na druhou stranu bylo to občas natolik intenzivní, že se ta účelovost dala přejít. Navíc záběr z plynové komory je jedna z věcí, kterou z hlavy hned tak nedostanu. Vztahové linky občas maličko zahaprují a místy je problém si k postavám najít ten správný vztah, nicméně fandit se jim dá bez problémů už vzhledem k tomu, v jakém pekle se všichni ocitli. O zklamání se tak dá mluvit snad jen v případě samotného útěku. První fáze byla dobrá, ale pak Chabenskij spíš než na akci vsadil na symboliku, což mi ne úplně sedělo, byť to bylo natočeno zručně. Maličko promrhaný potenciál, ale i tak se jedná o velmi slušný kousek. 75% (15.08.2021)

Od Rusov ako blesk z čistého neba prišiel tento perfektný historický film na tému holokaust. Takmer dve hodiny čírej hrôzy v samotnom srdci pekla, v jednom z najmasovejších a najhorších vyhladzovacích táborov, ďaleko na východe okupovaného Poľska. Už od úvodných minút ma film neuveriteľne tiesnivú a priam podmanivo autentickú atmosféru. Budete sa cítiť ako keby ste v tom tábore boli vy. Príbeh od začiatku tlačí maximálne na emócie a nedá vám vydýchnuť ani na sekundu. Scéna kde do tábora dorazí nový transport, naivných, nič netušiacich ľudí, ktorí sa dokonca tešia na nový život, je mimoriadne skľučujúca a desivá zároveň. Každý, kto aspoň trošku zavadil o tému holokaustu vie, čo sa s nimi za pár minút stane. A práve to je najhoršie. Ten pocit bezmocnosti, beznádeje a strachu. O niekoľko hodín už len stúpajú hore komínom ako dym. Sobibor je spolu s maďarským Saul fia jednoznačne najlepší film na tému holokaust posledných možno piatich rokov. Určite by som privítal hlavne od Rusov alebo Poliakov viac takých kúskov. Veľmi zaujímavé by bolo vidieť zfilmovaný príbeh ďalších dvoch veľkých vyhladzovacích táborov na východe, Treblinky a Belzecu. Uvidíme... ale Sobibor určite odporúčam, hlavne fanúšikom vojnových a mimoriadne drsných filmov. 85 %!! (29.12.2018)

Sobibor. Jméno, které už navždy zůstane s pachutí smrti podobně jako Osvětim, Treblinka atd... Rusové se chopili se ctí historické události, která již byla jednou zfilmována a která si zfilmování zaslouží hned z několika důvodů. Za prvé, na zločiny nacismu nesmí být nikdy zapomenuto. Za druhé zde došlo ke vzpouře, kterých v koncentračních táborech za války nebylo mnoho. Z dnešního pohledu se to zdá čistě matematicky nepochopitelné. Jak mohlo několik stovek stráží, pravda vyzbrojených, věznit desetitisíce vězňů? Jak to, že ti senechali masakrovat doslova jako ovce ? Ano, po prním příjezdu na nové místo bych dokonalou lež nacistů chápal... Označte si dobře kufry ať je pak najdete! Je tu někdo zedník? Tesař? Truhlář? V novém působišti potřebujeme vaše profese! Rozdělte se na ženy a děti a muže! Je to jen na chvilku brzy zase budete sloučeni. První do sprch půjdou ženy a děti, je to z důvodu zábrany proti tyfové epidemii... Dobře si označte oblečení ať je pak najdete!.... tohle bylo prostě dokonale vymyšlené na čerstvě příchozí, dokonalá past aby až do hermetického uzavření dveří plynové komory byly odsouzení k smrti klidní...V panickém strachu ze smrti se dav chová nevyzpytatelně a nedá se řídit. Jenže ti co se zázrakem vyhnuli plynu, ti co byli ještě určeni na otrockou práci dokud sami nepadnou hladem a nemocemi, proč oni znajíc již svůj osud nepovstali? Myslím tím teď všechny vyhlazovací tábory, ne jen Sobibor. Naštěstí se zde našel člověk, který pochopil a dal některým z vězňů šanci přežít. Film je drsný jak jen můžeme od tohoto žánru očekávat. Hlavně začátek a příjezd jednoho z transportů. Židé ještě přijeli s kufry a v nejlepších šatech osobními vagóny. Sice se strachem a nejistotou, ale také v očekávání té nové domoviny... Zde je pro diváka obzvláště drsný ten kontrast jejich důvěřivosti a naivity s divákovou znalostí toho co bude následovat. Jestli na mne něco opravdu zapůsobilo, pak to byl večírek esesmanů. To bylo čisté peklo. A ačkoliv jsem nikdy neměl rád Lamberta jako herce, tady ten jeho esesák hodně dotahuje Fiennese v Schindlerově seznamu. Opravdická zrůda. Čiré zlo. Bohužel tábor sám na mne působil dost komorně i počty vězňů na apelplacu, kdy v táboře jich bylo ve skutečnosti několik tisíc. Dle mého názoru také vězni byli až moc ,,zarostlí'' a už jen to výhružné dívání se do tváří esesmanům neodpovídalo realitě. To se ve skutečnosti trestalo bitím nebo smrtí. V závěru jsem nechápal proč při útěku hlavní branou za vězni vybuchovaly všechny ty miny kolem plotů... Ale i tak se jedná rozhodně od naprůměrnou záležitost velebící hrdinství těch několika kteří umožnili ostatním pokusit se o útěk. Dávám tedy za 4 zlaté prsteny. * * * * (20.04.2020)

Ruský filmový styl mívám rád téměř bez výhrad, ale tady mi nesedl. Namísto syrového realistického drámka z koncentráku jsem totiž dostal poněkud teatrální a exaltovanou záležitost s absurdně zkarikovanými postavami esesáků a v závěru nasáklou typickým ruskoválečným patosem klasického ruského válečného filmu. Mnou nedávno zhlédnutý polský "holokaustový" majstrštyk W ciemności (2011), který mám dosud živě v paměti, mě oslovil nepoměrně víc a teď mě o to víc mrzí, že jsem mu kvůli úděsné ruční kameře nemohl dát plný počet. Sobibor mě až na první třetinu příliš nezaujal, jeho dokumentární hodnota je kvůli scénáristické vyumělkovanosti postav sporná, účinek na diváka i přes závažnost tématiky je tedy nevelký, zpomalené "artové" finále pak rozpačité. Režisér Chabenskij mě na rozdíl od herce Chabenského nepřesvědčil. (13.01.2019)

Přiznejme si to upřímně, tenhle film se Rusům nepovedl, zvlášť když ho divák může srovnat s americkým filmem Útěk ze Sobiboru z roku 1987. Oba filmy opisují situaci z léta 1943, kdy se vězni ze Sonderkommanda, tedy skupiny určené k obsluze tábora, úklidu komor atd., vzbouřili a utekli. Největší slabina ruského snímku jsou herci. Že nevypadají moc německy, to se ještě dá snést. Horší je, že příšerně přehrávají. Druhou slabinou je scénář, který je slabý, protagonisté málo zajímaví a neživotní. Je to obrovský paradox, protože samotný příběh jednoho z mála přeživších, tehdy 16letého Blatta, je sám o sobě naprosto dostačující. Napsal i několik knih a pro kvalitní příběh bohatě stačilo se jeho vyprávění držet... (27.07.2018)