Přežila jsem Picassa

Může mi někdo říct, co je na tomto filmu romantického Viz označení)? Paříž? Azurové pobřeží? Nechápu. Už několikrát jsem psala, že "romantický" je tu nalepené skoro u všeho. Jinak dobrý film, vynikající Anthony Hopkins i krásná Natascha McElhone. Postava Francoise Gillotové je mi ale na základě její knihy dost nesympatická. Obecně nemám ráda pomlouvání bývalých partnerů a praní špinavého prádla ani mezi kámoškami, natož pak veřejně, i když slouží k lepšímu poznání génia. Knižní předloha je o dost horší než film a strašně trpí jáismem (jako ve stylu co by byl ten mazal Picasso beze mě). Picasso se s ženami vůbec nemazlil, to je asi pravda, ale taky jim nic nesliboval a všechny věděly do čeho jdou a některé uměly pěkně citově vydírat. Pěkně je to popsáno v jeho velmi podrobném životopise od Patricka O´Briena, a tam také není Francoise vylíčena moc kladně. Jako umělec byl jedinečný, i kdyby namaloval jenom Guernicu. Líbí se mi i to, že byl ve filmu Matisse, toho mám ještě raději. (21.04.2010)

Filmový počin velmi plochý. Když to člověk srovná s Ivoryho Forsterovskými adaptacemi Howards end a Soumrak dne, jako by srovnával filmy dvou různých tvůrců. V prvním případě se jedná o propracované a mimořádně působivé dobové a psycholgické portréty určitého druhu lidí. Zde se nám však dostane jen jedné banální červené knihovny, a nebýt oním hrdinou, okolo kterého se tato story točí slavný malíř ztvárněný slavným hercem, nestálo by to vůbec za pozornost. Takto zůstává jen jakási trochu dojemná, trochu banální story o tom, jak jeden egoista byl zvyklý, že může ženy střídat jako ponožky, zatímco on je nedotknutelný. A vlastně i byl. Utrpěla jen jeho ješitnost, nikoliv city, kterých nebyl - k lidem - schopen. Jak povrchně plochý byl tento umělec, alespoň z toho úhlu pohledu, kterým byl tento příběh nahlížen, tak podobně ploše vyzníval i celý film. Podivné, od Ivoryho a jeho týmu bych to nečekal. (12.11.2011)

Tento film som pozerala kvôli Antonymu Hopkinsovi. Samozrejme, bol skvelý, ale čo bolo na filme najlepšie bola Natascha McElhone. Jej postava sa z poddajnej mladej milenky stala silnou ženou a Natascha tento prerod výborne zahrala. Film mal síce pomalší spád, ale napriek tomu nenudil a dokázal ma osloviť. (05.07.2007)

Ženy chcú mužov, ktorých nemôžu vlastniť a ktorí ich nebudú bezbreho milovať paradoxne práve preto, že po tom nesmierne túžia. Na bohémskom Picassovi videli iba tú charizmu a slávu, dokonca ani jeho peniaze si nemohli užívať plnými dúškami. Požierač všetkých naokolo dosiahol to, čo dosiahol práve tým, že ľudia okolo neho boli ochotní sa nechať požierať. Je to v rámci vesmíru nespravodlivé, ale tak to je. Určite nebude Pablo jediným príkladom v histórii, skôr jedným z mnohých. Rozhodnutie urobiť z Francois hlavnú postavu rozprávania považujem práve kvôli jej uhľu pohľadu ako najnezávislejšej ženy jeho života za veľmi šťastné. (29.09.2016)

"Oni nenáviděli jeho umění, ale milovali jeho jméno a věděli jak Picasso může být užitečný pro jejich propagandu." Ano v této větě z filmu je řeč o komunistech...jak smutné. Ale zároveň je tento snímek jednou velkou zfilmovanou povahovou clonou, která pomalu poodhaluje zálety už tak velmi starého ale nadaného muže. Vystihuje to také další věta - "..jakmile se v jeho životě objevila nová žena, tak to bylo vidět na jeho tvorbě." Taková menší role Julianne Moore, která tehdy vypadala velice mladě - dobré, ale celkově je snímek méně životopisný a mnohem více se stává pouze zpovědí jedné ženy co "přežila Picassa" a nezbláznila se. (18.01.2013)