Princezna Fantaghiró 2

Pokračování koprodukční italsko-české pohádky, která byla ve své době velkým hitem. První díl byl takovým rozjedem, ovšem druhý díl už ubíhal rychle. A v tomto tempu pokračuje i tohle pokračování. Oproti první části se tentokrát více natáčelo na Slovensku, a to na Bojnickém zámku. Samozřejmě že dominantní Bouzov opět hraje svoji roli, ovšem o hodně menší než minule. Romualdův hrad Perštejn a Adršpach už v pohádce není. Čeští herci jako Brožová, Kodetová a Valík už dostali tentokrát méně prostoru. Jejich místo zabrala smyslná a extrémně vnadná Brigitte Nielsen, která ve svém oblečení působí jako naprostá le femme fatale. Tím jednoznačně zastiňuje i Alessandru Martinez. Coby zlá černá královna sídlí na impozantním černém hradu, kterému interiéry propůjčil již zmíněný Bojnický zámek, jehož hlídá armáda černých rytířů s úchvatnými přilbami. Z českých herců se tu nově objeví mladičká Geislerová v roli lesní královny a poměrně mladý Roden coby úchylně vypadající zlatoočko. Co se týče nadpřirozených bytostí, tak ty i tentokrát dostávají hodně prostoru. Opět je tu mluvící husa, mluvící šutr, který se umí již i vracet jako bumerang. Z mluvících zvířat je tu uměle vyrobená ryba, želva, krab, červ a zlatohřívák. Triky s těmito pohádkovými postavami na dnešní dobu jsou již odfláknuté až lehce bizarní, ovšem ve své době byly kouzelné. Nad tím vším je podle mě ovšem zásadní příběh Romualda s Fantagirou, kteří na začátku filmu prožili doslova romantický koitus při své svatbě. Ovšem černá královna Romualda začarovala, aby na Fantaghiro zapomněl. Jí nezbylo nic jiného, než o svého muže bojovat. A to vše opět za podmanivé hudby, která provází pohádkou celých 180 minut. [4369. hodnocení, 58. komentář, 61%] (26.02.2020)

Jak ohodnotit 5 filmů, které mi absolutně splývají dohromady? Podle toho co tu čtu to byla neskutečná kravina... Nicméně je to jedna z nejoblíbenějších pohádek mého dětství. Moje hodnocení prosím berte s rezervou, hodnotím na základě nostalgie, emocí a stále přetrvávajících dojmů. Samozřejmě nesmím zapomenout na Alessandru Martines, nejhezčí princeznu všech dob :) (12.02.2009)

Človek sa cez sviatky nechá opiť kadejakým rožkom. Fantaghiró je jedna nezabudnuteľná rozprávková séria môjho detstva. Samozrejme, že pri opätovnom a opätovnom pozretí čo to stráca na svojom čare, ale nostalgia sa jednoducho odignorovať nedá. Tak isto sa nedá zabudnúť na famóznu Brigitte alias čiernu kráľovnú. Rytieri, čary a víťazstvo lásky. Kto by nepodľahol? (04.01.2012)

Pokračovanie úspešnej prvej časti, ktoré sa ešte viac hemží českými a slovenskými hercami a lokáciami (mimo iné Oravský hrad). Problémom tejto časti je, že hlavnú negatívnu postavu tvorcovia zverili Brigitte Nielsen, čo je o dosť skúsenejšia herečka než Alessandra Martines a svojím výkonom tak ústrednú Fantaghiro ľahko zatieni. Príliš sa mi nepáčili príliš tmavé a nevýrazné scény v interiéri hradu Čiernej kráľovnej, vidí sa mi, že na rozprávku pre deti je tu dosť erotických náznakov a záver je príliš naťahovaný. Stále si ale Fantaghiro udržala úroveň nastavenú prvým dielom, aj vďaka sympatickým hrdinom a nádhernej Minghiho hudbe. (03.03.2012)

První díl končí tím, že se ze tří princezen stanou královny, jejich partneři králi, tedy z logiky věci, všechny tři páry si odbyly svatbu. Starý král se koruny vzdal a jel se toulat po okrese. Druhý díl začíná tím, že starší princezny se chystají slehnout, Fantaghiró, aniž by to mělo nějakou logiku, se teprve hotoví ke svatbě a to tak, že pobíhá po okolí hradu a mečem mydlí kde koho. Těsně před tou dlouho odkládanou svatbou složí přísahu, že meč už nevezme do ruky. Jen to dořekne, už se něco zvrtne a Romualdo se svými spolukráli odjíždí dělat hrdinu, zatímco Fantaghiró, co strážkyně hradu, zůstává doma. Jak by tedy bez meče ubránila cokoliv mi je záhadou, ale asi by útočníka umlátila pantoflíčkem. Nebyla by to ale Fantaghiró, aby vydržela doma, takže navzdory slibu, hrad nechá bez ochrany a pádí za Romualdem. Mezi tím Černá královna dál kuje svoje pikle, zakuje otce Fantaghiry do kovové masky a než se Fantaghiró dopotácí k hradu, zlobotomizuje Romualda (ne, že by to proti dřívějšímu stavu byl zas takový rozdíl). Po nezbytném zápase, kde se z kouzelných sil vydá Bílá víla, následuje úprk, vzpoura hraček a podobné malichernosti. Bílá víla kouzla zbavená pak po vodě chodí a na stromy se bez šplhání dostává jen na základě prostého zázraku, nebo na základě síly své sugesce, ale rozhodně to není kouzlo. Fantahgiró se snaží získat zpět lásku svého snoubence, který trpí sklerózou ve stádiu těsně před totální demencí a to tím, že se opakovaně pokouší ho znásilnit. Následuje peripetie se vzpomínkami, vzedmutí síly zla, líbání ropuch a veselý s m í ch. Z celého tohoto dílu fantasy vyplývá jedno. Černá čarodějka k tomu, by si utřela zadek, musela používat kouzla, protože s těmi drápy, co měla, tenhle úkon jinak myslitelný není. (27.08.2014)