Pán prstenů: Dvě věže

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete (spolu s 1. a 3.dílem). Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Velká finální bitva o Helmův žleb byla prostě úžasná, zbytek filmu vlastně také. Trailer: http://www.csfd.cz/film/4713-pan-prstenu-dve-veze-lord-of-the-rings-the-two-towers-the/videa/ (02.01.2009)

No, asi bych měl napsat obsáhlejší komentář, ale ono už opravdu není skoro co dodat. Řekl bych, že co do kvality, mi připadají jak první, tak druhý díl téměř stejné. Po nepříjemném zážitku s první knihou Pána prstenů jsem se ke čtení druhé neodhodlal. Nemůžu tedy říct, jestli je kniha zpracována dobře, ale pro diváka, který ji nečetl, je tohle prostě 5* film. (16.12.2007)

Dvě věže naplno prodávají nádherné scenérie Nového Zélandu, který se stal synonymem pro Středozem. Po rozpadu Společenstva jsou dějové linie rozděleny na menší skupinky, což v kombinaci z novými postavami a místy znovu zaručuje jízdu ve vysokých obrátkách. Do popředí se staví tragická figurka Glum a o slovo se přihlásí i Stromovous s armádou entů. Naprostým vrcholem je pak bitva o Helmův žleb, kde se svým uměním září především Legolas a Gimli. (01.01.2023)

Ve "Dvou věžích" jde již do tuhého, pohádková atmosféra zmizela a příběh je roztříštěnější. Právě kvůli tomu je o chlup slabší, než "Společenstvo". Přesto mě zde uchvátila hudba, vizuál (především bitevní) a potěšila přítomnost Entů. Jako výčitka mě napadá snad jen otravná postava Eowyn, té ani po stém shlédnutí nepřijdu na chut. Jinak je to stále kvalitní díl jedné z nejlepších fantasy vůbec. (04.02.2014)

To bylo tak: Pan Tolkien, kterému erudovaní lingvisté neřeknou jinak, než Tolkýn, napsal příběh o zrodu velkých skutků z rukou malého tvora, to celé šikovně zašmoulil do politické hry o trůny, přihodil několik fantastických soubojů, vdechl život novým bytostem, závdavkem jim vypsal rodokmen, vytvořil jazyk a co hlavně? Hlavně to všechno úhledně rozdělil do šesti knih. Člověk hned věděl, že čte jednou příběh o Frodově toulkách Ostravskem... eee, pardon Mordorem, jednou se pročítá chrabrými činy od Helmova žlebu po Minas Tirith. Pak ale filmaři přišli na to, že je třeba příběh naservírovat jako jedno velké hurá a tak to slepili dohromady. A tím se nám příběh co deset minut přelívá z jednoho konce Středozemě na druhý. Asi už tušíte, kam mířím. Ano, to bylo ale pitomě vymyšlené, co? Už už to bylo skoro napínavý a najednou vžum, byli jsme na zatím velmi nudném tripu kdesi před branami Mordoru. Tato nuda byla roztříštěná jen upřímnými pohledy toho zlého Pána s tím příšerným zánětem spojivek, Pána Saurona. To je ale nic proti otřesným vsuvkám s Glumovými monology. Pak další vžum a sledujeme opět docela složitý příběh ze Západní marky, kde dochází k opravdu klíčovým událostem, velkolepou závěrečnou bitvu nevyjímaje. Ale jakáž pomoc. I přes tyto výtky si člověk film zamiluje. Pro skalní fandy jasná extáze, některé momenty opět stojí za věčné oslavování, některé jsou ostudou. Opět spousta chyb, pořád ještě nikdo nevychytal ty věčné změny velikostí hobitů a trpajzlíka Gimliho, který jednou zaboří čelo mezi Aragornova prsa a po druhé je mu někam pod lokty. Potěšil Háma a jeho syn Halas - tomu říkám, pane Tolkýne, nadčasový humor. Za mě byly vždy Dvě věže za slabší čtyři hvězdy neboť jsem musel srovnávat s lepším první dílem. (23.12.2013)