Postav dom, zasaď strom

V roce 1980 byl snímek uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, kde byl interpretován jako film o rozkrádání, které je pro socialistické Československo typické. Proto byl u nás postupně stahován z distribuce. Hlavní hrdinové filmu, Žiga, Jozef a Helena jsou další Jakubiskovou trojicí lidí, která težko hledá místo ve svém prostředí a době, podobně jako Andrej, Yorick a Marta ve Vtáčkovia, siroty a blázni, Pepe, Prengel a Ester v Sedím na konári a je mi dobre a Nona, Ester a Robert v Lepšie byť bohatý a zdravý, ako chudobný a chorý. Na konec filmu byla původně zařazena ještě jedna scéna, ale kvůli cenzuře musela být odstraněna. V ní po roce přicházeji k Jozefovu polorozbořenému domu dva muži, okukují zarostlé piano a ještě zachovalé dveře. Druhý: „Koho to jen může bejt, tohleto?“ První: „Ničí, to je vidět.“ Druhý: „Musíme přijet s náklaďákem, nebo nám to někdo rozkrade.“ Čas v komunistické společnosti neběží dopředu, ale prožívá věčný návrat v kruhu. Na scénáři se podílel také Lubor Dohnal, ale v titulcích se z „dobových důvodů“ jeho jméno nesmělo objevit. (07.04.2008)

Prekvapí množstvo českých hercov v hlavných úlohách, ktorí si to natáčanie na východe slovenska museli užiť. Rovnako tak i "vychodňarčinu" , ktorá dostáva vo filme, hlavne v úvode, slušný priestor. Titulky nikto nepýtal, tak hádam rozumeli všetko...Jakubisko natočil taký svoj netypický film o tom, ako bolo za komunistov dobre, hlavne tým šikovnejším... Jeho režijný rukopis sa vyprofiloval až neskôr, aj preto by ho mnohí neznalí tipovali ako autora filmu len veľmi ťažko. podľa hodnotenia to mnohým nevonia, ale príbeh je myslím zaujímavý. U mňa spokojnosť a to som ho už videl asi 3 krát...70%. (06.07.2013)

Jakubisko se dokázal se ctí vyrovnat i s prorežimní zakázkou a propustkou k dílům jako Tisícročná včela či Sedím na konári a je mi dobre (oproti Menzelovi tedy skutečně toto zaprodání dokázal vykoupit opravdu mistrovskými díli) a přitom nezradil ani svůj styl. Přesto z díla stále kouká kompromis, jenž si Jakubiska podmaňuje čím dál více a vzletná a poetická romance s existenciálním podtónem se mění v dosti protivnou moralitu o hodnotách socialistického člověka, které nestrpí žádné výjimky. Jakkoli je děj v závěru dobře vygradovaný a tragické vyvrcholení působivé (i když děsivě nešetrné k nádherné přírodě, což se týkalo i předchozího dění jako jízda náklaďákem čistou bystřinou), přesto se musel Jakubisko sklonit před diktátem shora a vzdát se i ironického a velmi kritického konce, jenž by přesáhl i samotnou epizodu s rozkrádáním majetku. Díky vynikajícím hercům, Hapkově podmanivé hudbě a několika magickým momentům v nádherném prostředí však přece jde o dobový nadprůměr. (04.11.2010)

Na Jakubiska nezvykle civilní a přítom stále pečlivě komponované a velice pěkné obrazy obalují příběh, který ač pojednává o nátuře socialistických vidláků, jenž se - s patetickými budovatelskými ódami na rtech - realizují výhradně skrze podrazáctví a rozkrádání , nezabředává do tuposti, nepříjemné hřebejkovské hořkosti ani k moralizovaní na pětikoruně. Poeticko - symbolické pojetí zkrátka vítěží nad tím kritickým a výsledkem je film maličký co do nákladů a epičnosti, ale veliký zážitkem a uměleckou hodnotou. (18.09.2008)

Preháňanie sa nákladiakom korytom rieky a pučenie trávy a kvetov na lúkach kolesami toho istého stroja ako základ šantenia s dieťaťom, ujúkajúcim nad víťazstvom mašiny nad silami prírody. Zhadzovanie stavebných materiálov dolu z mosta či do hlbín potoka pod skalným zrázom. Neujasnená forma snových vízií hlavného hrdinu. Predvídavosť predsedu obce, ktorý ako správny komunista vie odhadnúť vopred charakter človeka. Práve som vymenoval negatíva filmu. Filmu, ktorý začal skvele - chlastačkou a vytriezvením v dedine ležiacej kdesi úplne v paži. Pokračoval celkom dobre - snahou novoprišelca sa usadiť a založiť rodinu. Lenže všetko chcel príliš rýchlo. Snahe mať rodinu i dom hneď a zaraz si začal prispôsobovať a neskôr aj preskakovať zákony. Sledovateľné peripetie chlapa čo sa rozhodol usadiť, no nevyliečil sa z niekdajšej - bližšie nerozvinutej - niekdajšej rebélie. Pomerne vierohodne vykresľuje život na slovenskej dedine Pánu Bohu za chrbtom počas normalizácie. K tomu spústa priliehavých poetických obrazov. Problémové miesta spomenuté v úvodných vetách komentára ale zrážajú celkový pozitívny dojem presne na tú istú úroveň, na akú film ocenilo sedem mojich obľúbených užívateľov: na tri hviezdičky. (01.12.2014)