Svatební cesta do Jiljí

Kdysi v dávnověku 80. let jsem měl docela v oblibě cyklus bakalářských historek, které v tehdejší chudičké nabídce patřily k tomu lepšímu, co se na televizních obrazovkách objevovalo. Televizní návraty bakalářských povídek současnosti svědčí o tom, že jen málo materiálu obstálo ve zkoušce časem se ctí. Svatební cesta do Jiljí připomíná rozkošatělou bakalářskou povídku a zpracovaná není o nic nápaditěji. Je mi líto, ale tentokrát jsem viděl jiný film než ostatní, to už se holt někdy stává. Z mého pohledu je to tuctový a nevtipný televizní snímek, u kterého možná při hodnocení mnohých hraje roli nostalgie nebo přítomnost osvědčené manželské dvojice Abrhám-Šafránková. Tohle obsazení bývalo často sázkou na jistotu už kvůli jemnému šarmu Šafránkové a fungující chemii mezi oběma členy manželského páru. Tohle je asi první případ, kdy to se mnou vůbec nic neudělalo. Celkový dojem: 25 %. Snad bych se přiklonil i k milosrdnějším dvěma hvězdičkám, ale v posledních dnech jsem viděl několik mimořádných filmových kousků, které nasadily laťku příliš vysoko. (08.02.2014)

Film jsem dnes viděla asi po stopadesátésedmé a i tentokrát jsem naplněna krásou příběhu, neuvěřitelnou něhou a chemií, která z obou hlavních aktérů jenom prýští. Jsem odkojená výlety do přírody, spaním pod stanem, jsem opíchaná miliony krvežíznivých komárů a jsem "oddělaná" vodou různých našich i zahraničních řek, takže si dokážu představit tu pohodu, kterou Libuška a Josef při téhle cestě k chomoutu prožívají. Je zároveň tak nádherné a zároveň velmi smutné se na to dívat. Jen málo z nás má to štěstí na svou spřízněnou duši, se kterou prožije v hluboké lásce a harmonii celý život a není schopen se smířit s jejím odchodem a jde za ní. Tenhle film je za celou galaxii hvězd, je to nejlepší česko - slovenský snímek, jaký jsem kdy viděla. (30.04.2023)

Přiznám se, že jsem tento film viděl až nedávno a již ženatej. "Dopsíprdele," pomyslel jsem si, "vidět to tak před svatbou, hnal bych ji na nějakej ten vejšlap taky." Nic naplat, teď už to nikdo nevrátí. Čert nikdy nespí. Každopádně, tento snímek se svým humorem a stylem pojetí řadí k těm čtveráckým kouskům pánů Smoljaka a Svěráka, jen je neprávem opomíjen. Kdyby to dávali v televizi tolikrát, co film Marečku, podejte mi pero nebo spíš Kulový blesk (ano, nabízí se představa, že hlavní mužská role je totožná), stal by se z toho stejný trhák. Teď mě napadá, že je ta postava stejná nejen jako v Kulový blesk, ale i jako v Jára Cimrman ležící spící, ale to bude asi tím, že je tam ten Abrhám kamenně unylý a do filmu promlouvá jeho vnitřní hlas, resp. té postavy. Je to takový společný jmenovatel těchto filmů. A já si říkám, že to vůbec nevadí. Jako je jedno, že Libuška Šafránková hraje jeho manželku v životě i ve filmech. (13.05.2013)

Ač každý z jiného těsta, přesto díky filmovým možnostem sleduje postupné sbližování se dvou odlišných lidí, opačného pohlaví, které prověří kdejaká zkouška, aby nakonec oba splynuli v jedno tělo, což už je divákovi utajováno a musí si to jen domýšlet. Divák byl pobavený, takže jim tuhle drobnost už dopřeje mimo kameru. (26.08.2010)

Kde jinde se poznat, než na cestě horami a řekami, že. Zvlášť, když ji naplánuje pragmatický statistik za účelem poznání své milé, oblíbené a starostlivé, ale zato zcela nerealistické (možná) budoucí manželky. Hynek Bočan respektujíc výbornou předlohu Miroslava Skály jim výlet rozhodně neusnadňuje, takže o nepříjemné situace samozřejmě není nouze, všechny z nich ovšem hlavní dvojice s většími i menšími problémy překonává a hlavně - všechny z nich baví diváka svou bláznivostí a hlavně přístupem obou hrdinů. Geniální jsou (nečekaně) i herecké výkony našich nejlepších herců, Libuše Šafránková do romantičky Petry dává opět veškerý svůj půvab, eleganci a charisma, zatímco Josef Abrhám je v bručounovi Tomášovi, jeho často negativních postojích a trefných vnitřních komentářích naprosto nepřekonatelný. (28.08.2011)