Bratříček Karel

Skvelý dokument o rebelovi s príčinou. Nebudem o filme písať viac. Pesničkára, básnika, novinára, skvelého rozhlasového hlásateľa, výtvarníka, vydavateľa a tvorcu vlastných bibliofílií si pripomeniem úryvkom z textu pesničky Podivná ruleta: V studené parádě kožených křesel //kožených křesel, kožených křesel //sešli se k poradě výrobci hesel //výrobci hesel, výrobci hesel // Mnohé co hrozilo, pozbylo punce // Za okny mrazilo srpnové slunce //a křičelo na lidi // Pamatuj...a křičelo na lidi: Pamatuj! (20.10.2020)

Tak tedy Polka Krystyna Krauze mi nakonec ukázala Kryla pětihvězdičkového. Člověka vzrůstu nevelkého, všestranného umělce, cholerika, bezdomovce, geniálního textaře a básníka, člověka, kterého jeho nadčasová tvorba vlastně zastiňuje. "Nikdo neví, jak vypadá, ale všichni ho znají". Hlavně si nezoufejme, nebo ne moc často, hleďme kupředu a vyhlížejme dobu Krylovu, do které nás zve tento inspirativní a zcela objektivní dokument o prosťáčkovi, jenž se odváží proti jakkoli zbarvenému politickému zlořádu jen s kytarou a rovnou páteří. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (11.04.2017)

Všechno co patří ke Krylovi a je spojené s jeho tvorbou a tím jak žil, patří k tomu nejlepšímu - toto je zrovna vyprávěno polskýma očima a řada věcí patří k ne zcela tradičním klasickým dokumentárním věcem, líbilo se mi moc..je mi vždycky smutno, když se vcítím do tohoto umělce, který bojoval s větrnými mlýny.................moje hodnocení = 10 z 10. (25.11.2017)

Dnes se už skoro zdá, že úloha osobnosti Karla Kryla v dějinách sestávala prakticky z ochoty dotyčného zemřít (či se nechat okolnostmi zabít?) dříve než si jej někteří jeho tehdejší bratři z krve Kainovy nakrájeli na kostičky do guláše. Předvolebního. Ovšem lze čekat v době, kdy nám na rohu ulice opět vrah o morálce káže, nad mozkem jest poslušnost, nad rozumem víra a správná příslušnost je opět nadřazena závadě na obuvi, že tomu bude jinak? Kdybych si o našem národě historických mistrů světa v kolaboraci s jakoukoliv mocí dělal iluze (zdravím na Hrad, a to nikoliv pouze současného nájemníka, ale jaksi průřezově), řekl bych, že je ostuda, že tento film musela natočit Polka. Ale nakonec je to asi lepší. Tak zase při výročí v srpnu pustíme Bratříčka, kdejakého rozumbradu necháme ve jménu humanity levou rukou krást z odkazu naší podle mě nejnedoceněnější historické osobnosti a pravou dělat přesně to, proti čemu ona osobnost brojila. A když si k tomu dáme koblihu, můžeme pak klidně předstírat, že Demokracie vlastně vůbec neexistuje. (10.01.2017)

Polákům máme co vracet a rozhodně se k nim nechováme tak, jak by si zasloužili. Tento film je toho jasným důkazem. Dělají toho pro nás mnohem víc, než my pro ně. Jsou to naši skuteční, přesto odmítaní přátelé. Tohle mají společné s Karlem Krylem. Tohle může být to pouto, které je tak sbližovalo. Láska k Čechům, kteří o jejich lásku nestojí. Naneštěstí nepochopili, že se není třeba trápit pro někoho, kdo jejich lásky není hoden. Pro nás- pro to tupý, tradičně zbabělý a nově navíc prachama zaslepený stádo. Nedávno zemřel francouzský herec Jean Rochefort. V jednom z posledních rozhovorů řekl, že prožil život, jaký si vysnil. Obávám se, že Karel Kryl ten pocit neprožil ani hodinu v kuse. Byl to ten typ člověka, který se nedokázal oprostit od pochybností o nespravedlnosti světa. Podíval se do zrcadla a bylo to tam. Na lidi měl příliš vysoké nároky a jeho očekávání stran jejich zásadní nápravy byla naprosto nereálná. K tomu měl ve své samotě a životním stylu starého mládence příliš mnoho času o všem přemýšlet. Věřím, že by mu od toho trápení částečně odpomohla rodina, zejména vlastní děti. Nebylo mu ale bohužel přáno ani v tomto ohledu. Byl to nešťastný, protože nemilovaný trubadúr. O jeho lidských a uměleckých kvalitách ale nemůže být pochyb. Odpočívejte v pokoji, malý velký Pane. (01.12.2017)