Upír Nosferatu
Nosferatu: Phantom der Nacht
Nosferatu Fantôme de la Nuit
Nosferatu the Vampyre
Režie:
Werner HerzogScénář:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrají:
Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Bruno Ganz, Roland Topor, Walter Ladengast, Jacques Dufilho, Attila Árpa, Clemens Scheitz, Werner Herzog, Jan Groth (více)Obsahy(1)
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá... (caligari)
(více)Videa (1)
Recenze (230)
Všechny klasické románové děsy – Frankensteina, Draculu, Psa Baskervillského a Fantoma opery – pojí nikoliv nezadržitelné úsilí sát lidskou krev, ale snaha začlenit se do společnosti a touha po lásce; pokus výjimečných stvoření žít normální život. Upír Nosferatu není nic jiného než tragická figura, samotář, který zná svět, ale svět neví o něm (zná ho pouze z mýtů), preromantický či romantický individualistický živel toužící se osvobodit. Kuriózně tak, že svobodu ztratí a bude přijat okolím, protože zjišťuje, že být mimo systém je horší než být jeho součástí. Volí proto lepší z obou zel. Nicméně je obtížné tragiku Upíra postřehnout, protože za prvé postavy ve filmu jsou vyloženě kladné a nutí diváka, aby s nimi sympatizoval a Upíra zavrhl; za druhé Herzog ukazuje divákovi vše, co má vidět, ale nikdy neříká, co by měl cítit, a nevypráví z vnitřního hlediska Upíra; a za třetí Upír Kinski promlouvá převážně expresivně přes vizuál, zatímco ostatní postavy přes dialogy, čímž přispívá ve svůj neprospěch, neboť vizuální uvažování není lidem vlastní. Osud Upíra tak zesiluje zejména klíčové duo Herzog a Kinski (ten připomíná více odhozeného potomka původního Upíra Nosferatu než autonomní monstrum). Oba jsou stejní vyděděnci jako Upír a pouze vepisují sama sebe do integrity filmu a kladou si otázku, jak může člověk reagovat - protože odstranit nejdou - na existenciální rozpory. Může ukončit svého ducha uklidňujícími a zkreslujícími ideologiemi. Může se pokoušet uniknout svému vnitřnímu neklidu krajní aktivitou, ať už při zábavě nebo v práci. Může se pokoušet zbavit se svobody tím, ze se stane nástrojem mocnosti, které leží mimo něj a s nimiž identifikuje svoje já. Presto zůstává nespokojeny, bojácný a neklidný. Existuje jen jedno řešení tohoto problému; dívat se pravdě do očí a smířit se s fundamentální osamělostí a opuštěností ve světě, který je vůči lidskému osudu indiferentní, a uznat, ze neexistuje žádná vyšší moc, která jeho problém za něj může vyřešit. Vykládejte to věčné bytosti. ()
Výrazná výtvarná inspirace Murnauovým Upírem Nosferatu provázená osudově pomalým tempem. Draculův příběh má v Herzogově podání slušnou atmosféru (zejména části z morem decimovaného Wismaru), ale jinak to působí spíš jako existenciální drama než horor. Z tohoto posunu nejsem nijak na větvi. Je to vlastně jen slušně natočený remake. Nic víc, nic míň (70%). ()
Geniální remake legendárního Murnuaova filmu, věrně zachovávající strukturu, rytmus i většinu detailů originálu, včetně líčení a teatrálních gest typických pro němý film, a přece ve svém vyznění zcela jiný. „Čas je propast hluboká jako tisíc nocí.“ šeptá ve své zpovědi upír, zoufale osamělý, hladový a současně toužící po pochopení, a v jeho hlase i výrazu je zřetelně patrné utrpení, které dochází úlevy až v okamžiku, kdy plný pokory, vážnosti, ale také neklidu, očekává světlo přinášející smrt. Spíše než hrůzu vyvolává nové zpracování strach a neklid a omračuje sugestivní atmosférou budovanou mimo jiné i pomocí podmanivé hudební složky. ()
Klaus je hustej, asi ještě lepší a hezčí než Max Schreck, ale co se týče všeho ostatního, není to ten správnej rajc. U mě je mezi Drákulama pořád jasnou jedničkou ten Coppolův, ve kterým je navíc pan Helsing při smyslech a ve formě, a ne jako tady, kde z něj Herzog udělal senilního kokota s Alzheimerem za krkem. ()
Upír Nosferatu – Fantom noci je především poctou expresionistické klasice "Nosferatu - symfonie hrůzy" z roku 1922, pěkný odkaz - noční pohled na siluetu hradu Strečno je v podstatě totožný s originálem. Francouzsko-německé zinscenování příběhu Draculy založený na románu Brama Stokera je vizuální a narativní potěšení v každém slova smyslu. I tentokrát se natáčelo v Československu a hrad Pernštejn pomohl k výborné gotické atmosféře. Kinski byl démon i v civilu, prohlašoval o sobě, že je Nosferatu a během natáčení se prý choval jako šílenec a napadal filmový štáb. Lepšího fantoma než svého dvorního herce nemohl Herzog najít a výborná je i Isabelle Adjani.______ Atˇ už se rozhodnete pro sledování této „tribute to verze“ nebo pro Murnaův originál s ještě démoničtějším hrabětem Orlockem, nebude od věci seznámit se s varovným zamyšlením co by mohlo následovat po zhlédnutí filmu, když je člověk abych tak řekl nepřipraven: tedy vězte, sedíte v křesle před televizí, vstřebáváte dojmy z filmu, ten Kinski byl opravdu hrůzostrašný, jeho děsivý výraz z mysli jen tak nevymažete. Je krátce před půlnocí, všude tma tmoucí. Ozve se houkání sovy. Výhled z okna na blízký les a hradní zříceninu na nedalekém kopci se vám najednou nezdá tak romantický jako obvykle a co to blikající světlo v hradním okně?_____ Vlastně se ptáte sami sebe proč jste si nešli zatopit hned zvečera a nechali to až na tedˇ po tak hrůzné podívané. Představujete si jaký šílenec mohl vniknout tím nadzemním větracím okénkem do sklepa, jaké monstrum se může v těch podzemních prostorách skrývat. Co to vlastně říkali ve zprávách na Nově? Vždyt´ to by se klidně mohlo stát i ve vaší vesnici! A proč máte tak velký dům? Z druhého patra sejít do prvního, do přízemí a po schodech dolů do sklepa a pak ještě úzkou tmavou klesající chodbičkou až ke kotli na tuhá paliva? Ne, je to daleko, nepůjdete, máte přece v pokoji krásných 14°C. Proč jste vlastně zůstali v této hrozné barabizně sami, když vás vaše drahá polovička přemlouvala abyste s ní(m) navštívili tchýni. Proč jste vlastně nejeli za tou dobrou milou ženou, která vás má tak ráda? Co to bylo za idiotský nápad pouštět si nějaký francouzský horor, místo toho abyste se jako všichni normální lidé podívali raději po páté na neškodného amerického Forresta Gumpa?_____Je neuvěřitelné ticho, slyšíte červotoče chroupajícího váš půdní trám. Půlnoc. Dyng dong! Ohromné rány se ozvaly z přízemí, krve by se ve vás nedořezal – budˇme přesní: „krve by z vás nevysál“. Úleva přichází po chvilce – ty stojací kyvadlovky co tak krásně odbíjely každou hodinu, musí hned zítra z domu pryč. Bude-li pro mne nějaké zítra, já malověrný(á), mrazivá myšlenka. Z lesa se zase ozve naléhavé houkání sovy. A zrovna těch pár vteřin po půlnoci když už jste si říkali, že si vezmete diazepam a zároveň seberete poslední zbytky odvahy a přec jen přitopíte, ozvou se hned nad vámi na půdě zřetelné kroky, tohle přece není kuna! … Jsou takové noci, jsou a né že ne….. Produkce: Werner Herzog Filmproduktion () (méně) (více)
Galerie (123)
Photo © Werner Herzog Filmproduktion
Zajímavosti (17)
- Melódia, ktorú hrá na husliach malý chlapec, je slovenská ľudová pieseň "Oči, oči, čierne oči". (giaruj)
- Kočár, který vyzvedne Harkera v Borgu, byl skutečný povoz v té době stále užívaný v Bulharsku. (HellFire)
- Werner Herzog obsadil Rolanda Topora do role Renfielda poté, co jej viděl ve francouzské televizní show. (HellFire)
Související novinky
Remake Nosferatu vznikne v Praze
Režisér Seveřana nebo Majáku Robert Eggers plánuje svůj příští film natočit v Praze. Potvrdil to v nedávném rozhovoru, ze kterého vyšlo najevo, že už zde nějakou dobu dokonce pobývá a pomalu se… (více)
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)
Reklama