Moonlight

Sociální, rasovou, sexuální tematikou cílené až příliš okatě na vrub všem výtkám, které k oscarovkám mířily o rok dříve. Chironovi musí divák fandit, i kdyby nechtěl, protože jeho nejzásadnějším spoluhráčem je překvapivě přehrávající Naomie Harris. Problém mám ale i s celkovou formou. Ta je zvolená šikovně, i když se nemůžu rozhodnout, jestli její částečné odkoukání od Linklaterova Chlapectví je kladem nebo záporem. Zůstává ale bolestně vyprázdněná, když nešikovně vynechává dějové střípky, které mě zajímají mnohem víc než vztah hlavního hrdiny s nepoučitelnou matkou. S Moonlight tak doteď bojuji, protože mi sice učarovaly absolutní výkony Aliho nebo Hollanda, ale hlasitý dojem dramatu pro drama se ani jim setřást nepodařilo. (06.02.2017)

Ok, takže v roce 2017 stačí k získání Oskara za nejlepší film, abychom hrubě sestříhali tři životní etapy nezajímavého černošského homosexuála, proložili je řádkou těch nejpoužívanějších sociálních klišé o matičce feťačce, moudrém mentorovi-dealerovi či školní šikaně a pozlatili poetickou scénou o očištění v mořských vlnách. A přitom abychom jedinou linii vyprávění nerozvedli tak, aby měl divák šanci k hlavní postavě přilnout nebo poznat, co je mu vlastně primárně sdělováno - na příběh o vyrovnávání se s homosexualitou je ve filmu málo sexuálního náboje (no vlastně díky Bohu), na zpověď o adaptaci na vlastní prostředí je moc zkratkovitý a nepřekvapivý. Opravdu potěší jen věrohodní herci v čele s Naomie Harris, která by si paradoxně jako jediná Oskara zasloužila, a vymazlená kamera, jejíž součinnost s mrazivým soundtrackem buduje dobrých 80% celkové depresivní atmosféry. Moje oko pak ještě speciálně potěšila kráska Janelle Monáe, i když tu působila trochu moc..... studeně. Hodně slabé 3* (27.02.2017)

Moonlight je sice až nebetyčná a dost na sílu tlačená konstrukce. Chudý, černý a homosexuální hlavní hrdina, se kterým prožíváme tři etapy jeho života, vlastně prožívá dost standardní oscarový dějový oblouk. Práce s vynechaným, nedořečeným, zamlčeným to ale zkrátka posouvá na vyšší rovinu. Jenkins si na sebe sice zvolenou narativní strukturou trochu upletl bič, protože po fantastickém začátku a prvním časovém skoku si člověk už jen odškrtává povinné zastávky a zbytek filmu je trochu bolestivě předvídatelný. Nicméně i ve slabších chvílích to zachraňuje forma, která dokáže být naturalisticky krutá, poeticky podmanivá i progresivně dráždivá. No a herci, samozřejmě, tedy až na otřesně přehrávající Naomie Harris, která je tím největším ztělesněným klišé, které Moonlight obsahuje, a že jí Viola Davis přebrala toho povinně černého Oscara kvituji s velkým povděkem. Jinak jsem s těmi třemi soškami pro film relativně v pohodě, měl jsem větší favority, ale výhra Moonlight asi byla potřeba. 80 % (13.10.2017)

Manchester by the Sea ma dostal viac. Bol pocitovo plnší, vzťahovo rozpracovanejší a detailnejší. Moonlight sa vyjadruje o jemných veciach v drsnom prostredí obdivuhodne jemne, ale príliš úsporne. Opiera sa o poetiku artových vsuviek, spomalovačiek a tichých detailov tvárí tam, kde by sa mohol vyjadriť zretelne. Uznávam autorské režijné vedenie i vysoké herecké kvality. Bavilo ma sledovať premenu hlavnej postavy v troch životných fázach, skúmať jej vnútorný vývoj. Ale ostávam nedotknutý. Oscariáda okolo Moonlightu je skôr politická než zaslúžená. Je reakciou na minuloročný rasový "prúser”. Napriek tomu je dobre že sa udiala, už kvôli aktuálnym náladám vo svete, šíreným jeho lídrami. (27.02.2017)

Skrotená hora v "čiernom kabáte", zasadená do modernej doby chápania, kedy sa vzťahom "ala homo", nevyhli ani členovia drsných školských lavíc americkej kultúry. Rozmýšľam, prečo sa ma tento snímok nijak mimoriadne nedotkol .. hm .. buď nebol vhodný čas na gay romantiku, alebo to vďaka príbehu ani z ďaleka nebola taká dráma, ako spomínaný film z úvodu. Alebo, alebo kombinácia OBOCH dôvodov ... (24.02.2017)