Režie:
Simon VerhoevenScénář:
Simon VerhoevenKamera:
Jo HeimHudba:
Gary GoHrají:
Senta Berger, Heiner Lauterbach, Palina Rojinski, Elyas M'Barek, Florian David Fitz, Eric Kabongo, Uwe Ochsenknecht, Ulrike Kriener, Jaymes Butler (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dobře situovaná mnichovská rodina nabídne přístřeší uprchlíkovi. Diallo z Nigérie si mezi členy rodiny brzy najde přátele. Ti však kvůli němu musí čelit rasismu, byrokracii a podezření z terorismu. Čerstvá důchodkyně Angelika se po návštěvě uprchlického domova rozhodne „adoptovat" žadatele o azyl Dialla, k velké nevůli svého skeptického manžela Richarda. Příchod mladého Nigerijce Dialla, který se krátce nato nastěhuje do domu Hartmannových, s sebou přinese řadu turbulencí a nedorozumění. Tyto události nejen zkomplikují životy Angeličiných a Richardových dospělých dětí Philipa s Sophie, ale také ohrozí jejich manželství i Diallovy šance na integraci. Navzdory nastalému chaosu ovšem převládá naděje, že v rodině znovu zavládne stabilita, důvěra a mír – stejně jako ve zbytku Německa. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (40)
Z Němců se poslední dobou stávají komediální králové. Vítejte u Hartmannů je totiž komedií, která si nebere servítky a docela otevřeně mluví o uprchlících v Německu. Nejlepší je, že máma Hartmann je zastánkyně a táta Hartmann už toho všeho dění má tak trochu plné zuby. Jelikož ale táta Hartmann nemá hlavní slovo, což je jasný, tak si máma Hartmann vymyslí akci a nakvartýruje si jednoho uprchlíka domů. Dobré ale je, že uprchlík je sympaťák. Také je super, že tu občas Němci rozjedou fakt hodně slušný narážky. Škoda ale, že to tak nějak nedotáhli do konce. Tomu rasistickému podtextu totiž tak nějak dojde dech. ()
Romantické komedie se v Německu točí jako na běžící pásu, bohužel to postihuje témata, která by mohla a měla dostat mnohem větší prostor i péči. Nechce se mi věřit, že Němci po výborných filmech Strach jíst duše (1974) nebo Wiel ich schöner bin (2012) či Střepy v parku (2013) vypustí do světa tuhle s... slabotu. Nenabízí žádný vnitřní rozpor, neukazuje nic nového a bohužel ani nepobaví. Není divu, když se velkého tématu chopí režisér a scénárista televizní zábavy. Témat je příliš mnoho (vyrovnání se se samotou, stářím, odchod do důchodu, krize středního věku, rozvod, práce v zahraničí, workoholismus, single, uprchlíci ...) ale žádné z nich není zpracováno do hloubky. Vznikl příběh se šťastným koncem, kterému nevěří ani samotní tvůrci. Obsazení oblíbených herců ještě není záruka kvalitního filmu. Věřím, že si v Německu (i jinde) našel své diváky, ale do půlroku si nikdo nevzpomene, o čem to vlastně bylo. Je to jako těšit se na vydatný šťavnatý hlavní chod a místo toho dostat slabou vlažnou polívečku nastavenou dochucovadly. Nemám nic proti polívkám, ale já dávám přednost té šťavnaté flákotě. ()
Německá komedie natočená na základě aktuální imigrantské problematiky a soužití jedné německé rodiny z horních deseti tisíc. Nudící se panička ve vleku své bláznivé kamarádky Heike se rozhodne poskytnou ubytování jednomu uprchlíkovi. Tvrdohlavá babička si své prosadí i přes nesouhlas svého manžela Richarda a syna Philipa. Následuje řada nedorozumění, hádek v rodině, údajně humorných situací, při kterých jsem se nebavil. Nesedl mi námět ani styl německých televizních filmů. Senta Berger v hlavní roli to nezachránila a nejlepší byl Heiner Lauterbach jako její domýšlivý manžel dr. Hartmann. ()
Vím, že v Německu tanhle film bodoval s návštěvností, ale takhle prvoplánovej film jsem snad ještě neviděl. Místama jsem si připadal jak žáček co potřebuje Simon Verhoevena aby mu ukázal jak jsme plný předsudků. Komedie na téma uprchlíci vs místní budu od příště výhradně hledat ve Francii a pokud si budu chtít doplnit pohled na postavení migrantů ve společnosti hrábnu po jednom z mnoha dokumentů, který se válej všude po netu. Takhle nasranej jsem už dlouho nebyl. Jde mně o to, že extremně nesouhlasím s podobným tvůrčím přístupem vůči divákům. Poukazovat na předsudky, tím že mám předsudky ke svým divákům a ještě jim to protlačit v obalu "komedie/vztahy" to je na mnohonásobný odpad. ()
Vo svojej podstate to nebolo zlé, ale vôbec by som nebol proti keby to bolo poňaté viac dramaticky a menej teatrálne. Žánrovo mi to až tak nesadlo. Keby sa to neodohrávalo v Mníchove a nehrali v tom nemeckí herci, tak by som to svojim štýlom bez váhania zaradil do francúzskej kinematografie. No neviem či je pre Nemcov zrovna toto správny vzor, keďže posledné roky práve Nemecko točí fakt vydarené dramédie. Námet film bol fajn, spracovanie sa mi až tak nepáčilo, keďže to občas pôsobilo fakt priam groteskovo. Na druhú stranu, niektoré scény (ktoré boli síce prehnané) ma úprimne pobavili. Takže celkový dojem je v konečnom súčte niekde v rámci priemeru. 3* ()
Galerie (33)
Photo © Warner Bros. DE
Zajímavosti (5)
- Oficiální soundtrack k filmu vznikl 4. listopadu 2016 v Label 2 Lane Records. Album má asi 50 minut a obsahuje 16 písní. (asdfasdf)
- Ve filmu zazní také písnička „Chöre“ od Marka Fostera, u níž je oficiální klip doplněný scénami z tohoto filmu. (asdfasdf)
- Film byl dotován z FilmFersenFonds Bayern, a to 900 000 euro. (asdfasdf)
Reklama