Čistá duše

Miluju Jennifer Connelly. No, měl bych mluvit spíš o filmu. Takže, miluju Jennifer Connelly. No tak, co jsem to, jo, aha. Miluju Jennifer Connelly. No dobře, už dost. Film Čistá dusice není nijak originální svým obsahem, nicméně vytahuje z něj prakticky všechno, co se vůbec dá. Příběh duševně nemocného matematika Johna Nashe a jeho obětavé manželky je vyprávěn tak citlivě a poutavě, že to vtáhne a nepustí. Precizní filmařinou jsou Nashovy vize, jak ty teoretické (mizející holky v baru), tak schizofrenní. Herecké výkony Russela Crowea (toho oscara měl dostat), kterého jsem vlastně začal registrovat až po tomhle filmu, Eda Harrise, Paula Bettanyho a samozřejmě Jennifer Connelly (ještě jsem neřek, že jí miluju) jsou vyloženou lahůdkou, Horner složil velmi působivé party, zkrátka výborný citlivě lidský film. (16.11.2006)

Velmi citlivý a silně emocionální snímek, který i přes své matematické pojednání působí mnohem více na srdce než na mozek - toto citovové zaměření a pro cynické duše až patetická emocionální podbízivost je hlavním rozdílem oproti Klubu Rváčů. Howardova snaha o hluboký zážitek, který by se nesmazatelně zapsal do našich čistých duší se i přes menší nesrovnalosti, co se věrohodného vykreslení nemoci týče, povedla na sto procent. Film má své nesmírně smutné i krásné pasáže, jimiž nás ladně provede geniální herectví R. Crowa a překrásné J. Connelly. Ovšem ještě víc než zatlačenou slzu oceňuji a obdivuji propracovanou hru s divákem na to, co je reálné, co je iluze a čemu (ne)věřit. 9/10 (01.10.2009)

Film o skutečném člověku, géniovi, který si vymyslel vlastní svět, kde byl přesně tím čim v hloubi duše chtěl. Jeho těžký život génia, kterému pomáhala nejvíc ze všech jeho vůle společně s jeho oddanou manželkou (Jennifer Connelly). John Nash, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, kterého v tomto filmu úžasně ztvárnil a převtělil se do něj Russell Crowe, je důkaz toho jaká je vzdálenost mezi genialitou a šílenstvím. Ron Howard není můj nijak oblíbený režisér, ale musím uznat, že tento film zvládl bravůrně. Způsob jakým nám ukaže co Nash vidí(zvýrazňuje písmena, kódy apod.) je přesně to co mi často ve filmu chybí. Pan Nash si zaslouží Nobelovu cenu a nakonec dosáhl i uznání o kterém snil. Každý kdo viděl tento film mu to jistě přeje.PS: po zjištění trochu víc o hlavní postavě mě neuvěřitelně rozčílil fakt, že Ron Howard nám představuje skrz Russella Crowea úplně jiného muže, matematika a ekonoma, než je ve skutečnosti, což ubírá na "natočeno podle skutečné události". (23.04.2005)

"Představ si, že jsem řekl to, co jsem měl říct a teď bych s tebou chtěl mít co nejdříve pohlavní styk." Mám rád čísla, jelikož bez politických úprav nelžou a dá se jimi vyjádřit cokoli. Proto jsem se na film o geniálním matematikovi těšil asi víc, než jsem měl. Z hlediska čísel funguje snímek bezvadně, ale často ukazovaná skutečnost, že génius a blázen jsou dvě od sebe těžko rozpoznatelné osoby, dokonalému zážitku poněkud podrážela nohy. (25.07.2011)

Říká se, že pokud jste součástí něčeho vyjímečného, jste vyjímeční i vy. Pokud je to pravda, je to určitě tenhle případ. Vyjímečná režie (po právu oceněná), vyjímečná Jennifer Connelly (po právu oceněná), vyjímečná hudba, ale hlavně trestuhodně opomíjený, vyjímečný výkon Crowea. To vše tvoří (emocionálně) vyjímečný, filmový zážitek... Nikdy jsem to přídavné jméno nepoužil tolikrát, jako dnes a řekl bych, že to mluví za vše - 100%. (14.01.2011)