Koruna

Paralely a cyklická opakování - to je hlavní princip propracovaného vyprávění o dějinách nejenom Velké Británie od druhé poloviny dvacátého století. Nezobrazeným bodem zlomu je abdikace Edvarda VIII., která ukázala jak křehkou institucí je monarchie. Zbývající členy rodiny tento šokující čin na desetiletí určoval a deformoval. Znemožnil manželství z lásky, což vždy mělo drastické dopady (Margaret, Charles). V dětech se pak opakují příběhy rodičů se stejně zničujícím výsledkem (necitelné rodinné prostředí prince Filipa vedoucí k jeho necitelné výchově prince Charlese). Rodinné tragédie a osudy se proplétají s osudy světa, jak to už u vládců bývá a malé osobní příběhy tak ovlivňují velkou historii. ____ Připočtěme k tomu opravdu skvostné herecké obsazení, ohromující lokace a skvělý scénář, který i ze zdánlivě epizodických příběhů poplatných Anglii a své době dokáže udělat nadčasové téma (tragédie welšské hornické vesnice, zoufalý muž vlamující se do královniných soukromých pokojů). SHRNUTÍ: Královna Alžběta by měla každou neděli zapálit svíčku za autory seriálu, který ji, jako jedinou, zobrazuje sice s chybami, ale nikdy nescházející z určené cesty. I za cenu osobních obětí, ona je ukázána jako vždy perfektní neochvějný nástroj, kotva a symbol monarchie. (27.01.2021)

Od historického dramatu The Crown jsem coby velký britofil čekala opravdu hodně. Riziko, že mě tahle nákladná výpravná podívaná zklame, bylo velké, ale veškeré obavy se rozplynuly po několika prvních minutách úvodního dílu. Nejen, že jsem byla naprosto ohromena dokonalou filmařinou, ale seriál mě dokázal hned od začátku vtáhnout do děje a po deseti dílech mě na konci vyplivnout emocionálně naprosto vyždímanou. Od jednoho z mých nejoblíbenějších scenáristů Petera Morgana (Královna, Duel Frost/Nixon, Prokletý klub, Rivalové) jsem sice čekala mnohé, ale seriál The Crown ve výsledku překonal veškerá má obrovská očekávání. Na tohle nádherné mistrovské dílo bych se mohla dívat donekonečna a těším se na příštích pět let, které v jeho společnosti strávíme. Scénář, hudba, úžasné herecké výkony všech zúčastněných i dechberoucí výprava… The Crown je skvostem v každém směru a bez váhání jej řadím k tomu nejlepšímu, co nejen letos vzniklo. 1. série - 100% Druhá řada podle předpokladů opět skvostná. Monarchie se dostala do šedesátých let a s tím muselo přijít i hodně změn, které tvůrci brilantně vykreslili. Claire Foy opět potvrdila, jak skvělou je herečkou. Loučení s ní bude o to těžší, ale přeobsazení pro další dvě série je i přesto rozumný tah. 2. série - 100% (25.11.2016)

TOP10! Miluji britskou historii, takže když jsem se dozvěděla o tomto seriálu, má vnitřní intuice mi napovídala, že asi budu muset nepatrně přehodnotit svou seriálovou top desítku. Stalo se. První série je jeden z nejlepších kousků, jaký kdy (nejen britská) televizní produkce vytvořila. Herecké obsazení absolutně bez chybičky (prosím v lednu glóby do správných rukou, ju?), nicméně vyzdvihnout se musí i scénář a soundtrack. Není nic, co bych vytkla a pokud se laťka udrží, máme tu jeden z největších masterpieců ever :). (19.12.2016)

První série je ještě takovým uvedením do předpokoje před samotnou audiencí, s každou další zjišťuji, že během sledování se mi rifle změnily v tvíd , zbytek kafe v Earl Grey a krvelačná obluda na gauči v corgiho. S umem sobě vlastním Morgan dokáže vzbudit nadšení pro královské dostihy, aniž by favorizované klisny a plemeníky jakkoli šetřil pádů, dopingu a vzpínání pod sedlem. (23.11.2020)

"There came a moment around the time I turned 70, when it dawned on me that I was no longer a participant, rather a spectator." Notně prodloužená verze a (c)hutnou omáčkou opatřená Audience. Vpravdě opulentní (obrazem, výpravou, kostýmy, hudbou), což však nic nemění na faktu, že nejlepší a nejsilnější to nesporně i tak je v komorních "divadelních" momentech dialogů dvou až třech postav. Ostatně ono je to koncipováno tak, že mnohé epizody jsou samostatná jednoaktová dramata díky čemuž je to spíše o jednotlivých scénách či epizodách než celku. Seriál je to každopádně v nejlepším slova smyslu distingovaný (nezaměňovat s emočně chladným), navzdory tématu nikdy černobíle (anti)monarchistický, oplývající skvostnými dialogy, kterému dodává šťávu to, že Morgana stejnou měrou jako status a dynamika královské rodiny zajímají premiéři, kabinet, sekretariát, služebnictvo a v neposlední řadě dobová politická i společenská situace (ne)urozených všech vrstev. Prostě lidé. Ti především a "až" v první řadě a po celou dobu. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 3/5 | S4: 4/5 | S5: 3/5 | (14.01.2017)