Krátký film o zabíjení

Jednoduchý příběh o dvou lidech. Jeden je mladý právník a druhý mladý vrah. Jednomu přítelkyně čte z ruky osud, druhý to od cikánek odmítá. Jeden má budoucnost, a druhý ne. Vlastně jinak. Oba mají stejnou, propletenou budoucnost. Oba si prožijí na vlastní kůži krutost života, ať už s vysokou školou nebo bez ní, s dobrými úmysly, nebo bez nichJednoduché, minimalistické, děsivé, drastické, naprosto reálné, uvěřitelné. To všechno podtrhuje nepříjemně povědomé prostředí Polska 80.let. Bezútěšné. (07.02.2006)

Tak Kieslowskemu musím nechať jeho originálny nápad. Pozerať sa na mordovania takýmto spôsobom, ktorý dostáva diváka v tretej tretine do veľmi netradičnej situácie, keď nevie, čo si má myslieť, pretože je zvyknutý na schématické moralizovanie zo žánrových filmov. Podobný efekt málokedy dosiahol aj Trier. Divák hľadá motivácie, ospravedlnenia, katarziu, lenže tie neprichádzajú, rovnako ako konformný pocit z myšlienkovej uzavretosti diela. Posolstvo je všeobecnejšie, vieme, že sa jedná o príspevok k jednej z tém Desatora. Kieslowski dávno pred mohutným nástupom "paralelovo dejových" filmov prišiel s filmom, ktorý je dodnes jedným z tohoto subžánru najsilnejším. Niektoré jeho ďalšie melancholické filmy ma však emocionálne dostali ešte viac, takže hodnotenie zostáva pod vrcholom. (13.11.2013)

Filmová variace na Dostojevského Zločin a trest přenesená z daleké Rusi do polské Varšavy éry reálného socialismu, která je skutečně příznakově volenými kulisami k první části filmu - Lazarovo zločinu. Má všechny Raskolnikovské rysy, chladnou promyšlenost, naturalisticky krvavou podstatu (namísto sekery kámen), oběť s morálně pochybnou obživou (lichvářku a její setru nahradil arogantní taxikář), jen bez Nietzscheovské linie vyvolenosti a naprosté svobody umožňující ,,Nadčlověku" brát i životy... Formálně hodně neotřelá práce se světlem, kamerovým rastrem a originálně komponovanými záběry, překrývání části objektivu kamerovou maskou zaostřující divákův pohled na expresi detailu (obvykle lidské tváře), vynikající hudbou a úděsnou kulisou socialistického Polska se vším tím bahnem, paneláky, otřískanými auty, nerudnými lidmi, závistí, zlobou...(To věrně známe i u nás...) Pak se dějová osa náhle láme (motiv dopadení je přeskočen, není podstatný) a přichází druhá část filmu - část trestu... Jestli Kieslowskému něco jde, tak je to práce s herci (úžasná proměna hlavního hrdiny - Jacka Lazara) a zaostření na detail (např. zvláštně odosobněná scéna přípravy popravčí místnosti, nebo naturalistický výjev kapek tělesných tekutin dopadajících na tác do propadla...). Krzysztof Kieslowski nebyl zkrátka obyčejný režisér, ale jednoznačně velká osobnost světové režie, která nejenom tímhle filmem dokázala, že k vyjádření názoru (tady o nepřiměřenosti a etické rozporuplnosti trestu smrti) a vytvoření silného uměleckého díla nepotřebujete hollywoodské studio ani oslňující rozpočet, dokonce ani ne zcela svobodnou společnost... U nás to samé dokázal třeba František Vláčil... Podobné filmy: Mrtvý muž přichází, Život Davida Galea, Capote, Zločin a trest, Krátký film o lásce (16.10.2008)

Již první záběry s jemným zeleným filtrem na mrtvou krysu a oběšenou kočku za zvuků nervy drásající hudby předznamenávají velice silný, sugestivní zážitek. Temná atmosféra socialistického Polska diváka bez milosti vtáhne do filmu a nepustí ho, dokud se nespustí titulky a romantická hudba, která působí uklidňujícím dojmem po "krutém" příběhu. (15.02.2006)

Kdysi nám kus tohoto filmu pustila učitelka na střední škole při hodině Občanské výchovy. Netušila o co jde a po scéně vraždy film vypnula, protože očekávala, že půjde o snímek s tématikou práva. Nemýlila se, což můžu dosvědčit, když jsem toto drama viděl dnes celé. Ovšem rozhodně nejde o film pro široké masy. Krátký film o zabíjení je jak již název napovídá, přímočarý, nepříjemný krimi o člověku, který chce zapůsobit na svou dívku novým autem, a tak se rozhodne spáchat vraždu. V polovině se pak snímek střihem přesune o několik měsíců kupředu, abychom rovnou bez otálení byli svědky trestu. Krysztof Kieślowski má cit pro drama a budování atmosféry. Tomu skvěle pomáhá i kamera Slawomira Idziaka a špinavé kulisy neudržovaného komunistického města. Dokonce i herci vypadají zmořeně, odpudivě, a přesto své úlohy zvládají výborně. Rozhodně kvalitní evropský film, který ale ocení jen artovější jedinci či skuteční milovníci světové kinematografie a hlavně dramatického žánru bez akce ale s důrazem na naturalismus. 80% (18.04.2020)