Easy

Netypický styl vyprávění, divák je nezasvěcený pozorovatel, a tak to zůstane až do konce. První z povídek je o neuspokojivém sexuálním životě manželů, kde se muž-umělec věnuje dětem a žena vydělává. Druhá je o sbližování na začátku vztahu a o tom, jak moc je člověk ochoten předstírat, aby zaujal. Třetí, která se točí kolem pivovaru, je nejméně dějová, spíš pocitová. Čtvrtá je celá španělsky a je nejznepokojivější. O páté píše Fifer. Šestá je o manželské dvojici, která si hledá někoho do trojky přes Tinder (hraje tam Orlando Bloom). Povídky se prolínají tím, že se všechny odehrávají v Chigacu a že se občas mimoděk mihne postava z jiné epizody. Dobrá je recenze na variety, kde vysvětlují filmařský styl Easy (tzn. mumblecore). (03.07.2017)

Tak tohle je život. Vsadím levou kouli, že se každý alespoň v jednom díle našel. A k dalším se možná dopracujeme, jelikož dost reálně hrozí. Nenápadná série, která baví svým civilním přístupem. Pokud tu někdo tvrdí, že tyhle krátké příběhy nemají pointu, tak to přejdi, jsou to ignoranti s nulovou empatií a o životě ví zřejmě velký ho*no. P.S. Čtvrtá epizoda mě dostala, všichni totiž víme, jak reálné to může být. Ouch! (18.10.2019)

Vezměte libovolné české hořkoladké drama a prdněte na to nálepku Netflix. Nemá šanci mě oslovit něco, co je "ze života" a byl bych pokrytec, kdybych zatracoval nekonečnou Ulici a zároveň vyzdvihoval Easy, které je o tom samém, jen anglicky. Je to jak sledovat přes okno sousedku věšící prádlo, a zhruba stejně zábavné. (08.05.2022)

Pustil jsem si pátý díl (pozdější ponzmá: všechny díly jsou skvělé), kde vystupuje můj oblíbenec Maron. Díl je klasickej nářek starého muže nad dnešní narcistní youtuber érou. Maron zde v podstatě hraje sám sebe – autor, co píše autobiografii, rozvedený, randí s o 20 let mladšími. Nechci moc spoilerovat, ale pointa toho Maronova dílu je moc dobrá. Opravdu je stará generace páprdů lepší než „umělkyně se selfie tyčí?“ Není to prostě jen tak, že současné technologie umožňují tvořit autobiografické umění doslova z minuty na minutu, ovšem podstata zůstává stejná – někdo nám své srdíčko (a někdy i genitálie) předkládá otevřeně na talíři. Ber, nebo nech být. (17.10.2016)

První setkání se Swanbergem mě uchvátilo. Strašně příjemná antologie povídek ze života, kde se neděje nic dramatického a právě v tom spočívá kouzlo seriálu. Zároveň koncept využívá premisy, že každý jsme hlavní postavou svého vlastního příběhu, ale mnohdy jen bezvýznamnou vedlejší postavou příběhu někoho jiného. (18.02.2020)