Kosmo

Na Kavčích horách jednou za deset pustili do éteru něco odvážnějšího a hned je z toho událost? Ale kdeže. Jen polovičatá politická satira, která funguje při plné gravitaci, kde tomu vládne geniální Martin Myšička. Ve stavu beztíže, až na setkání s našimi východními a severními sousedy, strašně chtěná středoevropská verze Červeného trpaslíka, kde se ale pozapomnělo na to, že se neparoduje žádná zásadní sci-fi. Druhý a pátý díl sypou trefné postřehy i vtipné repliky, u zbytku váhám, kde a kdy se naposled snoubila taková kombinace tvůrčího ega, pocitu vlastní výjimečnosti a neutaženého dramaturgického dohledu. Pamatuju časy, kdy Baldýnský podobné věci cupoval na hadry, namísto aby je sám tvořil. (26.11.2016)

"Dokud neuděláme něco velikého, zůstaneme národem malých zmrdů." Já mám takový divný dojem, že národem malých zmrdů zůstaneme, i když uděláme něco velkého, ale třeba se poprvé v tomto tisíciletí mýlím. Nicméně Kosmo mělo vynikající chvilky, kdy tepalo do velkých hráčů (Evropská Unie, S.R.A.Č, Č.U.B.K.A., Čína), středních slouhů systému (Německo, Polsko, Slovensko) a hlavně do domácí politické scény. Některé nápady tajemníka Repelenta byly v souladu se směrnicemi EU naprosto impozantní, Boučkovo zařizování nemožného zavánělo genialitou, ministr Šnajdr se svým karťákem uhrával politické body naprosto dokonale a gurmánská kuchařka Filoména mě se svým "Co je to salát?" taky dokázala pobavit. O něco horší to bylo se zábavností posádky a sponzora Hrabiše, ale já jsem spokojený zejména s neuvěřitelně trefným rýpnutím do americké politiky - Budeme vyhlašovat válku Polynésii. Naši experti tam udělali pár vrtů a zjistili, že je tam ohrožená demokracie. Boj za lidská práva nezná hranic. - Američanům se nedá dovolat. Dnem i nocí se snaží v OSN zabránit válce v Polynésii. (22.11.2016)

Docela jsem tomu dával naděje a první díly mě opravdu bavily. Bohužel těmi posledními rapidně klesá humor a už to nelze brát ani jako nadsázka. Takovou roli si Dejdar nezasloužil, Josefíková hraje blbku blbě a ministr s podprdou je prostě šlápnutí vedle. Ten závěr je o ničem a tak jsem rád, že to nakonec mělo jen pět dílů. (06.01.2017)

Prohryzat se dílem numero uno bylo jako zkoušet se vysrat, když je jeden na štěrkové dietě. Nekonečné a bolelo to. Protože jsem však chlapík, jura a komsomolec příkladný, dokopal jsem se i ku dvojce a tam to již je. Pár frků v popředí, ještě více dalších v pozadí, pro které se vyplatí trápit zrakový nerv. Někdy člověku stačí ku štěstí minimum, třeba správně umístěný označovač od Mypolu.... Nebudeme si zase nalhávat, že jde o dalšího Červeného šprtajzlyka, celému tomuto hentutomu chybí především větší míra konzistence mezi ,,vtipy" a dějem samotným, ve sliz Kameňáku to však nedegraduje a jak jsem již datlil - najdou se momenty přímo pro fajnšmekry. (17.11.2016)

Když jsem to viděl poprvé, dal jsem tomu dvě hvězdičky a nebavilo mě to. Možná proto, že jsem to nesledoval moc pozorně a ne celé. Teď jsem to zkouknul soustředěně a byl jsem nadšený. I tím, kolik věcí je tu nadčasových a kolik se i v reálu fakt stalo.... Jeden z nejlepších seriálů, co v ČR po revoluci vznikly. (17.11.2016)