Velká hra

Pominu tradiční (a oprávněné) výtky k svébytnému překecaně monologo-dialogovému deklamačnímu stylu Sorkina, protože nyní to už buďto milujete či nesnášíte. A na tom se nic nemění ani zde; naopak Sorkin si svou silnou (či slabou, jak chcete) stránku režijně ještě podtrhuje a tak to, co lepší režiséři adaptující jeho látky v minulosti ještě jakžtakž zaonačily, je zde o to znatelnější. Každopádně i tak je co vyčítat. Je to delší než by se slušelo, bijí se v tom echt stylizované pasáže à la Sázka na nejistotu s dialogovými, které jsou režírované jak na divadle, Molly z toho vychází až příliš kladně (ono je to vůbec takové celé uhlazené), vůbec se neřeší její osobní život (což by nevadilo, kdyby nebilo do očí, jak je to podstatné) a chybí tomu pořádný konec. Což souvisí s tím, že to možná přeci jen vzniklo s až příliš malým odstupem od oněch událostí čili ne vše je/může/chce být řečeno. Jenže zároveň platí, že Mollyiny osudy jsou natolik strhující a nosné, že by utáhly i výrazně horší film než jaký vznikl. Navíc Jessice s Idrisem jdou vymazlené Sorkinovy repliky "do huby" jako málokomu a oba si je evidentně s gustem užívají. A já s nimi. (05.01.2018)

"YOUR NAME COMES UP 19 TIMES. WE NEED MOLLY... GET MOLLY... BRING MOLLY..." ------------- Scenáristický titán Sorkin si napísal a rovno aj zrežíroval vlastný film, dokonca po prvý krát. Do čela tohto príbehu postavil herečku, ktorá náturu takýchto príbehov hrá už posledných pár rokov. Lepšia voľba by to hádam ani nemohla byť. Kvalita dialógov je nepochybne vysoká a taktiež aj ich kadencia. Slová sa sypú a sypú a končia až po viac než dvoch hodinách. Dramatické to bolo zriedkakedy, no pozornosť väčšiny sledovateľov bola udržiavaná pravidelne v podobe skvostných šiat a doteraz zatiaľ najlepšie vyzerajúcej Jess. Pre tých, ktorých takéto plytké vizuality nezaujímajú, tu bol Sorkinov dialógový orchester. Záver mohol byť trochu doplnený o post-udalosti, bolo by fajn vedieť, čo pokrová kráľovná práve teraz vyvádza. Tak či onak, parádny režisérsky debut. (28.06.2018)

Scorsese light, alebo ako si nalozit na svoje plecia prilis vela. Sorkin - reziser podraza svojou neskusenostou potencial Sorkina scenaristu. Jeho praca bola doteraz regulovana majstrami (od Reinera cez Finchera az po Boyla) takze mohli vznikat uzasne filmy. Molly je "iba" ok. A je to skoda. Hlavne kvoli fantastickej Jessice Chastain, ktora si zasluzila lepsie uchopeny film. 7/10 (17.12.2018)

Televízor bol zapnutý, bežala v ňom Veľká hra s mojou obľúbenou Jessicou Chastain a aj keď som vnímal iba dialógy a nie demonštrované poprsie, film stále viac upútaval moju pozornosť, takže si ho pri najbližšej príležitosti pozriem pozorne, aby som sa uistil, že štyri hviezdičky nie sú darom, ani tipom, ale racionálnym ocenením zážitku. Po štyroch mesiacoch som si film pozrel. Je vyčerpávajúci podobne ako Prípad Sloane. Diváka zavalí množstvo dialógov, odborných termínov a komplikovaných vzťahov. A to všetko trvá viac, ako dve hodiny. Nemusím ani zdôrazňovať, že k lyžovaniu, ani k pokru nemám blízky vzťah. Napriek tomu pôvodné štyri hviezdičky ponechávam. Považujem ho za ďalší mimoriadny film s touto skvelou herečkou, ktorý som mal možnosť vidieť. (16.12.2021)

90%. Dosud "jen" geniální scenárista se konečně postavil i za kameru. O to překvapivější je, že jeho debut není žádným střízlivým opatrným dílkem, ale dechberoucím sebevědomým opusem, který se formálně i stylisticky může rovnat dílům nejlepších režisérů současnosti. Co ale nepřekvapuje, je fakt, že Sorkin si se scénářem ke své režijní prvotině pohrál tak důsledně, že v něm prakticky nelze najít sebemenší narativní trhlinu. Od počáteční scény, která skvěle plní jakousi vstupní úlohu do vyprávění, až po závěrečné titulky, kdy se duševně hroutíte, je Molly's Game filmem nabitým překvapivými zvraty, ale přitom narativní stabilitou; silnými emocemi, ale přitom bez výraznějšího sentimentu; zábavnými "sorkinovskými" dialogy, ale přitom bez zbytečné vaty; cílevědomými tvůrčími postupy, ale přitom i jistou dávkou skromnosti, především ve scénách, které by snadno mohly sklouznout k patosu. Molly's Game je film zdánlivě povrchní, explicitně oslavující materialismus v ryzí podobě, přitom však ve své závěrečné katarzi nabízí všechno - zamyšlení, poučení, emocionální zážitek, přičemž i v průběhu celého snímku poskytuje kvalitní filmařinu (závěrečná paralela Mollyina monologu se scénou zvedající se Molly po pádu na lyžích je naprosto geniální), bezchybné herecké výkony (Idris Elba nezklamal, Jessica Chastain znovu a tentokrát ještě intenzivněji dokázala, že patří do absolutní herecké špičky a že jí role sebevědomých žen náramně svědčí), fascinující a uvěřitelný příběh. Jsou zábavné filmy bez hloubky, hluboké filmy bez zábavy... a nakonec filmy jako Molly's Game - zábavné, hluboké, silné, pestré. Společně s La La Landem největší zážitek roku 2017. (18.01.2018)