Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný

Na tomhle titulu je dobře vidět, že odstranění cenzury a pravidel, které limitovaly filmařům možnosti jejich tvorby v totalitním Československu, ještě automaticky neznamená zlepšení kvality nových děl. Jakubiskův předchozí kousek Sedím na konári funguje podstatně líp a celistvěji. To, co jsem napsal na začátku, je ostatně stará známá pravda. Když císař Josef II. v rakouském mocnářství poprvé uvolnil cenzuru, radostně očekával explozi intelektuálních špičkových děl, místo toho sledoval, jak se odněkud vynořila spousta braku, primitivních pamfletů a laciné dobové erotiky. Jakubisko 90. let obecně nedosahuje úrovně předchozích dekád a tenhle film je dokladem, že jeho pozdější úlet Post Coitum není jenom dočasným pomatením smyslů. Režisér se pokusil zachytit zmatečnou dobu počátku 90. let, kdy se společnost musela vyrovnávat s pádem starých jistot a léčkami získaných svobod. Je tam kdeco a vlastně i leccos navíc, jenže splácané do podivného zmatečného tvaru s prazvláštními duševními pochody svých hrdinek. Někdy to vypadá, je scénárista a režisér v jedné osobě byl na speedu. Jakubisko se zjevně vyrovnává s explozí slovenského nacionalismu a s obecnou deziluzí tehdejších intelektuálů nad marasmem politického a společenského života. Jenže co proboha čekali...? Dagmar Veškrnová je ve své roli dost nejistá a celkově mám pocit, že tímhle filmem začalo Jakubiskovo tápání, kterého se už nikdy nezbavil. Když už sledovat dvě ženy, které se rozhodly vzbouřit situaci a jít vlastní cestou navzdory zákonu a společenským konvencím, doporučuju Thelmu a Luisu. Celkový dojem: 40 %. (14.05.2013)

Kdyby to nebyl Jakubisko, tak bych se nad tím pravděpodobně vůbec neměl tendenci zamýšlet a asi bych to totálně zatratil. On to ale Jakubisko je. A já si proto pokládám různý otázky a snažím se to pochopit. A vychází mi z toho, že ústřední trojice nemá nárok na sympatie a tím pádem na ně nemá nárok ani film jako takový. Jakubisko si bezcharakterní lidi nevycucal z prstu- jsme to opravdu my. Máme nad tím ale jásat? Má se nám to líbit, že se v zájmu záchrany holé existence uchýlíme kde k čemu, že ve vztahu přistoupíme na nemyslitelné kompromisy, jen aby mělo “dítě otce”..? Ten film je to pověstný zrcadlo, který nám někdo nastavil. Je to ale zrcadlo ze zrcadlového bludiště- činí nás výhradně ošklivými, není šance, aby nás zobrazilo v dobrém světle. (14.09.2019)

Nevím, proč z toho byla kritika svého času tak nadšená. V zásadě jde o pouhou sbírku všech polistopadových klišé jako je podnikání, estébáci, převlékači kabátů, zloději, prostituce, erotické fotky, striptýz, emigranti... Totéž, co probíraly všechny tehdejší komedie jako Hotýlek v srdci Evropy. Jakubisko se sice snažil dát tomu nadčasovou platnost, ale marně, je to jen prvoplánová reflexe dobových témat. Dějově jde pak pouze o mechanické řadění epizod, které po čase začne nudit. Ale díky Jakubiskovi to má aspoň jakous takous úroveň a není to trapné. (09.01.2006)

Další vynikající Jakubiskovo dílo. Režisér dokázal natočit film, který má nadčasový přesah a přitom se nezbavuje své tradiční poetičnosti. A možná proto budí takové emoce, vášně a rozporuplné hodnocení. Lidé zkrátka nechtějí vidět a vědět, jací vlastně jsou. Ve filmu záměrně nedominuje žádný kladný hrdina, protože lidé jsou právě takoví, jaké je ukazuje Jakubisko. Ikdyž se mohou hlavní hrdinky jevit jako pozitivní, chovají se v krizové situaci právě tak, jako většina populace. Snaží se v porevolučním chaosu, kdy všechno přestane najednou platit, přežít a to často i za použití nepřijatelných prostředků. Ano, taková je většina naší populace. Vývoj dal Jakobiskovi za pravdu. Proto tady máme úspěšné estébáky, ničeho se neštítící politiky, upadající morálku, stále sobečtější populaci, tuneláře, velké i malé zlodějě, rozkvět obchodu s narkotiky, dotěrný všude přítomný sex, Kalouskovu loterijní a automatovou mafii, vzrůstající kriminalitu. Právě proto, že spousta lidí je ochotna se do těchto kšeftů zapojit a mlčící většina jim v tom není schopna zabránit. Prohnilá odporná vládnoucí verbež tento marasmus všemožně podporuje a bezkoncepčně řeší operativně jen vyvstalé problémy. A nakonec tomu dá korunu šéf všech zločinců – vyhlásí abolici a z vyvrhelů jsou opět slušní občané. Naši předkové a my prožíváme v posledních 100 letech jedno horší období než druhé. Emigrace je řešením, které pomáhalo v minulosti i nyní. Jakubiskovo dílo, kde se mísí realita s podobenstvím a nadsázkou, mě velice potěšilo. Autor zústává často nepochopen. To je ale osud většiny vizionářských filmů. (05.05.2013)

Je fakt, že Juraj Jakubisko přišel s diagnózou nové doby pro většinu diváků až příliš brzy. Takže i já ho oceňuji až z odstupu, protože snad žádnému domácímu filmu se tuto dobu nepovedlo tak dobře zachytit a zakonzervovat. Jiné Jakubiskovy filmy mi stále přijdou povedenější, ale i tahle komedie stojí za pozornost (70%). (06.05.2013)