Number Seventeen
No 17
Obsahy(2)
Hitchcockova zábavná akční podívaná vznikla na základě románu i divadelní hry Jeffersona Farjeona. Film vypráví o detektivovi, který sleduje skupinu gangsterů až k opuštěnému domu nad železnicí, kterou hodlá banda využít k tomu, aby uprchla z Velké Británie. Spíše než na zápletku se film soustředí především na atraktivní sekvence v podobě přestřelky uvnitř domu a dobrodružných honiček na autobusu či vlakové soupravě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Od prvních sekund zběsilá (akčně-dialogová) jízda, v které Hitchcock mohl po sérii horších filmů zas jednou uplatnit svůj talent. Prakticky celý se odehrává ve starém opuštěném domě, přesto je na pohled pěkný a dynamický. Škoda snad jen zbytečné dějové překombinovanosti, kde není každá postava tím, čím se zdá být, ale dokonce ani tím, čím má tedy být. Než jsem pochopil o co jde a kdo je kdo (všichni vypadají stejně), byla už značná část hodinové jednohubky pryč. ()
Zo zaciatku to vyzera ako stylisticke cvicenie na temu nemecky expresioznizmus, aby sa to zvrtlo na prekombinovanu gangsterku a nakoniec to vyvrcholilo ako velkolepy akcnak. Plus samozrejme tradicny Hitchov humor, obcas az na hranici komedie. Navyse to ma splaseny dej (film ma iba nieco cez hodinu) , takze to aj vdaka niekolkym sialenym zvratom nema kedy nudit. Skvela zabava. 8/10 ()
První půlka filmu je veskrze slušný thriller, obzvlášť na svou dobu. Bohužel každou příbívající minutou se film řítil čím dál níž v mém hodnocení a to především díky dosti nepřesvědčivému a hlavně zamotanému ději, který se sice částečně na konci rozmotal ale stejně už to celkový dojem z filmu nezachránilo. Jinak mimochodem bych ale neřekl že film pochází z roku 1932, tipnul bych to spíše tak na rok 1928 nebo i níže, někde do němé éry. 55% ()
Hitchcock a jeho filmová reč a forma. O tom to je, pretože zápletka s ukradnutým náhrdelníkom ani v roku 1932 neprepisovala scenáristické učebnice. Prvej polovici dominuje striktná vertikalita, pretože postavy chodia/bežia hore/dole schodmi, pekne točitom a snímanom pomocou tieňov, aby sme sa cítili pomaly ako v horore. Tej druhej dominuje zase prísna horizontalita a to nie hocijaká; ide sa veľmi rýchlo autobusom, vlakom a končíme na lodi. Niektoré súboje sú nakrútené ako groteska a miniatúry sú skrátka kúzelné. ()
Pořád je znát, že to jsou Hitchcockovi začátky, tudíž dokonalé to není a je tomu co vyčítat, třeba ten zbytečně překombinovaný děj nebo slabší herecké výkony. Ale nemůžu si pomoct, mě se to celkem líbilo. Hlavně první dvě třetiny jsou dost slušně natočené a atmosférické - a to se celé odehrávají na schodech a asi ve dvou místnostech. Navíc mi přijde, že to Hitchcock zamýšlel i jako komedii, protože humorných scén je tu dost, většina z nich je povedená a stará se o ně hlavně Ben, kterého jsem tu ze všech postav měl nejradši. A poslední třetina (která je sice nejakčnější) mi přišla o něco slabší, ale jen o trochu. Skutečně to není žádné veledílo, nepřekombinovaný a záživnější děj tomu chybí dost, ale dobře se mi na to dívalo, líbilo se mi to a nejspíš si to někdy rád pustím znova. Slabé 4* ()
Galerie (12)
Photo © British International Pictures
Zajímavosti (5)
- Jedná se o divadelní hru autora J. Jeffersona Farjeona, která parodovala melodramatické thrillery a byla napsána pro herce Leona M. Liona, který ztvárnil hlavní roli a zároveň se finančně podílel na jeho výrobě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- Skupinka lidí, kteří spolu zdánlivě nemají vůbec nic společného, se bez jakéhokoliv důvodu ve filmu sejde v neobydleném domě. Později vyjde najevo, že jsou zde všichni ze stejného důvodu. Ten důvod můžeme popsat jako "MacGuffin", což je Hitchcockův termín pro něco, co motivuje postavy k tomu, aby podstoupily nebezpečí kvůli něčemu, co musí mít. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- Alfred Hitchcock se v tomto filmu zaměřil hlavně na práci s miniaturami. Bryan Langley, který tuto sekvenci v roce 1932 natočil, vzpomínal, jak k jejímu vzniku došlo: "Vše,co se objevilo v posledních 10 minutách filmu, byl model vlaku ujíždějícího krajinou. Pokud šlo o herce, bylo vše skutečné. Ve všech ostatních případech se ale jednalo o model. Tyto modely měly velikost v rozmezí od jednoho palce do jedné stopy. V momentě, kdy vlak vjíždí do přístavu, byl dok zobrazen pomocí postupu, kterému se říká "Schufftanův efekt". Malý muž, kterého vidíme běžet podél vlaku, byl zachycen na skleněné tabuli, která byla umísěna na modelu dráhy vlaku. Ten muž byl samozřejmě skutečný člověk a musel stát v dostatečné vzdálenosti, aby byl v záběru zachycen ve správné velikosti. Hitchcock vše sám řídil, zejména pokud jde o tuto závěrečnou scénu. Modely vyrobil mladý muž jménem Bill Warrington. Železniční trať zabrala celé studio." [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
Reklama