Sabotáž

Tentokráte Charles Bennett adaptoval pro Hitche román Josepha Conrada z roku 1907 The Secret Agent: A Simple Tale, který se odehrává v roce 1886. Změny tedy byly skutečně značné a nebudu zřejmě první, koho napadlo při tom strhujícím finále, že jde jen o novou (leč výbornou) variaci na Blackmail (první setkání Bennetta a Hitche, 1929). V pozdějších adaptacích se filmaři znovu vrací s dějem do 19. století, je to zkrátka otázka pojetí. Každopádně nijak zvlášť nelituji, že tentokráte Donat nemohl a hlavní roli vytvořil jiný Kordův oblíbenec, Loder (pozdější manžel Hedy Lamarr). Parádní výkony podávají Rakušan Homolka s Američankou Sidney. A samozřejmě ten malý klučina Desmond Tester je též velmi autentický. Nebudu nicméně zakrývat, že mi bylo zdaleka nejlépe v prostorách toho průchozího komorního kina na rohu. Velmi chytře bylo zakomponováno do děje i atmosféry. Na závěr se mohu jen podivovat nad těmi výkyvy kvality, které stíhaly ve 30. letech všechny ty špionážní filmy dělané sériově jak Baťovy cvičky. Inu, byl to trend a jako takový se musel nasytit. Jednou byl výsledek jako zde velmi dobrý, jindy laciný. A to za kamerou i před ní mohli často stát titíž. (09.01.2019)

Po pravdě jsem příjemně zaskočená tím, že pan Hitchcock tento snímek přivedl na svět v roce 1936, zdá se mi to prostě neuvěřitelné..  Jedná se o jízdu drsnou a nesmlouvavou, upřímně řečeno mi vyrazil dech.. Příběh mladé ženy (mimochodem Sylvia Sidneyová je jako půvabná okatá panenka, míněno pochvalně, líbila se mi), jejího malého brášky a manžela mě vtáhnul na první dobrou a jak se to rozjelo, tak jsem byla napnutá jak struna, jak to celé dopadne.. Drobné výtky si nechám od cesty, vůbec nejsou podstatné... (24.07.2023)

Podobně jako třeba v případě pozdějšího Hitchcockova snímku Jamaica Inn se Sabotáž připravila o značnou část napětí tím, že hlavní záporák je známý od začátku, přesto je ten příběh celkem poutavý, a někdy od 45. minuty, kdy dostane malý Stevie - nic netušíc - za úkol dopravit na Piccadilly Circus časovanou bombu, to nečekaně napínavé být začne - ke konci už jsem skoro nedýchal, jak jsem netrpělivě čekal, jak to celé dopadne, a po této stránce musím říct, že mě to rozuzlení docela šokovalo, protože jsem to fakt nečekal (asi pod vlivem současné mainstreamové produkce, kde by něco takového bylo v podstatě tabu). Spolu s tím, že film téměř nijak neobjasňuje motiv sabotážních útoků, se to u mě podepsalo na tom, že jsem z toho byl nakonec spíš lehce rozladěný, přesto si myslím, že ta conradovská látka není špatná, a když člověk nebere poznamenanost dobou jako chybu, ale vlastnost, může mu ten film něco dát i v roce 2022. (04.07.2022)

Hitchcock se v Sabotáži rozhodně s ničím nemaže a servíruje divákovi napětí v té nejčistší podobě. Kupříkladu přenáška filmů spolu patří bezesporu k tomu nejnapínavějšímu mezi Hitchovými britskými kousky. Nemohu nezmínit ani skvělé "draculovské" pohledy Oskara Homolky. Jen škoda toho, podle mě předčasného a lehce nevýrazného, vyvrcholení. (20.11.2009)

Hitchcockovy britské filmy jsem dřív považoval za takový rozjezd před skvostnou americkou kariérou, ale dva snímky z roku 36 (kromě Sabotáže ještě Secret Agent) mě vyvedly z omylu. Vizuálně ještě ne tolik vypiplané, ale už tehdy velmi rafinované, napínavé a nejednoznačné podívané. Mám dojem, že leckteré dějové zvraty by jednoduše v Americe neprošly. (08.04.2007)