Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Takmer neznámy film so zápletkou, ktorá by v tej dobe poslúžila takému Vorlíčkovi na bláznivú komédiu. Slečna Golem je ale skôr milostnou sci-fi drámou, ktorá sa len tak mimochodom neberie smrteľne vážne. Namiesto fórov tu je akcia, stále chce niekto niekoho zradiť, prípadne zabiť. A dočkáme sa aj tých mŕtvol. Hodinka a pol celkom rýchlo ubehne, poplatnosť dobe a ideológiu som vôbec neriešil, na čo sa tým zbytočne zaťažovať. Skôr 50% než plné tri hviezdy, ale máme tu hneď dvakrát Brejchovú a Tříska podobnú úlohu "nežného zmätkára" myslím nikdy nehral. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Můj dnešní výběr českých kousků rozhodně nedopadl podle mých představ. Od této Sci-Fi / Fantasy komedie jsem očekával více, než se mi nakonec dostalo. Jana Brejchová byla skvělá jako vždycky - stejně jako Jan Tříska, ale ani jejich um nedokázal z hodně průměrného scénáře vytřískat víc. Přiznám se, že jsem několikrát použil rychlé přetáčení, protože bych u toho v určitých pasážích usnul. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Kdyby to byl krátký film, tak si asi ani nestěžuju a naopak jsem celkem spokojený. Vlastně jsem i měl pocit, že sleduju námět na krátký film násilně natažený na celovečerní stopáž a podle toho to na mě taky tak působilo. Takže to určité klady má (třeba pár zajímavých scén nebo ta ústřední myšlenka), ale jinak mě to strašně nudilo, nebavilo a vlastně ani moc nezaujalo, když se tam toho ani moc nerozehrálo. Mrzí mě to, ale možná mi to někdy časem dost v budoucnosti sedne o něco víc než teď. Zatím můžu jen říct, že to holt celé šlo mimo mě. 2* ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Vynálezce Petr (Jan Tříska) má svou laboratoř v bývalé továrně na celulózu a papír u železniční stanice Neštědice-Povrly. Továrna byla postavená v roce 1881 a provozována pod názvem BEAS. Objekt je památkově chráněn. (sator)
  • Roli vynálezce Petra Vondráčka měl původně ztvárnit Jaromír Hanzlík. Roli však musel kvůli pracovní vytíženosti odmítnout. Jako alternativa byl zvažován Petr Kostka, což se zase nelíbilo vedení studia. Nakonec byl 14 dní před začátkem natáčení obsazen Jan Tříska. (Xell)

Reklama

Reklama