Poslední dny Pompejí

,,VŽDY KEĎ TI PRINESIEM DARČEK, CHCEŠ VEDIEŤ ČI SOM HO UKRADOL." -,,ASI PRETO, ŽE VŽDY SÚ KRADNUTÉ." __ Jeden zo skôr výpravnejších peplumov, kvalitou sa aj tak radiaci skôr do priemeru (vlastne nadpriemerných je ich pomerne málo). Dej môže miestami kdekomu pripomínať Sienkiewiczov Quo Vadis?. A síce je takáto línia už mierne ošúchaná (kresťanstvo je napchaté do všetkého čo sa odohráva v 1. storočí), príbeh je to pozerateľný natoľko, že aj zabudnete čo by malo v závere prísť. Dokonca žiaden odkaz o blížiacej sa katastrofe sa predtým behom deja neobjaví a ak by nebolo vo filme spomínané, že sa odohráva v Pompejách, kde už sa predsa len dá čo-to tušiť, len málokto by vedel túto skutočnosť odhadnúť. Výbuch Vezuvu (síce behom dňa) prichádza v tej najpríhodnejšej chvíli, no jeho spracovanie dnes už skôr pobaví, než by malo ponúknuť pôsobivý zážitok, dokonca po chvíli začína byť už otravné. 15 minút sledujeme pobehovať splašených ľudí ulicami mesta, pričom im pod nohami vybuchujú petardy a sem-tam niekoho zavalí padajúci stĺp či múr. Ostatne aj scéna s kresťanmi v aréne kde sú predhodení až jednému znudenému levovi vyznieva skôr ako nepodarené divadielko. Nasledujúci Leoneho film (tu je uvádzaný ako pomocný režisér) ,,Rhodský kolos" končiaci tiež tragicky je spracovaný podstatne lepšie, resp. kolosálnejšie. (68. hodnotenie, 4. komentár k filmu) (11.12.2011)

Koukatelný počin. Příběh je celkem stravitelný (ačkoliv se zmůže jen na „politické intrikaření" s příměsí zrady a motiv pomsty) a oproti ostatním "sandálovkám" i svižnější, pořád se něco děje a i postavy jsou celkem sympatické. Technická stránka výborná - díky sytosti barev skvěle vyniknou krásné kostýmy a i ty kulisy vypadaly celkem k světu. Samtoná zkáza Pompejí je pak taky natočená velmi dobře... Ačkoliv mi tyto staré "peplum" filmy přijdou v mnohém nudné a nezáživné, tak výprava (kulisy, kostýmy + krásný obraz) je jedním důvodů, proč takovéto filmy vyhledávám... Klasické kulisy, dokreslovačky, miniatury a davy komparsistů vypadají totiž kouzelně :) (29.08.2018)

Tento film vôbec nie je o Pompejach. Je to obyčajný romantický film z prostredia Rímskej ríše a tá samotná skaza je len posledných 10 minút. Takže to vychádza ako priemerný film zo štýlu, ktorý sa v tom čase točil ako na páse. Historické romanťárny, zlo versus dobro, niekedy vojna, niekedy katastrofa, dejiny sú v podstate len pozlátkom. Treba ale uznať, že na rok 1959 veľmi slušné farby a vďaka nim sme mohli vidieť, že Christine Kaufmann bola skutočná krásavica, čo u nej platilo až do neskorého veku. (19.12.2021)

Druhý film mistra Leoneho není taková bomba jako jeho spaghetti westerny, souboje nic moc a boj s krokodýlem je docela úlet. Krokodýli mají nejsilnější stisk v živočišné říši, určitě by ho nebylo možné zabít holýma rukama tak, jak je zobrazeno ve  filmu. Závěrečná katastrofická část ale nevypadá špatně s ohledem na rok vzniku. Leone se v tomhle filmu teprve rozjížděl, lepší filmy natočil až později. (03.12.2023)

Znovu jsem učinil úspěšnou výpravu do hlubin sraček, ze kterých mě vytáhly až závěrečné titulky. Hlavním lákadlem této dobytkoviny bylo pro mne jméno Sergio Leone a samotná událost spojená se zánikem Pompejí a Herculanea. To, čeho jsem byl svědkem však nelze popsat jako jeden z dalších špatných zážitků, nýbrž jako noční můru! Peklo, které nezažili ani oběti výbuchu sopky Vesuv. Počáteční dějová přehlednost se s přibývajícími minutami vytrácí a divákovi je servírován nebezpečně nudný sled zhovadilých scén, které nemají hlavu ani patu, čemuž zdatně sekunduje ta nejpříšernější hudba, jakou jsem za svůj život slyšel. Po skončení filmu jsem raději zašel na ušní, abych se přesvědčil, zda je můj sluch v pořádku, neboť nebezpečí, jakému jsem ho vystavil bylo mnohem horší, než kdybych si pustil škvory do uší. Tento fakt bohužel ani v nejmenším nekompenzuje herecký ansámbl, jehož protagonisté se se svým "uměním" hodí tak max. do divadelního sboru pro duševně zaostalé šimpanze, protože, to co zde předvádí je buď důsledkem lobotomie a nebo chronicky nemocného přesvědčení o hereckém nadání. "Souboje" připomínají rvačky z ústavu pro analfabety, jinak to popsat nemohu. Legionář se po kopanci do prdele hroutí k zemi a upadá do bezvědomí, další jedinec se 5 vteřin dívá, jak mu padá socha na palici, místo toho, aby se pokusil o útěk. A tak dále, a tak dále. Podobných duševně narušených činů se zde odehrává desítky. Závěrečný výbuch sopky vypadá jak vesnický ohňostroj a "panika" budí dojem nepovedeného rabovaní spojeného s demonstrací. Na závěr mého výčtu superlativ bych se chtěl ještě zeptat, jak moc byla v Itálii používaná angličtina v roce 79. Nejsem lingvista, ale řekl bych, že moc populární nebyla, což však tento brak nepotvrzuje. Skutečně jediná věc, kterou lze kladně hodnotit jsou kostýmy a výtvarná stránka, což ale pochopitelně na lepší hodnocení nestačí. Tento "klenot" tak u mě dopadl jako Pompeje samotné... (13.04.2013)