Oasis: Supersonic

Dokument o jednej z najpopulárnejších britských skupín som si pozrela ako takmer úplný neznalec - akokoľvek hlúpo to bude znieť, chcela som sa dozvedieť niečo o vzniku piesne Wonderwall. A o necelý rok tu sedím a bojujem s tým, aby som napísala objektívny komentár o tomto dokumente, ktorý som si pozrela druhýkrát, ale zrejme sa mi to aj tak nepodarí, takže ako by povedali Gallagherovci: fuck it. Do týchto dvoch svojských bratov, ktorí sa nerozprávali niekoľko rokov, som sa zamilovala asi na sté počutie, no za to poriadne. Nesúhlasím s ich názormi ani s ich hodnotami - ale ani jedno z toho nezastrie fakt, že jeden z nich patrí k najlepším spevákom a druhý k textárom. No aby som povedala niečo aj k Whitecrossovmu dielu - Supersonic je veľmi atmosfericky spracovaný, miestami na úkor prehľadnosti, ale práve za tú sálajúcu atmosféru 90. rokov mu to odpustím. Škoda, že režisér nepochopiteľne nespomenul ani slovko o osude skupiny po roku 2000... Prečo, to už asi nezistím. Pustite si Supersonic aj v prípade, že fanúšikom nie ste; Liam a Noel vás za 122 minút stiahnu na svoju stranu. :) (30.01.2018)

Shoutout môjmu sebazapreniu, nechala som si to ako odmenu a bola to teda pekelná motivácia. Neviem čo povedať, neviem ako to povedať, Gallagherovci sú pre mňa veľmi špeciálnou a intenzívne osobnou záležitosťou no a do tejto zabŕdli aj oni sami, čo bolo cool, už som nemala emóciu len z toho čo Noel napísal a naspieval, ale aj z toho čo hovoril. Pôvodný plán bol preplácať komentár textami, ale kto by si ich už čítal bez hudby a osobitého významu... Namiesto toho ocením krásny kvalitný vizuál, luxusné audio z koncertov a dokonalý prestrih pesničiek. A tiež to, že o Don't look back in anger nepadlo veľa kecov, lebo o nej bolo narozprávané už dosť. Pre nefanúšikov a ľudí, ktorí o nich nemajú šajnu, bude asi dosť náročné pochopiť sfetované a zhúlené reči, čo ale nemusí byť na škodu, primárne sú Oejsis aj tak o niečom úplne inom. (Dala by som si to do topky, ale potom by niektorí ľudia uhádli, že ja som ja... muhahaha!) (12.11.2016)

Asi vše, co potřebujete vědět o začátcích možná nejzásadnější kapely 90. let. Vznik Oasis, první dvě alba, první mamutí koncerty, šílenosti Liama. Je tady všechno. Pár výhrad bych ale i tak měl. Vlastně je vypsal už Ramirez85 (pouze audio komentáře všech zúčastněných a fakt, že se to vyhýbá konci kapely a vlastně všemu po 96.) Ale s.al to pes. Jako dokument fakt parádní. (19.02.2017)

V cestě za dotaženým filmovým konceptem se z toho vytratila pravdivost. Vynechaní lidé, vynechané skutečnosti, žádná sebereflexe - paradoxně mi to nikdy nevadilo, ale to jsem si na základě útržkovitých informací skládal během let příběh téhle skupiny sám - s tím dobrým i zlým. Film Supersonic ale ve dvou hodinách odvypráví dokonalou pohádku, ve které už na podstatné detaily nebo kontext doby není místo. (22.03.2017)

Velmi se mi líbila forma zpracování. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl lépe zpracovaný hudební dokument. Od vynikajících animací až po poutavá domácí videa. Příběh je rovněž vystavěn dost kvalitně a po nějaké půlhodince se v kapele orientuje i člověk, který o ní slyšel poprvé jako já. Dost mě překvapilo, že se členové kapely dožili dnešku, vzhledem k jejich způsobu života. Od hojného užívání drog až po menší šarvátky uvnitř kapely. Důvod, proč jsem se u dokumentu trošku nudil je velice prostý. Tato kapela mi prostě není sympatická. Od nezajímavých členů až po nezajímavou hudbu. Za celou dobu zazněly 3 pěkné písničky. Jsem rád, že jsem byl obohacen o nové informace o slavné kapele, ale vlhkost v kalhotkách či erekci v trenclích přenechám jiným. (29.03.2017)