Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Je to čudné, ale v dnešnej dobe mám k takýmto rozprávkovým, televíznym spracovaniam averziu. V dobách minulých som na tom fičal, a pritom na nemeckých satelitných kanáloch, v časoch keď sa po nejakej Markíze ani nechumelilo. Okato televízne podanie však tomuto polobraku svedčí a občas tam aj badať závan niekdajšej Bavovej hororovej kariéry. (18.02.2011)

Včera jsem po letech viděla princeznu Fantaghiró a přiznám bez mučení, protože mučením bylo trochu sledování filmu samotné, že moje dětské okouzlení se mi vzkřísit nepodařilo. Hodnocení nechávám, protože, ač necítím potřebu mávat mečem a střílet z luku, mám pochopení pro člověka, který rád čte, chce o sobě rozhodovat sám a povídá si s husou, stromy a kameny. Fantaghiró si povídá dokonce i s Romualdem, i když její dialog s kamenem byl podstatně nosnější, než postřehy, co si stihla vyměnit se svým nastávajícím. Pro mou dětskou duši to mělo správně mystickou atmosféru, krásné (taky naše) exteriéry, včetně exteriéru všech princezen, mé cynické dospělé já se řehtalo jak opilý kůň nad šablonovitostí postav, některými dialogy a zejména nad pekelným dabingem. (22.08.2014)

Nádherná nostalgie, která mě opravdu dostala. Lamberto Bava ukázal, že je mu blízký nejen horor, ale také rodinné příběhy a pohádky. Tady vytvořil skvělou, silnou hrdinku, která prožívá celkem zajímavé dobrodružství, kdy vlastně musí dospět. A to všechno s neskutečně krásnými triky a lokacemi, které poznáte, stejně jako české herce. Je to místy trochu hloupé, trochu moc zaměřené na děti a šaškování, ale stejně je to krásné a pořád i po letech zábavné. (28.10.2015)

Kde sú tie staré sladké časy, ked som si chrúmal tyčinky drú s čokoladou a mlsal Fantaghiro...veľká nostalgia. Alessandra Martines (Fantaghiro) to síce točila vo veku, akým teraz ja oplývam, ale dnes je už stará 50 ročná rachtľa, teda škaredá.Fantaghiro sa točil mimochodom aj na zámku v Bojniciach. Fantaghiro, cz dabing.. + 5 dalších častí. (21.01.2013)

Daly by se zde najít filmové chybičky a věci, které kvalitu filmu snižují, ale Fantaghiro má v sobě takové zvláštní kouzlo, proto nemůžu dát nižší hodnocení. Nevím jestli působí pouze nostalgie, nebo ještě něco vyššího, ale prostě ta kombinace herců z nejrůznějších koutů světa (Německo, Česko, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, a další) vytváří něco zvláštního. I české prostory hradu Bouzov dávají Čechům možnost přivlastnit si částečně tento film. Většina herců z filmu upadla v zapomnění, věnují se jiné profesi, nebo se vyskytují v nám neznámých filmech. Proto možná i neokoukanost tváří zvyšuje hodnocení. O to větší zklamání následuje u posledního dílu princezny Fantaghiro, který je prostě nekoukatelný. (14.12.2011)