Scénář:
Martin ScorseseKamera:
Jean-Yves EscoffierHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Martin Scorsese, Billy Wilder, Arthur Penn, Gregory Peck, George Lucas, Clint Eastwood, Brian De Palma, Francis Ford Coppola, Samuel Fuller, Kathryn Bigelow (více)Recenze (18)
Scorsese má úžasné charisma a jeho poučenému, humorem proloženému povídání o filmech bych dokázal naslouchat dalších pár hodin. Během svého výletu do dějin americké kinematografie zmiňuje všeobecně profláknuté tituly spíše sporadicky a mnohem více prostoru věnuje filmařům méně známým, ale srovnatelně významným (část z nich trefně nazývá „smugglers“ – pašeráci). Jde tedy o velice poutavé povídání (a podívání) i pro ty, kteří si myslí, že o filmech již něco vědí. 90% ()
Marty mluví o svých oblíbených filmech a mluví se zanícením a nadšením sobě vlastním. I ta struktura se mi líbí, je Američan a vyrůstal na amerických žánrovkách (převážně) které se v době jeho mládí rekrutovali z gangsterky, muzikálu a westernu (možná je škoda, že právě ten nikdy netočil). Čili je logické kolik času jim věnuje. Je hezké, že se zastaví u šedesátek a své souputníky už nehodnotí (i když ty čtyři hoďky jsou pořád málo). Nicméně podnětů zůstává hodně a já rozhodně doplním to neviděné od Minnelliho, Tourneura, možná Sirka. ()
Scorsese se zde projevuje jako regulérní filmový fanatik. Vybral zde samé mě absolutně neznámé snímky, samozřejmě kromě Kanea, a filmů od Kubricka. Lituji, že žádný z těchto filmů nejspíš ani neuvidím. Bylo potěšením sledovat jednoho z největších žijících režisérů vzdávat poctu starým mistrům. Jeho komentáře mě utvrdily v tom, že to nejdůležitější ve filmu se stalo ve 20. století a nyní už asi žádné nové revoluce očekávat nemůžeme. ()
Uff, skoro čtyři hodiny monotónního hlasu a zbytečně dlouhých ukázek z povětšinou neznámých filmů... Pasáže, které se věnovaly známým filamřům (Griffith, Welles, Wilder, Kubrick atd.) mi určitě něco daly, ale většinu ostatních jmen jsem neznal a jinak božský Marty ve mě nedokázal o tyto filmy vzbudit zájem. Obsahově nemůžu dokumentu nic vytknout, ale jednoduše nebavil mě, tohle nebyla výuka ve stylu školy hrou. Elementy Scorseseho nostalgie a vzpomínání na filmy jeho mládí se na mě, jako diváka, nepřenesly. Navíc dokument se věnuje jen filmům do doby než sám Scorsese začal točit a já se paradoxně těšil, že bude také trochu hodnotit své kolegy (což on přesně přiznal, že nedokáže, resp. nechce). 6/10 ()
Škoda jen, že ten dokument nemá hodin aspoň šest, ty necelé čtyři utečou, ani nevíte jak. Jen těžko říci, nakolik bude pro koho přínosný. Dokument končí v šedesátých letech a věnuje se především období klasického Hollywoodu, přičemž rozhodně nejde linií slavných jmen a titulů. Kdo tedy nemá příliš nakoukáno, toho čekají minimálně desítky spoilerů. Ale také desítky inspirací a zajímavých pohledů. Klasický Hollywood je prostě základ ;) ()
Galerie (5)
Photo © arte EDITION/absolut MEDIEN
Reklama