Muž v ohni

Scott to přeháněl. Na můj vkus exhiboval až příliš, ty jeho nervní kamerové hrátky byly až moc časté, řekl bych, až otravné. Jednoduchý scenář se nevyhnul několika logickým nesmyslům, ovšem nejednoznačný konec celkem příjemně překvapil. Washington se zde herecky opakuje, v podstatě předvedl variaci na svůj oscarový Training Day (pravdu díš, seppe). Potěšilo vidět Walkena v jiné, než tradičně záporné roli a příjemně překvapila ta malá holčička, která podala velmi přesvědčivý a přirozený (na dítě) herecký výkon. Závěrem cool hláška z rozhovoru, který vede Washington (chystající se k atentátu na jednoho z hajzlů) se starým pánem, který tomu přihlíží: "V kostele mluví o odpuštění." -- "Odpuštění je mezi nimi a bohem. Má práce je sjednat jim schůzku." (28.10.2004)

Máte rádi svého syna? Takže rozumíte? Držte se instrukcí nebo bůh pomáhej vašemu dítěti. .... Už na úvod je jasné, že Vás čeká něco vyjimečného. Scottova režie, střih, zvuk, hudba, barevné filtry. A herci. D.Washington spolu s D.Fanning vytvoří perfektně fungující pouto. Jestli přistoupíte na Scottovu hru, budete si užívat Creasyho umění smrti a vychutnávat pokrm zvaný pomsta, kterého aperitivem při léčení bolavé hlavy je řezání prstů. Ostatně posuďte sami, jestli zde platí -,,nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem". (14.03.2007)

............. A já pořád odkud to znám. Jasně, Man on fire se Scottem Glennem. Nevyhnu se tedy srovnání. Hlavní rozdíly vidím v postavě Creasyho, vztahu k děvence a technických možnostech tehdy a teď. Zatímco Glennův Creasy byl mnohem protivnější, samorostlejší, méně ochotný se nechat holčinou polidštit, Danzel byl hned roztomilou Dakotou lapený. Proč ale ona okamžitě milovala jeho? A spoustu dalších otázek, na které mi daly odpověď až vystřihané scény v bonusu, které dost podstatně změnily pohled na tvar a jednání hlavních postav (což se ovšem nedovíte, když ty scény neuvidíte). Taky Marc Anthony ač právě v kurzu a sympaťák hrál jako náhodný kolemjdoucí a o Rourkem ani nemluvim, to je gumák a obsadit ho může už jenom dobrý kamarád. Tak ráda bych dala filmu 4*, protože režie byla i přes ty necitlivé odstřihy výborná, kamera taktéž, i když poněkud nervózní ale adekvátní k nervóznímu tématu, jenže scénář nic moc a taky ten starý Creasy byl prostě mnohem lepší. (18.05.2005)

Mít seznam lidí, které nechci nikdy naštvat, Denzel Washington je na prvním místě. Nerad bych totiž skončil s usekanými prsty a silně explozivní látkou v konečníku. Možná jsem teď z děje prozradil až příliš, ale čekali byste snad od Tonyho Scotta rodinné drama o prohlubujícím se přátelství mezi malou holkou a jejím bodyguardem? Přesně tak se tváří první polovina filmu. Opravdu si nemyslím, že abychom plně pochopili Washingtonovo chování v druhé půli, musíme více než hodinu sledovat jakési „blýskání se na lepší časy“. Není to originální, brzy odhadnete, jakým způsobem se to bude vyvíjet a navíc chybí větší emoční náboj. Osobně jsem pouze čekal, kdy se Denzel konečně nas..e a začne to pravé videoklipové maso. Svou radikálností připomíná druhá polovina Muže v ohni především Přání smrti s Charlesem Bronsonem, ovšem s tím rozdílem, že laxnost přístupu k otázkám morálky je v závěru lehce zpochybněna. Pokud však od mainstreamového hollywoodského filmu čekáte jistou „etickou přizpůsobivost“, můžete být v šoku. Muž v ohni není tak akční ani vtipný jako Poslední skaut, není tak psychedelicky sestříhaný jako Domino a coby fanoušek Scottových filmů jej řadím k tomu pouze lehce nadprůměrnému. Dokážu si nicméně představit, že svým poselstvím o nezničitelném přátelství a nehasnoucí naději osloví také velkou část lidí, jenž režijnímu stylu Ridleyho bráchy jinak příliš neholdují. 75% Zajímavé komentáře: POMO, ripo, Hogun, Aiax, anderson, Derek, 666teen (18.03.2007)

Tento film nemá chybu. Dobře..má - Lisa Gerarg je bohužel po Gladiátorovi až moc profláklá.... Jinak ale z Tria Muž v Ohni - Domino - Dejá Vu právě první jmenovaný vychází jako naprostý vítěz. Forma se drží na uzdě, je zcela úměrná tempu a tomu, co se právě odehrává na plátně a Tony si hraje s detaily a místy možná až příliš černým humorem (odpočítávání do výbuchu bomby). Naprosto životný živel Washington předvádí bezmála Oscarový výkon, ostatní ovšem nezůstávají pozadu (dokonalá Dakota, úžasně citlivá a přesvědčivá Radha Mitchell, i lahůdkový - jak jinak - Christopher Walken), hudba přechází z latinskoamerických rytmů do kytarových rifů a já jsem se na střídačku dojímal, fandil, odvracel oči zhnusením a prožíval každé filmové políčko. Tento film vstupuje do mé osobní Top 10 a já se těším na další film Tonnyho Scota, protože po šíleném Dominu přišlo Dejá Vu a to dává naději v lepší zítřky. P.S. Dialog mezi Denzelem a Radhou na jedné hodině a šestnácté minutě si zaslouží vejít do historie kinematografie. (15.01.2007)