Pán prstenů: Dvě věže

Druhá část ze světa Středozemě, která neztrácí na svižnosti a vysoké laťce, kterou nastavil první díl téměř nic. Na konci prvního dílu se dozvíme, že se Společenstvo rozdělí na dvě části. Tedy první Frodo a Sam s prstenem a zbytek Společenstva (Gimli, Legolas, Aragorn aj.) Druhá část se zaobírá spíše Společenstvem a ač narazí Frodo na Gluma je druhá část Společenstva o mnoho zajímavější. Umírá řada důležitých postav a je zde podle mě největší a nejhezčí bitva celé trilogie o Helmův Žleb. Zpracování naprosto unikátní a zakončení této části velice obstojné a připravující na vyhrocení celé události kolem jednoho, ačkoliv velice důležitého prstenu. --- Bitva o Helmův Žleb skončila Bitva o Středozem teprve začne. (27.10.2006)

Soundtrack Howard Shore: 1. Foundations Of Stone ,2. The Taming Of Smeagol ,3. The Riders Of Rohan ,4. The Passage Of The Marshes ,5. The Uruk-hai ,6. The King Of The Golden Hall ,7. The Black Gate Is Closed ,8. Evenstar - featuring Isabel Bayrakdarian ,9. The White Rider ,10. Treebeard ,11. The Leave Taking ,12. Helm's Deep ,13. The Forbidden Pool ,14. Breath Of Life - featuring Sheila Chandra ,15. The Hornburg ,16. Forth Eorlingas - featuring Ben Del Maestro ,17. Isengard Unleashed - featuring Elizabeth Fraser & Ben Del Maestro ,18. Samwise The Brave ,19. Gollum's Song - performed by Emiliana Torrini , (15.05.2011)

Až na tu jednu příliš pomalou a dost nudnou scénu se Enty (resp. Stromovousem) a pár wtf momentů kolem Legolase a Gimliho zase dokonalá fantasy. A tentokrát i se těžce schizofrenním Glumem, na kterého jsem si musel sice par chvil zvykat, ale když se pak rozjel, neměl chybu. A samozřejmě nejen po stránce herecké, kde Andy Serkis naprosto válí, ale i vizuální, kde zase naprosto vyhrávají čarodějové z ILM. A do všeho pak hraje znovu dokonalá hudba mistra Shorea. Jen škoda, že některé témata nejsou ještě mnohem delší - Last March of Ents, atd. A... Gandalf se vrátil! :)) Prodloužená verze: stále zůstává to, že ta cca první třetina je trochu pomalejší než by musela být, střih je někdy docela násilný a rozhodně bych některé scény nechal dojet (to stejné s hudbou) a entí básně... ale tentokrát prostě už nemůžu stejně zůstat na 4. Kolik takovýchto obřích nádherně propracovaných velkofilmů se rodí? A jak často? Znovu a znovu ti děkuju, PJ. Si génius (14.09.2011)

A Elbereth Gilthoniel o menel palan-diriel, le nallon sí di'nguruthos! A tiro nin, Fanuilos! Čím jsem starší, tím víc vnímám to, že jsou Dvě věže po Společenstvu trochu náraz. Více válčení, intrik, smutku a méně humoru a milých domáckých chvil. V rozšířené verzi, s násobně funkčnějším Faramirovým vývojem i střípky entské historie je konečně pravou kapitolou historie mého nejmilejšího světa i posledním nádechem před skokem do nejhlubší vody. Dokonalá satisfakce, hromada dojemné lidskosti a absolutní pochopení ducha knihy, ať se zrovna adaptuje krůček po krůčku nebo se dělají zdánlivě zásadní změny. (23.12.2004)

Zkratkovitější, výbušnější a celkově o něco málo rychlejší, než Společenstvo. Lepší však v celkovém zúčtování asi nikoli. Dvě věže mají spoustu nezapomenutelných momentů. V akčních scénách je Jackson nekompromisní a usekaných končetin je zde skutečně požehnané množství. Je však až s podivem s jakou až mistrovsky vyladěnou poetičností a silou komponuje komorní scény, zejména pak ty "elfské". Svůj part zde pak hraje i jedinečná hudba Howarda Shora. Správně akční i krásně znělá. Přesně tak, jak má kompozice k tak obřímu filmu, jakým Dvě věže jsou, vypadat. Společenstvo má však své nezaměnitelné kouzlo. Krom toho je prostě a jednoduše první - něco nového a tomu se nedá dost dobře odolat. Navíc je pokračování monstrózní trilogie občas trochu moc patetické (především pak scény s Bernardem Hillem). Jeden z filmů roku je to však bez diskuze. (12.08.2006)