Semestr

Těkavý způsob vyprávění prostřednictvím skypu doplňuje velmi výstižně povahu nejednoznačného vztahu dvou, kteří se teprve hledají. Odcizující forma komunikace na dálku, kdy se navíc ani jeden nesoustředí plně na svůj protějšek, ale poskakuje internetem od tématu k tématu, postupně odhaluje, že dívka i mladý muž směřují každý někam jinam a jejich společná budoucnost je nejistá. Popravdě, kdyby byla společná, asi by nebyla šťastná ani pro jednoho z nich. Jednoduše natočené, dobře napsané: solidní počin! (03.01.2017)

Postavy jsou dvě. Mladý pár (Anna Linhartová, Jan Hofman) rozdělený přítelovým studijním pobytem v Berlíně. Jde o jednoduchý námět, jeho působivost však zdůrazňuje forma: vyprávěn je (téměř) výhradně prostřednictvím počítačových monitorů a mobilních displejů, které zaznamenávají snahu hrdinů zůstat v kontaktu. Tento syrový formát přesvědčivě přibližuje zahlcení mnohdy banálními, jindy zase život měnícími informacemi, jakému se člověk na internetu vystavuje. Primární přesto zůstává odvyprávět příběh.Způsob vyprávění je přirozený a přehledný. Scénář nezapře, že ho vytvořili lidé ve věku hrdinů, kteří žijí podobně jako oni a vypráví do určité míry o sobě, byť prostřednictvím fikce. Seriál se nese v duchu minimalismu a zobrazení každodennosti. Snad žádný český televizní nebo filmový projekt proto doposud nevytvořil tak živoucí postavy patřící k pokolení zajištěných mileniálů. Nejde o hrdiny zvlášť sympatické (v mnoha ohledech spíš naopak), ale rozhodně živoucí. (14.04.2020)

Semestr je rozhodně zajímavý počin, který člověka svým zpracováním zaujme. Bohužel forma není všechno. Je to zajímavá sonda to dnešní mladé generace, do které také spadám. Musím tedy přiznat, že jestli tohle jsou typičtí zástupci mojí generace, jsem rád, že jsem "divný", protože právě postavy mi nejsou ani trochu sympatické, díky čemuž jsem seriál už dojížděl na sílu. Damián je tak trochu zmetek, ale jeho jsem alespoň v něčem pochopil (ale debil to je prvotřídní). Co se týče Amálie, tak s tou bych asi nevydržel ani mluvit. Velkým problémem je pro mě poslední díl. Když už je konec točen klasicky, tak jsem myslel, že to povede k nějaké pointě. Nestalo se, nebo jsem jí aspoň nepochopil. 60 % (30.01.2017)

I když je příběh triviální, tak na sobě nese víc než Atlas. Oceňuji inovativní formu, za kterou jsem velmi rád, protože to je konečně něco nového, něco, co jsem ještě neviděl a to je v dnešní době rozhodně unikát. Myslím si také, že opravdu v mnoha věcech uhodil seriál palec na facebook. S oběma hlavními charaktery jsem se v mnoha věcech stotožnil, ať už se jednalo o názory, postřehy na čecháčství nebo existencionalismus. Nestává se často, že bych si u nějakého filmu říkal tak často, to jsem celej já, to bych udělal taky nebo to si myslim taky, jako u tohoto počinu. Byť má Semestr pomalejší rozjezd, tak má rozhodně vzestupnou tendenci, o kozách nemluvě. Chtěl bych ještě pochválit výborně zvolenou hudbu (především Post hudba a Manon Muert) a upozornit na to, že aktéři mají zde na csfd skutečné profily (masakr). Nejvíc mě však dostal dopis z budoucnosti, který je temně děsivý a svým způsobem úderně vševypovídající. (12.01.2017)

Zdálo se mi to jako celkem originální nápad, založit celý seriál jenom na počítačových obrazovkách… ale ve výsledku je to nakonec docela nuda. Sice se s tím naše generace lehce ztotožní, ale není to vlastně docela smutný, když se naše životy dají vyprávět jen pomocí obrazovek? Co to o nás tak asi vypovídá? Jako jednohubka to ujde, ale teď se zase moc ráda vrátím k normálním filmům, které zobrazují svět mimo virtuální prostředí (a v tomhle stylu už radši nepokračujte, díky). (08.03.2017)