Hostinec U létavého draka

Nepříliš složitý příběh o naivním bohatém mladíkovi jenž se zamiluje a doplatí na to. Příběh sice trochu pokulhává v tempu i zábavnosti, ale je podepřený herci, kteří nikdy nezklamou, a tak se dočkáme skvělého rozzuzlení, jenže nepřekvapí, ale nezklame. Drobná detektivní zápletka je ku prospěchu věci. 80% (13.07.2011)

Už ten samotný fakt, že Sadková natočila v době nastupující normalizace adaptaci Sheridana Le Fanu, je kulervoucí. Výsledek sice není dokonalý, ale pořád je to zajímavé české setkání s žánrovou klasikou. Povídka The Room in the Dragon Volant původně vyšla ve slavné sbírce In a Glass Darkly (1872) společně se slavnější Carmillou, a i když je to jen napínák bez hororových prvků, atmosféru má hutnou. (23.07.2023)

Jednoduchá televizní inscenace podle skvělé literární předlohy má prvky romantické, mysteriózní a kriminální. Zvláště pro diváka, který příběh nezná, může být její první zhlédnutí docela napínavé. Když jsem viděl toto zpracování poprvé, byl jsem ještě nevykvašený mladík a s postavou Richarda Becketa (Jaromíra Hanzlíka) jsem se tu do značné míry identifikoval. Moc se mi to líbilo. Na rozdíl od mnohých laciných braků se tu objevuje i několik myšlenek o snění a realitě, o naivitě mládí a "praktičnosti" starších. Prostě kvalitu i přes minimalistickou divadelní výpravu zajišťuje kvalitní scénář a dobří herci (vynikající Jiří Adamíra!). Sheridanova novela je velmi vděčným námětem pro filmová zpracování... (22.03.2013)

Hostinec U létavého draka mi byl doporučen, že prý se mému cynickému já bude líbit. Jednak důrazně popírám, že bych měla cynické já. Druhak nevím, jak vysvětlit, že se mi to líbilo. Jinak cynismus tu je ve všech variantách, od vypočítavého, přes patetický až k pragmatickému, na což je třeba pěti postav, hloupost tu je ve všech svých odstínech, na což stačí postava jediná, ale zamilovaná. Plyne z toho poučení, že romantika není slučitelná se životem, jsme-li obklopeni cyniky. (24.02.2017)

Příběh není špatný a zajímalo by mne, zda je tak skeptický už u samotného Sheridana Le Fanu. Ale strašně mne rušily chyby skriptu, dekorací, stínů zvukaře na zdi. Klepající se dveře, které jde jako šperhákem jedna z postav otevřít, nestabilní zdi, to, že jednu dekoraci využili pro jako dvě hospody, přitom všechny prvky včetně schodů a dveří jsou stejné... Snad jen kostýmy Ester Krumbachové patřily k poctivě odvedené práci. Co se samotného příběhu týče, příjemně mne překvapil Karel Šebesta, ale i ten, stejně jako ostatní, hraje na půl plynu. Ale aspoň nepřehrává jako Hanzlík nebo Brejchová, která tady s tím příčeskem fakt nevypadá jako osudová žena. Jo, hrát místo ní Klára Jerneková, mělo by to jinou šťávu, ta tyhle nejednoznačné postavy uměla. A stejně tak Adamíra se směšnými licousy, skutečně nijaký Šmeral... Jako by se to celé sfouklo za pár dní, nikoho to nebavilo, honem, ať to máme za sebou. Přitom zpětně mi ten příběh přijde dost dobrý, i když mne ta zápletka a zvrat napadly docela brzy, vše do sebe zapadne, starý případ se vyřeší, záhada objasní, ale ta atmosféra a zaujetí tomu prostě chybí. (20.10.2019)