Egon Schiele

Nejsem si jistý, zda je vhodné vytvářet jednoduché rovnice typu Egon Schiele = Smrt a dívka. Na druhou stranu to má film v původním názvu jako podtitul a zaostření na vznik jediného plátna pomohlo odstranit nudnou hlušinu většiny ostatních životopisných filmů o malířích. Hlavní hrdina je fešák, takže se divák ani nediví, že v jeho blízkosti dívky odhazují stud, zábrany i prádlo na počkání. Filmy o malířích by podle mě měly mít výraznější výtvarnou práci s obrazem, ale budiž (70%). (18.11.2016)

Ačkoli mě životopisné filmy nudí a vyhýbám se jim, tento jsem nakonec zatoužil vidět, dílem kvůli svému zájmu o Schieleho jako takového, a dílem kvůli mé intuitivní předtuše, že by tento film mohl být vcelku dobrý. To se mi sice ne úplně potvrdilo, ale určitě nemohu napsat, že bych film sledoval s nezájmem - myslím, že už minimálně díky hereckému představiteli titulní role mě bavilo na to koukat (a to nejenom proto, že Noah Saavedra je zde Schielemu skutečně velmi podobný). Celkově mi však bohužel přišlo, že na to, jak je ten film dlouhý, se toho v něm stane pohříchu málo, děj není příliš dramatický a dosti vlažným tempem spěje ke svému předem známému závěru - mimochodem tento film mě - tak jako mnoho jiných životopisných snímků již dříve - přiměl k myšlence, zda byl Schieleho život skutečně tak zajímavý, aby bylo nutné jej zfilmovat - jako by prostě nestačilo, aby za autora mluvilo jen jeho dílo. Za mě tedy nakonec spíše zklamání. (07.06.2018)

Ohledně nudy. Seděla jsem vedle osoby, kterou v kině vždycky budím a provádím dohled, aby nespala a něco z filmu měla. Ovšem u tohoto filmu jsem na své úkoly zapomněla a jenom zírala. Pokud jde o Schieleho nahatost či nenahatost v porovnání s tím, že je ve filmu plno nahých ženských, tak musím upřesnit, že Schiele je ve filmu nahý taky. U odvodu a potom ještě v jedné scéně, kdy jakože ráno vstává. (16.11.2016)

Patrně nejunylejší film o provokatérovi, jaký jsem kdy viděl. S provokatéry přitom bývá dost velká zábava, jenže Dieter si řekl "ne, budeme jenom střídat holky, to stačí." Šmarjá, co je na tom, tohle dělali chlapi už na Divokém západě, akorát se o tom nedochovaly žádné čáranice. Jakýkoli náznak, že by se příběh mohl rozběhnout taky jiným směrem byl náležitě potrestán, takže jsem si nakonec připadal jak v kozím chlívku u babičky. Já si nestěžuju, jsou to koneckonců moje oblíbená zvířátka, ale životopis o umělci by měl odrážet hloubku, jakou sám umělec ve svém tvoření cítil. Teda já aspoň doufám, že Egon cítil ještě něco jiného než svého kašpárka, protože abych byl upřímný, tak nejvíc ze všeho mě na celém filmu pobavila informace, že v dnešní době se jeho črty prodávají za miliony. (24.11.2016)

Egon Schiele byl excentrickým malířem aktů a bez sebemenších zábran maloval na začátku své kariéry kromě modelek i svou nahou náctiletou sestru.Ženy se předháněly,aby mu stály modelem a on je mohl malovat někdy decentně a někdy ve více odvážnějších pozicích.Výrok Egona Schieleho:,,PENÍZE JSOU JEN CÁRY PAPÍRU,UMĚNÍ SI NEZAPLATÍŠ,NEDÁ SE KOUPIT"...Ano,souhlasím,buď to někdo v sobě má jako podle mě Salvador Dalí a nebo nemá a maluje příšerné obrazy jako Picasso.Egon se dá dohromady s Walley tedy s jednou z jeho modelek která se stane tak trochu jeho důvěrnou přítelkyní.Jednou tohoto kontroverzního malíře postihne aféra kvůli malování nezletilých dívek,je zatčen a odsouzen pouze ke třem dnům vězení a "nemorální" skica dívky je soudcem spálena nad svíčkou.Celý film se vrací zpátky a zase dopředu,protože nemocný Egon si vzpomíná na dobu kdy byl skutečně šťastný.Tyto úseky nemocného Egona mě velmi iritovaly, protože lidé kolem něho nosili roušky a to se mi opravdu velmi příčilo sledovat neboť na roušky už jsem velmi alergický jak ve filmu tak i ve skutečnosti.Bohužel pro Egona hraje fakt,že tvoří v době kdy vypukne 1.světová válka a on je odveden k vojenskému výcviku,ale jako umělec do bojů nezasáhne.Egon své umělecké manýry nezapře a místo své přítelkyně Walley si sebou na vojenský výcvik odveze Edith tedy jednu ze svých modelek se kterou se těsně před odjezdem ožení.Je válka a jeho bývalá přítelkyně Walley umírá když se někde na frontě jako zdravotní sestra nakazí.Ke konci války umírá i Egonova manželka Edith po té co se nakazí španělskou chřipkou a o pár dní později umírá roku 1918 i Egon i přesto,že jeho sestra Gerti pro něho na černém trhu sehnala všechny možné prostředky proti nemocem,ale na španělskou chřipku která kosila bez milosti to prostě nestačilo.Jeho obrazy si jako pozůstalost rozebralo příbuzenstvo.Zemřel mladý,ale i tak něco světu po sobě zanechal. (20.06.2020)