Pravý rytíř

Pohádka, která se přidržuje zavedených a léty prověřených pohádkových metod a postupů ... možná jí takový přístup dodává potřebnou sebedůvěru - nebo prostě jenom ctí tradici. Vývoj zápletky tudíž až tak nepřekvapí, nicméně ... klasická pohádka tady nemusí být nutně od toho, aby za každou cenu překvapovala. "Pravý rytíř" se přitom inovace úplně nezříká, neboť jeho dialogy jsou vesměs zábavné a ryze současné - a přitom nevzbuzují averzi: Zapojují se do děje s obdivuhodnou lehkostí a samozřejmostí, nenarušují atmosféru ani kompozici a jejich ponaučení jsou sice výchovná, leč vesměs nenásilná - a nezávazná. Škoda jen maličko prkenného herectví, které je patrně důsledkem maličko prkenné režie - bohužel je všudypřítomné a zcela zbytečně trochu kazí celkový dojem. Přesto je výsledkem sympatická a pohodová záležitost, která částečně rehabilituje pohádkovou tvorbu ČT - a do 4* jí mnoho neschází. (25.04.2019)

Tak já nevím, ale zhruba první půlka pohádky se mi docela i líbila. Hlavně Lukáš Vaculík svou postavu udatného rytíře zahrál dobře a svým hereckým nadáním nejenže vyčníval nad ostatními, ale dokázal mě i sem tam mile pobavit. Záběry z druhé půlky z okolí temného hradu už tak půvabné nebyly a ani samotná konfrontace s úhlavním záporákem nestála za řeč. Už jsem v minulosti viděl nějaké ty zlé černokněžníky a pan Hanzlík mezi ty nejděsivější patřit asi nemůže. Možná by to chtělo ještě přidat na nějaké akci či humoru a byla by z toho alespoň hezká průměrná pohádka. (07.10.2022)

Pohádky jsou pro diváky celoživotní láskou. Sledují je jako děti a později se svými dětmi a vnoučaty. Jiné nároky má každý na pohádku vysílanou v sobotu odpoledne a mnohé nedostatky ji odpustí a jiná očekávání a přísnější měřítko má na novou štědrovečerní pohádku. Televize má za úkol natočit za nemalý příjem z koncesionářských poplatků alespoň 2x ročně něco pořádného a to pohádku na Vánoce a zábavný pořad na Silvestra. Štědrovečerní úkol a očekávání velkého počtu diváků zatím letos televize nesplnila. Nová pohádka mne neoslovila ani příběhem ani hereckými výkony, byla rozvláčná a bez náznaku jakéhokoliv humoru i když vtipné příležitosti by se našly. Začátek se rozjel zajímavě, ale pak následovala jedna velká nuda a celkové zklamání. (24.12.2016)

Tak u mě dobrý. Pohádka nabízí hned několik zajímavých myšlenek a postřehů, ku příkladu pravý rytíř by měl pomáhat tomu, kdo je v nesnázích, ne zachraňovat jen urozené dívky (Vincent: „A švadleně či kuchařce bys nepomohl?“), mít vzdělání je nutnost (Theodor: „Všechny tvoje dopisy mám, akorát tam nikdo z nás neuměl moc číst.“) a poznání, že mečem se vše vyřešit nedá (myslet vs. bojovat). Herci se mi více či méně líbili, měla jsem malinko problém s omladinou, ovšem Lukáš Vaculík to zachraňoval na všech frontách, tuším, že roli buranského pruďase, zato dobrosrdečného a láskyplného otce, si musel užít. Pochvalu si nepochybně zaslouží nádherné kostýmy a příjemná hudba. A v neposlední řadě dalším plusem jsou krásné lokace, za zmínku jistě stojí hrad Roštejn, Dolský mlýn, Hřensko, Bedlno. (28.12.2016)

Sympaticky to začíná, ale dlouho to nevydrží. Jaromír Hanzlík si tohoto záporáka za rámeček asi nedá, nicméně jeho fanoušci ho možná ani proklínat nebudou, protože ho s velkou pravděpodobností ani nepoznají, a také hlavní mladí hrdinové (i když sympatičtí) jsou jaksi mdlí. Trochu zajímavě hrají jen Lukáš Vaculík, Jitka Ježková a Táňa Pauhofová. Nápad zbraně vs. vědomosti byl dobrý, ale chtělo to asi přidat více humoru. (24.12.2016)