Sidney Hall

Sidney Hall... posera a lůzr. Tak velký, že děvče jako Elle Fanning musí obléci kalhoty. Tři linie příběhu, z nichž za snesitelnou a jakž takž funkční se dá považovat jen ta adolescentní a to především díky spontánnosti Melody. Zbylé dvě, založené na osobních tragédiích (hlavních postav) se díky nedostatečné propracovanosti zcela minou s divákem a ona tragédie působí jen uměle vykonstruovaným dojmem a díky tomu je posledních 15-20 minut nesnesitelných a snad i na kýbl. Banálnost dialogů (monologů) je v některých momentech až vražedná - "Připadalo mi, když jsem se díval na všechna ta světla velkoměsta, že jsem jedno z těch milionů světel, jen malinkatý pixel, pohřbený v bílém šumu života, co bliká jen malou chviličku." - ovšem toto je zřejmě moderní umění :) Dvě smířlivé hvězdy, jinak odpadovému filmu, uděluji za přirozenou Elle a vcelku příjemnou hudbu. (20.05.2018)

Veľmi zvláštna, atypická, spočiatku dejovo pomerne odľahčená, hádam aj romanticky poňatá dráma, o hľadaní seba samého, s množstvom hlbokých myšlienok o poznaní života ako takého, o láske, ktorá je kľúčom k všetkému. Už ubehla nejaká doba, čo som videl tak zaujímavý, pekný, dejovým spracovaním, nesmierne originálny film. Chcel som dať päť, ale slza v závere nevybehla, tak ostanem pri štyroch. (30.03.2018)

Uuuuuuuf, těžký - přetěžký kousek k uchopení a je fakt hodně důležité, aby byl filmový divák nastavený ve správné náladě na to, aby celý snímek uchopil. Mě se to naštěstí povedlo na jedničku a jsem nadšen. Jsem nadšen i díky této databázi a hodnocení ostatních uživatelů, jinak by tenhle skvělý film asi zůstal utajen navždy. Nejedná se o žádný mainstream, ale řekl bych takový typický festivalový kus. Logan Lerman, na to kolik mu je, tu hraje vyzrále a vyspěle roli mladého spisovatele, který si ale žije v dost atypickém světě a je obklopen množstvím nestandardních a život stěžujících okolností, díky kterým dokonce na x let zmizí takříkajíc ze světa, než ho po dlouhé době vypátrá domnělý policista, z něhož se vyklube jeho hlavní sok v bojích o Pulitzera. Film je depresívní a bez pozlátka, ovšem doplněn nádhernou hudbou a celkově zajímavě natočený se spoustou flashbacků, které ale dávají smysl a nejsou rušivým elementem. Tohle je přesně ten typ složitého filmu, který čas od času potřebuji shlédnout...................moje hodnocení = 9 z 10. (26.03.2018)

Netradičně pojatý film, který se nese spíše v depresivním duchu. Obvykle si mě snímky podané podobným způsobem zcela nezískají, ovšem tenhle má prostě něco do sebe - je zde dost silných momentů, líbila se mi hudba, jsou zde nečekané zvraty a lavina věci, které nutí člověka k zamyšlení - to vždycky vítám, Za mě Spokojenost a 5 s odřenýma ušima :). (13.01.2019)

„Mám záchvaty paniky, Harolde“. - „To je dobře. To mají všichni moji klienti.“ - „Jo, ale žádný z tvých klientů není pod takovým tlakem.“ - „Žádný z mých klientů nemá takový talent. Kdybys tyhle záchvaty neměl, dělalo by mi to starost.“ - „Tentokrát je to jiné. Vidím věci. Věci, které nejsou skutečné. Třeba teď to vypadá, že nemáš kalhoty.“ - „Já je taky nemám...“ Před zhlédnutím jsem měl trošku obavy, aby to nebyla jen předělávka filmu Ten, kdo stojí v koutě, přece jen, stejný herec, „outsiderovská“, introvertní postava, která píše a je zároveň sama sebe hledající …některé motivy byly podobné, film však šel svou vlastní cestou. Už způsobem vyprávění, kdy si divák názor na některé situace a v konečném důsledku i postavy postupně upravuje, tudíž musí být neustále ve střehu, protože i zdánlivě nepodstatný moment může být jedním z důležitých střípků do skládačky života hlavní postavy. Příjemně melancholické nálady se tu ovšem člověk nakonec přece jen také dočká, jen v o něco posmutnělejší verzi. S hodnocením končím též na solidních 4*. (04.08.2018)