Borg/McEnroe

Je poněkud přehnané tomuto snímku připisovat žánr životopisný, ze života Borga se nedozvíme prakticky nic, jen to, že si pinkal o vrata garáže. O McEnroeovi se dozvíme ještě méně, neboť film se soustředí převážně na Borga. Jako sportovní film však funguje celkem dobře, je napínavý, vyhýbá se patosu, ale je možná až příliš zkratkovitý, nedozvíme se například vůbec, proč se z rivalů stali přátelé. (27.03.2022)

POZOR!!! Tentokrát sice žádný bojler, avšak bigotním katolickým homosexuálům mohou při čtení této fundované expertní recenze z některých citově zabarvených substantiv a adjektivních vazeb padat doma ze zdí krucifixy! Pozdravujem uja HOMA, želám veľa nových skvelých reklám zakrývajúcich filmovú publicistiku, a hneď ráno pôjdem Hujdajom do McFucka vyskúšať, či dostanem kávičku, aj keď ukážem holú riť. *** Ač bylo v těch dávných dobách, kdy zrovna začínaly uhelnatět plavuně, mým největším sportovním koníčkem závodně si ukazovat s holkama ve školce přirození, oba aktéry jsem ještě zaznamenal. A to zejména v tom kontextu, že furt někde dávali na piču Lendlovi, u čehož fotr pěkně nahlas kurvoval a ulevoval si i jinými žalostnými vulgarismy, zcela neslučitelnými s pseudomorálkou upjatých šosáckých kokotů a už vůbec s očekávaným slovníkem docenta, doktora a kandidáta vět. Naštěstí se ty verbální odpornosti nikterak nepodepsaly na mém zdravém vývinu a vyrostl ze mě převelice decentní, slušný, něžný, citlivý a beznadějně romantický elegán, co v životě neřekl sprosté slovo, a také upjatý, erudovaný, za všech okolností korektní a nesmírně seriózní filmový kritik, zářný příklad „nové a lepší filmové publicistiky“, který nade vše miluje formální hrátky s jazykem… „Na koulích už to stačilo, jebej se výš, děvko!“ … A proto si vás teď, za úzu sofistikované filmově – teoretické terminologie, mohu dovolit oblažit svým bezesporu objektivním, škrobeným, vysoce odborným názorem a s grácii konstatovat, že to byl, kurva, fuckt vyjebaně skvělý film! Zasraně zábavný, kurevsky dobře zdramatizovaný a popiči natočený souboj autisty a neurotika, dvou největších psychošů tenisové hysterie. A také překvapivě výtečně zahraný. U toho švédského Zgudnasyna jsem si celou dobu myslel, že hraje Toma Hiddlestona, a on místo toho famózně předstíral vycukaného Borga, no a u Šejly LaBlafa se jedná o historicky první roli, v níž nevypadal jako prkenný rozkuřovač režiséra a toho vypatlaného, vzteklého amerického pičuse trefil opravdu dokonale. Sleděm na skandinávském treskovém dortu je pak jako vždy excelentní Stelan a také velmi schopná paní Novotná, která je vizuálně daleko snesitelnějším klonem Ňoumy Rampičové. Prostě vikingové zmákli vynikající nehtohryzné sportovní drama a opět ukázali Holému údu, že to jde i bez pomrdaného patosu a zpičeného kýče. (28.02.2018)

“KDYŽ PROTI TRIUMFU I PONÍŽENÍ JAK PROTI SVŮDCŮM SPOLČENÝM JSI KRYT“... /// Švédsko dalo světu Volvo, skupinu ABBA a Björna Borga… (no možná i něco jinýho, ale…). A Amerika?… prostě jen vyprodukovala dalšího šílence (vím vo čem píšu – byl to můj tenisovej vzor!). Nejdřív to vypadalo na dva životopisy, ale ten Johnův je hodně stručnej. (Nakonec – to severský tvůrčí obsazení mluví za všechno.) Kulisu tomu dělá Wimbledon 1980, kterýho tématem bylo čekání na rozbití stroje jménem Borg. Palečky mám držet Björnovi, což mi nevadí, protože mám tyhle kluky, co něco uměj rád. Navíc Shia je super a Gudnasson… to je jako by Borg hrál sám sebe. Srovnání s filmem Rivalové je na místě, ale… Ano, jedná se o nejlepší film s tenisovýho prostřed (když vono jich moc není). Jenže na rozdíl třeba od Pelého, si moc neužijeme dramatickýho sportu. Psychologie tu je, ale nezainteresovanýmu publiku to asi stačit nebude. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) U sportu nedávám najevo emoce. 2.) Miluju tenisty se záchvatem vzteku. 3.) Thx za titule „Num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.01.2018)

Veskrze standardní sportovní drama, který je ale příliš poutavý a divácky atraktivní na to, aby jste mu mohli cokoliv vyčítat - onen konflikt vůle dvou odlišných osobností je sice podaný dost konvenčně, ale ona eskalace vzájemný rivality je primární devizou snímku. Navíc krom gaučingu a schovky je tenis snad jedinej sport kterej mám rád. (12.07.2020)

Přenášet krásy bílého sportu na plátna kin není nic častého, ba naopak. Tak proč se rovnou nevrátit k legendárnímu finále wimbledonského turnaje z roku 1980? Zásadní kapitola tenisového slabikáře na zeleném pažitu o téměř čtyři dekády později přichází. První míčky tahají z kapes chladný profesionál, mentálně odolný Björn Borg a nezkrotný vztekloun a bouřlivák John McEnroe. Švéd a Američan. Uvidíme spoustu detailů, hodně střihů, záběry z ptačí perspektivy, z tribun. Nechybí veleslavný tie-break, který trval přes 22 minut. Samozřejmě i mnohé před samotným finále. Debutující režisér Janus Metz divákům posílá solidní atmosféru i chápe tlak, kterému jsou profesionální tenisté vystaveni. Výsledek se samozřejmě „nemůže rovnat“ kupříkladu automobilovým závodům nebo americkému fotbalu, i tak jde o solidně zpracovaný sportovní film. I když místy monotónní. Casting velmi vydařený. (15.06.2020)