Režie:
Eva SadkováScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
Alois NožičkaHudba:
Miloš HolečekHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Petr Haničinec, Jiří Adamíra, Vladimír Šmeral, Karel Šebesta, František Husák, Zdeněk Hodr, Ferdinand Krůta, Jan Teplý st. (více)Obsahy(1)
Joseph Sheridan le Fanu přichází na televizní obrazovku jako autor příběhu plného temné fantazie, přízračných zjevů a záhad - Hostinec U létavého draka. Ten patří do nejproslulejší sbírky jeho povídek "Temné zrcadlo", které autor vydal rok před svou smrtí, před více než sto lety. Jeho knížky však mají dodnes své čtenáře zřejmě také proto, že tento spisovatel už v minulém století vytvářel ve svém dílo to, čemu se dnes zkratkovitě říká horror. Bohumila Zelenková si jeho novelu Hostinec U létavého draka zvolila za předlohu nejen pro její tajemný, romantický kolorit, ale také proto, že postavy vydávají pozoruhodné svědectví o době, která následovala po Napoleonově porážce u Waterloo, o době, kdy mnozí se snažili dosáhnout velikosti, byť to byla jen velikost podvodu. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Romantické dobrodružství ve skromném podání televizní inscenace. 1) 23letému Jaromíru Hanzlíkovi (Richard Beckett) to slušelo._____ 2) Doslovnost inscenace, o níž ve svém výstižném komentu hovoří gudaulin****, stejně jako očividný nedostatek zaujetí tvůrců (honajz***) mi brání ocenit dílo lépe. ()
Hostinec U létavého draka mi byl doporučen, že prý se mému cynickému já bude líbit. Jednak důrazně popírám, že bych měla cynické já. Druhak nevím, jak vysvětlit, že se mi to líbilo. Jinak cynismus tu je ve všech variantách, od vypočítavého, přes patetický až k pragmatickému, na což je třeba pěti postav, hloupost tu je ve všech svých odstínech, na což stačí postava jediná, ale zamilovaná. Plyne z toho poučení, že romantika není slučitelná se životem, jsme-li obklopeni cyniky. ()
Na literárním díle Sheridana le Fanu jsem vyrostl a jeho povídková kniha Zelený děs dodnes zaujímá místo v mé knihovně. Konec konců, povídka, která paní Zelenkové sloužila jako východisko jejího scénáře, je součástí téhle knihy. Le Fanu představuje jednoho ze zakladatelů, resp. předchůdců, moderního hororu a jeho mysteriózní povídky plné zlověstné předtuchy vycházející z gotického románu jsou ideální látkou pro filmové zpracování. Eva Sadková se spolehla na osvědčené herce, kteří odvádějí dobrou práci, a televizní zpracování na jejich výkonu také stojí. Výprava je chudičká, ale nijak odstatně dojem z inscenace neshazuje. Zato mám pocit, že režisérka mohla pracovat s překvapením, je až moc doslovná a divák vidí vše dřív, než by bylo záhodno. V povídce vypravěč líčí příběh z pozice hlavního hrdiny, který je předmětem manipulace a do poslední chvíle netuší, do jakého maléru je vmanévrován. Celkový dojem: 70 %. ()
Už ten samotný fakt, že Sadková natočila v době nastupující normalizace adaptaci Sheridana Le Fanu, je kulervoucí. Výsledek sice není dokonalý, ale pořád je to zajímavé české setkání s žánrovou klasikou. Povídka The Room in the Dragon Volant původně vyšla ve slavné sbírce In a Glass Darkly (1872) společně se slavnější Carmillou, a i když je to jen napínák bez hororových prvků, atmosféru má hutnou. ()
Já to pořád říkám, že největší horor na světě je lidská blbost. Ovšem romantická zaslepenost Richardova, ta doslova třískala okny, až by si zasloužil konec, jaký pro něj vychytralí podvodníci uchystali. S jeho naivitou naopak krásně kontrastuje realistická a sarkastická skepse policejního komisaře Carmaignaca. Příběh pohybující se na hraně gotického románu, společenské satiry a thrilleru je pěkně vyvedenou maskírovkou, která obstojí i v dnešní době. Ostatně Le Fanu je klasikem a vedle Poea jedním ze zakladatelů hororového žánru. Což mi připomíná, že si budu muset Zelený děs oživit, četl jsem jej naposledy v pubertě (Carmillu dokonce několikrát). ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama