11'09''01

Nejvíce zaujala "Izraelská", "Chilská" (ale ve skutečnosti anglická) a poslední "Japonská". Jinak vcelku velice zdařilý povídkový film - snad proto, že to nebylo pořád o tom samém. Přímo v dějišti tragédie se odehrávají asi jen tři povídky. Jediné, co mi moc nesedlo, byl Pennův kousek a ten "Egyptský". (31.08.2006)

Prvních pět šest příběhů bylo výborných, zvlášť se mi líbil ten francouzský, íránský a britský. Ale kvalita jednotlivých segmentů (celkem 11) občas kolísala. Ke konci už bylo těžké se pořádně soustředit, přece jen stopáž 134 minut je u takovýchto filmů poměrně značně dlouhá. Ale jako připomenutí jedné přelomové události velmi silný film, asi také proto, že se mu celkem daří vyhýbat se laciosti ve stylu "mrzí nás, co se stalo a věříme, že když si budeme lépe naslouchat, pochopíme navzájem své kultury, své světy". To je totiž obrovský populistický politický žvást. My nechápeme je, oni nás. Mezi námi je zeď a ta když je narušena, tak nic nepomáhá, že "žádná válka není svatá". A Američani jsou svině (viz Chile), ale to už víme dost dlouho. Vysvětlí mi někdo, jak mohl být ten idiot znova zvolen? Ale Amíci v tom nejsou sami. Je to jedno s druhým a na konci je děcko bez rodičů, matka s dcerou bez domova, muž bez nohou... (25.12.2005)

V jedné věci souhlasím s woodym, je to nevyvážený film. Naprosto mne minula část, kterou režíroval Iñárritu, ale Nairova je tak brilantní, že vyváží mexický úsek, který bych bez mrknutí oka hodila do odpadu. Všechny ostatní povídky jsou výborné, byť Imamurovo spojení s 11. zářím mi poněkud uniká, držel se pouze nápovědy o poselství míru. Velmi mě oslovily povídky Loache a Penna, hodně zajímavá je Lelouchova a okouzlující i s přídavkem humoru Ouédraogova část. (06.05.2012)

Nevím co na tom všichni vidí když pouhé tři a kousek povídky za něco stálo. A to ta první (uplně nejlepší z celého filmu) s těma hyperroztomilejma dětma těm nešlo odolat. Dále ta s těma africkejma klukama jak chytali Bin Ládina. To totiž mělo nápad a bylo to podané velice zábavnou formou. Japonská povídka o chlápkovi co si myslí že je had byla též působivá no a pak stojí za zmínku ještě povídka Seana Penna hlavně díky hereckému výkonu Ernesta Borgnineho. No a ostatní povídky mě fakt nudily a byly extrémě prvoplánové. Nejhorší byla určitě ta co režíroval Alejandro González Ińárritu. To byla fakt hypersračka, která se snad snažila šokovat nebo já nevim co no prostě něco tak debilního jsem dlouho neviděl. A Alejnadro opět potvrdil že krátkometrážní film není jeho parketa. Celkově je 11'09''01 spíše zbytečný a špatný film s několika opravdu brilantnímy a nápaditými místy. (16.09.2005)

6 / 10 Neviem... neviem... tento film sa mi hodnotí veľmi ťažko - každá z poviedok bola iná, niektoré dobré, niektoré horšie, niektoré nudné, niektoré zaujímavé, hlboké, plytké... fakt neviem. Prvé dve sú vynikajúce, potom nasleduje zopár dosť o ničom (Tanovič a Ińárritu ma dosť sklamali) a celé je to zakončené poviedkou z ďalekého Japonska, ktorá jednoznačne patrí medzi tie najlepšie - na prvý, druhý a tretí pohľad divná, no celé to zachraňuje posledná veta - kto ju videl, vie čo myslím. (11.09.2005)