Režie:
Petr HvižďScénář:
Petr HvižďKamera:
Emil SirotekHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Marek Vašut, Jana Preissová, Andrea Elsnerová, Jan Tříska, Saša Rašilov nejml., Jiří Zahajský, Andrea Černá, Tomáš Valík, Jana Altmannová, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)
(více)Recenze (74)
Řád sám o sobě není vyloženě převratný a k dokonalosti mu chybí mnohé, ale rozhodně se jedná o neprávem zapomenutý filmový klenot, který svou kvalitou mezi českými historickými filmy ční velmi vysoko. To nejpodstatnější, o co ve filmu jde a co film nabízí (téma řešení morálních a lidských dilemat), je zde zpracováno skvěle. Vzpomněl jsem při sledování filmu na tento citát, který zápletku dokonale vystihuje: "Tam, kde je láska, nemůže být řád. Dokonalý řád by změnil svět v pohřebiště." (Anthony de Mello) ()
Tohle bylo velmi milé překvapení. Ač je patrné, že šlo o film s menším rozpočtem, tak celkově se hodně povedl. Střet dvou odlišných světů navíc v končící vládě Marie Terezie a blížícím se Josefem II. Překvapil mě i Marek Vašut, jednak tím, že měl vlasy a jednak tím, jak hrál. Takže celková spokojenost. ()
Na produkci 90. let slušný snímek a jeden z mála úspěšných pokusů o žánrový film, nicméně v konkurenci historických děl předlistopadové éry zaujímá pouze lepší průměr. Nejlepší z polistopadových hereckých výkonů Marka Vašuta ( což neznamená, že září...), menší, ale výrazná a dobře zahraná postava kněze ztvárněná Třískou. Celkový dojem 60 %. ()
Bezesporu film patří k tomu nejlepšímu, co nám česká devadesátá léta mohla nabídnout. Kostýmy jsou uvěřitelné, hercí nadmíru dobří (především právem zasloužený lev pro Janu Preissovou v roli matky představené, ale i Elsnerová, Tříska a Vašut potěší). Nechápu, proč je tento film tak opomíjený a zde tak podhodnocený. Další příklad toho, že ne všechny "modré" filmy musí být špatné. V českém filmu nenajdete lépe ztvárněné 18.století, bravo! ()
Řád měl tu smůlu, že do kina se v polovině 90. let moc nechodilo a pak se na něj dost zapomnělo. Neprávem. Nejenom proto, že Marek Vašut tady měl výjimečně solidní roli, ale taky proto, že přes relativně lacinou výpravu tady krásně tepe atmosféra 18. století. Výborně vykreslený souboj světské, církevní a lidské morálky. Není kladných ani záporných hrdinů. Každý má svou pravdu a je jen na vás, komu dáte své sympatie. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (7)
- Autor Petr Hvižď původně napsal roli vojenského zběha s předpokladem, že ji bude hrát herec ve věku kolem 40-45 let. To mělo jednak reflektovat tehdejší dlouhodobou vojenskou službu (až doživotní), jednak mělo zdůraznit kontrasty mezi starým vojákem, novickou (Andrea Elsnerová) a mladým idealistickým důstojníkem (Marek Vašut). (Klot)
- Ve filmu je párkrát zmíněn masakr jakýchsi vzbouřeneckých sedláků. Tím je myšleno krvavě potlačené selské povstání z roku 1775, ze kterého vzniklo lidové rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. (Nick321)
- Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
Reklama