Zázračný nos

Konečně něco, kde se nemluví jak v nádražním nonstopu. Škoda je, že příběh se v polovině trochu tříští a do konce nebylo úplně jasné, jak to bude s těma dvojicema a kdo s kým (jednu chvíli to vypadalo, že se Diana spustí i s mladým Donutilem, kterýmu naštěstí narazili na hlavu dostatečně asexuální červenej chuchvalec). Škoda je taky princezny, co při úsměvu vypadá jako kačer Donald. Naopak s povděkem kvituji konečně doopravdický exteriéry a nikoli tolkienovský vykrádačky vyrobený v komplu. Spousta pěkných lokací, nasnímaných ovšem tak fikaně, že bezpečně jsem identifikoval akorát Lednici (akorát hned na začátku ulítla soudruhům filmařům zámková dlažba na nádvoří zámku krále Artura). A moc příjemně překvapila Iva Janžurová, která v posledních letech založila svůj projev na ufňukaném dýchavičném verbálním projevu, ale tady jí to rezonuje jak zamlada. (26.12.2016)

Pohádka nevyužila potenciál exteriérů, děj je zdlouhavý, nemá spád ani vtip. Další chybou je příliš civilní projev - králové s princeznami a dvorem mají mít výrazně jiné chování na rozdíl od prostého lidu (byť kladných postav), než aby se to projevilo pouze v tom, že princezna podá při seznámení ručku k políbení. Nepochopení tohoto velikého rozdílu, se negativně projevuje snad ve všech nových (českých, slovenských) pohádkách i dobových inscenacích (např. seriál První republika - děs!) - proto pak také nemají vůbec žádnou atmosféru. Postavy zde také jednají proti smyslu svých načrtnutých charakterů - např. král, který prý léta úzkostlivě hlídá dceru, ji pak klidně (na doporučení chůvy) nechá tři dny bloudit kdovíkde, rozhazovačná a rozmazlená princezna se chová rozumněji a sympatičtěji než vládnoucí král otec a jeho matka, atd. Tuto "pohádku" lze sledovat jen tehdy, pokud člověk má v úmyslu zkazit si náladu. (27.12.2016)

Tak a máme tu vítěze letošních "koncesionářských" pohádek. Teda takhle, ono není o co stát, v zásadě je to k uzoufání pomalá srajda s příšerným dabingem, triky a neskutečně nesympatickým voňavkářem, ale zaprvý jsme se konečně dočkali aspoň nějakýho doušku nápadu (eště jsem neviděl pohádku s voňavkama), a hlavně postavy nebyly ani zlé ani dobré. A to mě bavilo. Teda takhle, záporák tam jeden byl, ale blonďatá princezna nebyla žádná namyšlená nána, a vévoda nebyl žádnej nafrněnej fracek. A když se k tomu přičte fakt, že jsem se asi zamiloval do Kristíny (s jakýmkoliv nosem, hlavně, když má mokré tričko), musím dát tu třetí navíc, aby letos ten vítěz přeci jen byl. (27.12.2016)

No, vím, že tehdy slovenskými „médii“ proběhla „kauza“ bradavek herečky Kristíny Kanátové. Nešlo si nevšimnout, každopádně tahle pohádka přinesla i docela fajn zápletku a přirozenou princeznu. Horší už to bylo s dialogy, s řadou nevýrazných postav, s délkou a hlavně s českým dabingem, protože koprodukční kus vedle scénáře i režie dodal také většinu hlavních aktérů. (27.12.2023)

Budu přísná. Sleduji, jak se pohádky mění v souvislosti s tím, jak se přizpůsobují současnosti a zvykům dnešního diváka. Přesto si myslím, že miss mokré triko do pohádky nepatří a za tohle "sexistické prasátečko" dávám hvězdu dolů pohádce, která se jinak zasloužila být ohodnocena minimálně jako průměr. (01.01.2017)