Můj život Cuketky

Nečesejme si hlavu špatným hřebenem (pro nezasvěcené - Nebudeme si nic nalhávat). Komedie to fakt není a pár humorných momentů (a nutno uznat, že celkem povedených, jeden mě fakt dostal) ji z ní ještě nedělá. A o nějakém příjemném, hřejivém filmu bych taky zrovna nemluvil, byť to skončí dobře. Mám z Cuketky rozporuplné dojmy. Na jednu stranu ten film má dost silné téma a kdyby to bylo zaměřené fakt jenom na dospělé, mohl by z toho být skvělý a silný film. Jenže v téhle podobě jsem spíš měl pocit, že se to spíš snaží citově vydírat diváka. Těch dojemných scén je tady podle mě až příliš, než je zdrávo a ani bych se nedivil, kdyby u toho někdo celý film brečel. Já vím, že to téma není ani trochu veselé, ale kruci, místo prvoplánového a jednoduchého dojímání se přece dalo mnohem víc zapracovat na realističnosti a hlavně na psychologické stránce, která je zde prostě odfláknutá, nemůžu si pomoct. Stopáž to má sice příjemnou, ale s občasnými utahanými záběry nebo vatovými scénami (třeba ta s lyžařskými brýlemi, to je snad nejzbytečnější scéna z celého filmu), aby to na tu hodinu aspoň mělo. Ono tady není moc o čem vyprávět - teda, dalo by se, kdyby se film podrobněji věnoval více než třem postavám - a mít to 40 minut, vynikl by ten film podle mě víc. A mě osobně ještě vadilo, že té nejzajímavější postavě se film skoro vůbec nevěnuje. Je to sice smutné i přes happy end a pár vtipných momentů, ale nezůstal ve mě žádný silnější pocit, žádný, který by pro mě z Cukety udělal silný či nezapomenutelný zážitek, který bych si klidně zopakoval. Takhle ve mě zůstal jen tenhle pocit: Hm, ušlo to. Jsem cynické hovado, já vím. 3* (19.07.2020)

Z Cuketky si uchovám nejspíš vzpomínku na rozpačité tváře maminek maličkých ratolestí, které si bůhvíproč myslí, že každý animáč musí být uzpůsobený tomu nejmladšímu publiku, a pak jsou konfrontované zmínkami o pindíku pana učitele, který rajtuje v paní vychovatelce, nebo velmi nepříjemnými vzpomínkami chovanky dětského domova na smrt svých rodičů. Cuketka ve mě vyvolala velmi rozporuplné dojmy a nemůžu se až tak dalece ztotožnit s velmi slušným hodnocením na ČSFD. Na jedné straně oceňuji nelíbivou, z mainstreamu vybočující výtvarnou stránku, která by slušela svým zneklidňujícím dojmem spíš nějakému hororu, a sedí mi i námět, na druhou stranu mi překáží zjevná přemrštěná naivita, která by se hodila spíš pro myšlení dětí předškolního věku, a celková selankovitost scénáře. I to na pohled rozjívené kápo mezi ústavními dětmi je totiž vlastně uvědomělý a hodný kluk, který by vás rozněžnil, personál ústavu i detektiv jsou vzory ušlechtilosti a zlo je nanicovaté. Můj život Cuketky chce především dojímat a hladit po duši, což mu sice nevyčítám, ale zároveň konstatuju, že to není úplně můj šálek čaje. Celkový dojem: 55 %. (10.01.2018)

V prvom rade som si musel dlho zvykať na výtvarnú stránku animáku, ktorá má od detského sveta dosť ďaleko. Aj príbehovo je to len chvíľami určené mladšiemu publiku. Dialógy o explodujúcich pindíkoch, vraždách rodičov a domáceho i sexuálneho násilia sú mierne cez. Ťažko preto určiť, komu bol tento bábkový film určený. Smutno-komicky ladenému príbehu ale nemožno odoprieť punc originality a rozhodne nenudí. (24.09.2018)

Milý animovaný film. Postavičky ve filmu jsou sice ošklivé, ale jsou "oživeny" tak, že jsou roztomilé a rozhodně není problém jim fandit. Ze začátku to vypadá, že Můj život Cuketky bude slušné drama, přece jen se film odehrává v dětském domově, ale nakonec je film spíš příjemným, dokonce hřejivým animáčem - pouze se smutnými podtóny. (8/10) (24.06.2020)

Animovaný film o dětech v sirotčinci, ve kterém se sešli potomci feťáků, sexuálních deviantů a dalších podobných existencí. Cuketa sem zapadne, protože hned na začátku tak trochu omylem zabil svou matku – alkoholičku. Přesto ve filmu nechybí humor a nakonec je tu i koňská dávka optimismu a naděje do budoucnosti. Loutková animace mi sedla (trochu toho digitálna tu je také, a nijak neruší) a film je nakonec i rozumně krátký. (30.03.2017)