Mladý a nezkušený

Mladinká Nova Pilbeamová je ve svém přirozeném půvabu a projevu mile okouzlující a Derrick De Marney se mi zamlouval od prvního momentu, hezké oči, příjemný hlas a celkově prostě sympaťák (mohl by hrát bratra Gilbertu Bécaudovi).. Příběh je to sice prostý, ale ti dva mi tak rychle proklouzli do srdíčka, že jsem jim držela palce ostošest.. (28.02.2021)

Skôr romantická komédia pojednávajúca o úteku pred zákonom neprávom obvineného a mladej krásky, ktorá mu pomáha. Trochu jednoduchší dej na Hitchcockove pomery sa dá vysvetliť aj tak, že pre oboch hlavných hrdinov sa táto nezvyčajná situácia zomlela natoľko rýchlo, že mohli jednať len inštinktívne. Menej komplikovanú zápletku kompenzuje najmä atmosféra, vďaka ktorej je to fakt čarovný film. (15.06.2016)

Ďalší kúsok majstra Hitcha a aký je to tentoraz neobvyklý námet, čudujsasvete o nevinnom chlapíkovi, ktorého krivo obvinia... Keď už vidíte od tohto režiséra 40. film, ktorý je stále o tom istom, už to nie je len otravné, už to doslova ide na nervy. Tu navyše je ten dej ešte oveľa naivnejší, už len ten samotný útek a samozrejme polícia a Scotland Yard boli vtedy neschopní, takže po dôkaze plášti s opaskom musí pátrať obvinený (akoby to niečo dokazovalo, keby jemu opasok nechýbal :-)). Proste pri viacerých scénach, ktoré zrejme mali byť napínavé, sa len usmejete. A ten koniec... sorry, toto je sotva priemer a nebyť mena režiséra, tak by to ani omylom nebolo v červených číslach. 50% (12.04.2020)

Jeden z prototypov akéhosi podžánru útekových filmov, kde hlavná postava popri úteku pred políciou zároveň hľadá aj skutočného vinníka. Keby kvôli ničomu inému, tak kvôli námetu nemôžem ísť pod 80%. Film je veľmi svižný, jeho dej je nepravdepodobný (čo je u Hitchcocka skôr výhodou) a má geniálne finále. Príjemná romantická línia vhodne doplňuje kriminálnu zápletku a naopak. (05.06.2012)

Pro mnohé může být překvapením, že se Hitchcock prakticky již od svých prvních samostatných kroků na stříbrném plátně prezentuje jako tvůrce pozoruhodně zralý a řemeslně až nadčasově kvalitní. To, co se může jevit jako náběh ke kýči či jako žánrové nezvládnutí thrilleru, je z větší části důsledkem tehdy stále rychlého a ani zdaleka ne dokonalého a dovršeného vývoje zvukového filmu, jemuž v roce natočení chyběly ještě dva roky do desátých narozenin. Nejlépe tato skutečnost vynikne, srovnáme-li ji v dobových kontextech na jedné straně se špičkou našeho filmu (např. PŘED MATURITOU, CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, LIDÉ NA KŘE) a na straně druhé s elitou světové filmové tvorby té doby (namátkou ALEXANDER NĚVSKIJ, DIKTÁTOR, OBČAN KANE či VELKÁ ILUZE nebo i z našich zdrojů FILOSOFSKÁ HISTORIE). Zdá se, že mladý Hitchcock (v době natočení filmu mu nebylo ještě čtyřicet let) se umělecky i tematicky hledal a zcela vyloučit nelze ani předpoklad, že ve svém britském období - ještě nepoznamenán Hollywoodem - usiloval o vyniknutí mj. i v autorském hraném filmu. Buďjakbuď, příběh rodící se lásky, jehož východiskem se stává podezření z vraždy, působí věrohodným dojmem a upoutá i silnými humornými scénami v duchu proslulého černého humoru ostrovní země za lamanšským průlivem. V každém případě se jedná o dílo, jež i dnes stojí nejen za zhlédnutí, ale i za zamyšlení. (13.06.2010)