Ani stín podezření

Silné 4. Tak milý a sympatický film (krom posl.4min. ty teda byly!) jsem od mistra již dlouho neviděl;-) Až jsem si celou hodinu říkal, má to býti vůbec krimi/hriller? Třeba jsem naletěl. Opravdu ne tak zcela typická US rodina se 2 menšími přemoudřelými dětmi, které mi zde ale vůbec nevadily, což je u mě docela překvapivé a 1 nejstarší dcerou, kterou hraje pro mne zatím neznámá Teresa Wrightová aka ´´Charlie´´ a která se stala min. od pol. filmu mou nejoblíbenější (což byl jistě záměr u diváků obecně) postavou. Sympatická, roztomilá, dospělá (na svůj věk) atd. tvořila s prověřeným Josephem Cottenem aka strýček Charlie (2 roky po Občanu Kaneovi) a s jeho nezbytným trademarkem...vlasové vlnky doprava:) jádrem takříkajíc pudla. Včetně závěru, sequence v zakouřeném baru a růz. menší rozhovory, které zvýrazňovaly Charlottinu rostoucí nechuť až odpor k milému strýčínkovi, který má sílu v rukou a občas ji až moc, stiskne ruku.;-) Ne, že by tím něco naznačoval, páč je stejně od pol. jasné, zda je to on, či ne. Nemohu ovšem pochváliti hudbu od autora the Věc z 51, která mi 1.pol. fakt ničila atmosféru. I když to její řvaní, má zřejmě na svědomí spíše zvukař. Nevím. Holt každý nebyl Herrmann či Waxman. Ještě takových zhruba 10 let trvalo, než se pochopilo, že hudba nemá scénu přeřvávati, alébrž doplňovat. Romantická minilinka byla zbytečná a trochu mi i vadila. A to v takovýchto filmech ji většinou vítám. Zvláštním způsobem pobavily scény otce a jeho souseda, kterého hraje herec a scénárista Hume Cronyn (Kleopatra, Zámotek, etc.) kteří relaxují tím, že si vymýšlí růz. způsoby smrti apod. v čemž se okamžitě připoměl Hitchcock.;-) Ale stejně mě ten baculáč z Británie zase dostal. U něj mi to ale nevadí. Prakticky celý film jsem si říkal (i přes to mé tvrzení výše): Je to on? Není to on? Musí to býti on. Nemusí to býti on. Málem mi z toho pukla hlava, jako přezrálé granátové jablko. Narážka na román Limuzína. SPOILER(?)... I přes tu dosti drsnou smrt 2. podezřelého prostřednictvím vrtule od letadla o které se dovídáme od náhodných kolemjdoucích. Quallitní 40tkový Hitchcock. I když Rebecca to není. A když jsem hledal v titulcích Selznickovo jméno, dočkal jsem se. Samoz., že jsem nemusel čekati, pokud bych si pamatoval obsah jisté knihy, ale četl jsem ji dosud jen 1x. (18.12.2021)

Zaujimavy namet, avsak videl som uz aj omnoho lepsie Hitchcockove filmy. Mne ani tak nevadil, alebo mi nechybal ziadny prekvapivy zvrat, ako skor napätie, ktoreho tam bolo malo, alebo tam bolo iba poslednu tretinu filmu. Sice ma bavilo divat sa, ako pomaly zacne sympaticka menovkyna Charlie upodozrievat svojho stryka Charlieho, ze nieco taji, ale cakal som jednoducho trosku viac... 30.09.2010 _______ Teresa Wright - (Mladá Charlie Newton) +++ Joseph Cotten - (Strýko Charlie Oakley) +++ Macdonald Carey - (Jack Graham) +++ Henry Travers - (Joseph Newton) +++ Patricia Collinge - (Emma Spencer Oakley Newton) +++ Hume Cronyn - (Herbie Hawkins) +++ Wallace Ford - (Fred Saunders) +++ Hudba: Dimitri Tiomkin +++ Nemecka Cinema - 100% (30.09.2010)

Alfred Hitchcock označil tento snímek za svůj nejoblíbenější. Víceméně s ním můžu souhlasit. Tedy není nejlepší, ale svou milou atmosférou ospalého městečka, lehkým humorem, zajímavým nápadem i precizním scénářem si mě získal. Někteří kritici ho označili za povrchní, ale s tím nemůžu souhlasit. Naopak mi přijde skvěle vystavěný, zvlášť vztah mezi Charliem a Charlie. Je to náhoda, že se jmenují stejně? A že si chtějí psát ve stejný okamžik, že na sebe myslí ve stejnou chvíli? Je náhoda, že Charlie (on) je padouch, zatímco Charlie (ona) je bezmála anděl? A jak to dopadne v samotném závěru? (28.06.2008)

(1001) Nevím, jestli je to ode mě úplně fér, ale velká část filmů z předšedesátkovské éry mě irituje svým orchestrálním hudebním doprovodem natolik, že prostě nejsem schopna registrovat žádné jiné další kvality. Což je případ i tohoto filmu, kde jsem nebyla schopna jít s postavami ani s ničím. Snad mě jenom trochu pobavila role matky a jak ji strýček Charlie pěkně vyhuboval za důvěřivost. (20.01.2013)

Iba 108 minút? Mala som pocit, že to pozerám tri hodiny. Ľutujem, ale vyššie to nejde. Hitch-neHitch. Zápletka, tempo, budovanie napätia, dialógy - to všetko fungovalo v roku 1943 a ochotne to uznám. Ale tu mám vyjadriť svoj súčasný názor - a holt, keď som sa narodila o pol storočia neskôr, než bol vhodný čas, tak je to holý fakt. Dnes a pre mňa to bola nuda, slabý odvar trileru s klasickým vtedajším prehrávaním mimiky a gest, ktorému navyše kraľujú tony jalových a príšerne umelých dialógov. Viac než vraha som sa bála jeho rodiny, že ma malomeštiackymi rečami ukecajú k smrti! 3* iba preto, že jedna z nich patrí dvom pardálom, ktorých koníčkom je vymýšľanie spôsobov, ako by sa navzájom zavraždili :-) Tento nápad bol vtipný a veľmi osviežujúci. (24.03.2011)