Režie:
Anthony HickoxScénář:
Anthony HickoxKamera:
Gerry LivelyHudba:
Roger BellonHrají:
Zach Galligan, Deborah Foreman, Michelle Johnson, David Warner, Dana Ashbrook, Eric Brown, John Rhys-Davies, Miles O'Keeffe, Patrick Macnee, Anthony Hickox (více)Obsahy(1)
Skupinka šesti mladých studentů je pozvána Lordem Lincolnem na půlnoční představení panoptika, které vystavuje hrůzostrašné figuríny. Není to ovšem jen tak obyčejné muzeum voskových figurín, nýbrž místo samotného Ďábla. Jeho cílem je získat 18 lidských duší, které potřebuje k oživení svých "dětí" (nejrůznějších příšer). Jediní, kdo můžou tento ďábelský plán překazit jsou Mark Loftmore (Zach Galligan) a Sarah Brightman (Deborah Foreman). V roce 1992 bylo natočeno pokračování s názvem Voskové muzeum 2: Ztraceni v čase. (Pedestrian)
(více)Recenze (106)
Musí se nechat ,že je to ujeté ,ale zábavné. Nápad že se návštěvník voskového muzea přiblíží k exponátům ocitne rovnou v ději kde je zabit a stane součástí expozice je dobrý. Místy je to sice víc fraška než horor ,ale je to plné akce i krve. Solidní horůrek. "Mami kdy už budu moc pít kafe potřebuju kofejn." tohle hovoří za vše . ()
Komediu mozno spajat s hororom len vtedy, ak sedi na reziserskej stolicke schopny reziser, napriklad Peter Jackson /Braindead, Bad Taste ...../. Bohuzial Anthony Hickox -ovi nejde spajanie komedie s horormi. Na horor je film prilis pohodovy, co je pre tento zaner smrtelna kombinacia. Na komediu je zase malo smiesny s niektorymi trapnymi scenkami. To je podla mna smrtelna kombinacia zase pre komediu. 30 % ()
Ten námět je geniální. Voskové muzeum s expozicemi, do kterých když vstoupíte, ocitnete se v mini hororu. Z dětství si pamatuju spíše geniální druhý díl, ale i tady je na co koukat. Postupně se objeví vlkodlak, upíři, mumie, černobílý zombie segment a taky pro mě nepochopitelně markýz de Sade. V závěrečné řeži uvidíme další plejádu monster včetně například Audrey II (Malý krámek hrůz) nebo zubatého dítěte (série It´s Alive). Jednotlivé segmenty jsou skvěle natočené a pro hororového fandu zvlášť se zálibou v osmdesátkách je to lahůdka tento film sledovat. A tak dokážu odpustit i mínusy jako naprostá absence logiky (nikoho neštve zmizení dvou policajtů?), mizerné herecké výkony a nezvládnutou hromadnou bitku ve finále. Bavil jsem se parádně a to je důležité. PS: V titulkách vykopávkoidní pecka z 60. let It´s My Party od Lesley Gore - příznačné jméno pro horor :-) ()
Trošku spoileru. Waxwork je plné skutečně velkých trhlin a nelogického jednání. I přes krvavě-veselé scény se mi nechce hodnotit lépe. Celkem slušný rozjezd, pořádně přibržděný hereckými výkony a některými naprosto zbytečnými dialogy stylem "nějak to musí navazovat" je sražen k zemi hromadnou scénou, kdy monstrům klesne jejich majestátnost k nule, protože je přijdou pobít sedláci, v čele s uslzeně sentimentálním vozíčkařem. Scéna za všechny - hlavní hero odběhne stranou a číhá s napřaženým kordem na monstrum Markýze de Sade. Ten po chvíli dojde, pomalu projde kolem něj a nejen, že mu hero neskřiví v ten moment vlas na hlavě (ačkoliv v byl tak neskonalé poziční výhodě), on ho markýz ještě odzbrojí! No do háje. Dyť ten námět byl fakt dobrej. 50% ()
Voskové múzeum je jedným z filmov, ktorého všetky spracovania si chcem pozrieť aj preto, že v časoch končiaceho detstva a začiatkoch dospievania človeka proste fascinujú všetky horory bez ohľadu na ich kvalitu. Tú proste človek vtedy ešte nevníma, ide o to "zvládnuť" horor. Ak oveľa, oveľa neskôr dostanete chuť opäť si pripomenúť to, čo Vás niekedy dokázalo vystrašiť určite sa neubránite úsmevu. Nie je najlepšie začínať hodnotenie filmu od konca, ale práve ten je najslabšou stránkou Waxwork 1988. Chudáci dedkovia, ktorý vbehli na pomoc mladým hrdinom zastaviť hroziace znovuzrodenie tých najhorších monštier, aké ľudstvo poznalo. Ani sa len nedokázali tváriť ako-tak vážne. Celkovo má film málo vydarených scén, určite nimi však sú tie, keď sa návštevníci presunú do "alternatívneho" sveta. Historický a sci-fi rozmer filmu je zvládnutý omnoho lepšie ako ten skutočný. Ale čas sa zastaviť nedá a Voskové múzeum 1988 nie je film, ktorý by sa do histórie kinematografie zapísal nezmazateľnými písmenami, takže v dnešnej dobe už film vyvolá skôr ironický úškrn ako spokojný úsmev. Napriek tomu, vďaka spomienkam, 80%... ()
Galerie (10)
Photo © Metropolitan Vidéo
Reklama