Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (403)

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Barry Hines .. Neznamená to, že určitě vypukne válka, ale ta možnost je reálná a všichni na ni musíme být připraveni... Tato slova provázela lidstvo celou studenou válku a naštěstí každý ví, jak se současná situace má, což znamená, že dodnes nebyla naštěstí naplněna, jelikož nikdo to pověstné tlačítko nestiskl. Bohužel, na jadernou válku se nelze připravit. Při tomto nekonvenčním konfliktu v podstatě padne civilizace - veškeré moderní technologie či technika je bez energii nepoužitelná a vědní znalosti jako lékařství apod. nelze v takových podmínkách využít. Kdo nezemře hned, čeká ho jen utrpení a v „lepším“ případě taktéž brzká smrt. ___ Neuvěřitelně působivý polodokumentární film z televizní produkce BBC. Otevřenost v zobrazení, faktická popisnost následků a celkově pesimistická nekompromisnost bere dech. Kam se hrabe veškerá thrillerová tvorba - tak zoufalý křik třináctileté matky při pohledu na své porozené dítě v závěru snímku prostě nemá konkurenci a přitom vlastně není slyšet… :´( 100%. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Tento film je ze skupiny těch, které vám vážně nedají spát, kdykoliv si na ně vzpomenete a vzpomenete si často. Myslím, že je to ten nejlepší horor, jakej jsem kdy viděl včetně těch, co jsem viděl před desátým rokem života. Už jen proto, že to není hororovej žánr. Nejenže režisér zvolil dokumentární styl, on navíc ani nijak nezakrývá, co by se stalo. Vůbec nepoužívá hudbu, ale ticho, které je však mnohem zvučnější než nějaký randál. srovnání stavu před a po je tím hrůznější, že k filmu ještě promlouvá vypravěč a většinou říká statistické údaje (jako třeba z populace Británie zůstane po 10 letech sotva 11 milionů apod). Ukazuje všechno bez nějaké laciné roušky cenzury a když už něco neukáže naplno, je to jen proto že to prohloubí temnotu a hrůzu ještě víc. Proč má postava říct, že na jih od města je její žena a že už pravděpodobně dávno umřela na spad, když se to dá vyjádřit jedním záběrem na unaveného zlomeného muže stojícího u mapy v pozadí za fotkou jeho manželky na stole. Proč ukázat vraždění a rabování při jeho konání, když to lze vyjádřit slovy tří maníků vylézajících z něčího krytu: "To je puch!" Po zhlédnutí tohoto snímku jsem měl vážně chuť jít vykopat protijadernej kryt a natahat si tam jídlo, pití, generátor, akumulátory, recyklátor vody a vzduchu, zbraně a neprůstřelný vesty a protijadernej oblek a jánevímcoještě, protože je lepší být připraven, i kdyby to nenastalo. A doufám, že nenastane. Myslím, že v případě atomové války, která by vypadala jako tato (dopadlo bomb za 3000 megatun a vytvořilo 600 milionů tun spadu) by platilo heslo: Kdo umře, vyhraje. Nebo kdo se narodí padesát let poté, možná bude žít. Protože to, že přežijete dopad atomové pumy nic neznamená, vůbec nic. Následující roky a desetiletí by byly strašné. Vůbec se nedivím, že to v Británii stáhli. Ve studené válce a když se politici furt někde mleli, brzy by lidé zpanikařili. Navíc to není nejen pro děti, ale ani pro slabší povahy. Když to srovnám s filmem Den poté z roku 1983, tamto je proti tomuto jako čajíček, jako zápalka proti atomovce, jako líh proti dvanáctileté skotské. Ještě jedna poznámka. Možná si říkáte, že jsem nějaká emocionální troska či duševně nestálý či hysterický člověk, kterého vyvede z míry cokoliv. Nejsem. Ve skutečnosti mě z míry nevyvede nic (kromě novýho dabingu). ()

Reklama

Kothy 

všechny recenze uživatele

Dost drsný britský snímek znázorňující následky fiktivní jaderné války v 80. letech. Začne to malými provokacemi a končí to naprostým zničením. Samozřejmě tomu nelze odpustit jistý propagandistický motiv. Působí to ale dost věrohodně, možná by to takto vážně vypadalo po nukleární válce. Naprostý úpadek lidské společnosti, veškeré infrastruktury a základních lidských hodnot. Snad se toho nedožijeme... "De to sem!" ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Je až neuvěřitelné, jak nadčasově tenhle snímek působí. Žádné počítačové efekty, a tak znázorněná katastrofa působí vskutku realisticky. Od momentu útoku se jedná o čistokrevný horor. Záběry na umírající, hořící, děsivé scény z nemocnice, porod....mrazivé. A přesto, že jde o fikci, jsem přesvědčen, že pokud by se rozpoutala nukleární válka, začalo by ji Rusko, které nám momentálně dnes a denně ukazuje svoji agresivní imperialistickou tvář. Touha Rusů po vybudování obří říše a ovládnutí světa totiž vůbec nepolevuje... ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Má to slabší rozjezd. no slabší - ono to nějak napřed celé musí začít že. Takže první třetinu zabere politikaření a první náznaky problémů. Pak přijdou bomby a zbytek je jízda peklem. O to mrazivější je že by to opravdu mohl být dokument skutečné události protože vše je absolutně uvěřitelné a bohužel velmi aktualní i v roce 2008! ()

Galerie (13)

Zajímavosti (23)

  • Vlákna vznikla v koprodukci BBC, Nine Network a Western-World Television, Inc. Poprvé byl film odvysílán na BBC Two 23. září 1984 ve 21:30 a dosáhl nejvyšší sledovanosti na kanálu (6,9 milionu) v daném týdnu. Na BBC One byl opakován 1. srpna 1985 v rámci týdne pořadů ke čtyřicátému výročí atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Vlákna se na britských obrazovkách znovu objevila až v říjnu 2003 na digitálním kanálu BBC Four. V září 2004 byl uveden také v dokumentárním pořadu UKTV a v dubnu 2005 byl zopakován. (classic)
  • Ačkoli Mick Jackson původně zvažoval obsazení herců ze seriálu Coronation Street (od r. 1960), později se rozhodl pro neorealistický přístup a obsadil relativně neznámé herce, aby zvýšil působivost filmu pomocí postav, s nimiž by se diváci mohli ztotožnit. (classic)
  • Tehdejší americký televizní magnát Ted Turner chtěl film natočit pro vlastní kabelovou televizí TBS, ale nepodařilo se mu najít sponzora. Rozhodl se tedy film zaplatit z vlastní kapsy. (Othello)

Reklama

Reklama