Jak napálit banku

Tento film neberte vážne! Jediným cieľom tvorcov totiž bolo natočiť „ľahkú“ komédiu bez „vážnejších“ momentov. Rola boxera Chrisa je pre T. Schweigera akoby šitá na mieru. PS.: „Dobre chlapi! Kto má tašky?“ „Ja som si myslel, že si ich vybral z auta.“ „Rýchlo!!!!“ Osobné hodnotenie: 70% (***) (17.02.2018)

Wolfgang Petersen se zřejmě chtěl rozloučit feel good pohodičkou, takže si vybral čteřici sympatických looserů a vnuknul jim nápad že by se mohli pokusit vyloupit banku. Nevadí mi že si za pár dní na film stěží vzpomenu. Potěšil mě fakt, že Němci nejsou s humorem až tak marní jak předvádějí v sérii Fakjů pane učiteli. Til Schweiger je stále bůh! 60% (08.08.2018)

Jako se na stará kolena vrátil do rodné hroudy Paul Verhoeven, tak se na úplný (vzhledem k věku) konec a rozloučení s filmovým plátnem vrátil Wolfgang Petersen doi rodného Reichu. Co vám o tom můžu tak povídat. Do kina to film není ani náhodou, televizní look, nízký rozpočet. Působí to jako epizoda z kriminálního seriálu. Ze začátku je humor strašně tlačený a umělý, žádný vtip mě nerozesmál, finanční poradce kytička je mrtě nesympatický chudák a já se prvních 35 minut docela ošíval nudou. Po přepadení už to začne bejt trochu lepší. Bouda na vrchní vyšetřovatelku je sranda a najde se už pár lepších vtipů. Ale pokud se ta mrtě chytrá policejní šéfka nechá opít takovým rohlíkem, tak je to scénáristicky zase ke konci spíš notně infantilní. Konec lepší než začátek, ale že bych se u celýho filmu nějak extra bavil...spíš ne než jo. Tři * ale slabší. Na konec kariéry to mohlo být lepší Vlčáku.50%. (02.06.2018)

Líbí se mně, když někdo vysmrkne parádičku jakoby se nechumelilo. Tohle není vrchol filmařský evoluce, uznávám, ale kdybych tak jako Peterson uměl lehce něco vysmrknout i já, nemusel bych se už druhej tejden trápit s rymičkou. Navíc to vypadá, že po německým filmu se mi začínaj líbit aj německý holky... (08.09.2022)

Filmu chybí dvě zásadní věci. Nedostatek napětí a skutečného humoru. Režisér Petersen nemá v této oblasti dost zkušeností. Motivace zlosyna je krkolomná a po úvodu, který představuje čtyři hrdiny sledujeme v druhé kapitole krok za krokem modelové schéma plánování, testování a provedení loupeže, kde záchytné body úsměvu tvoří proměna stydlína v drsňáka a zejména originální využití papeže. Nejvydatnější je kapitola třetí, ve které se vyšetřuje, improvizuje a intrikuje, ale tu už jsem dřímal. (31.10.2019)