Manhunt

Režisér kultovních akčních pecek John Woo měl pár let žánrovou pauzu, protože se ve své domovině věnoval spíš historickým (válečným) velkofilmům. Nikdy ale nezapomeneme na jeho zpomalovačky, holubice, dvě pistole a nespočet legendárních scén. Jedna z nejnápaditějších akčních legend sice nyní jakous takous hravost i řemeslnou jistotu předvede, ale vesměs jen kopíruje staré nápady a žánrové šablony. Občas to vypadá, jakoby se mistr přišel tu a tam podívat na plac nějakého průměrného kolegy, a třeba jednou na dvě hodinky, jindy na celé odpoledne usedl na režisérskou židli místo něj. Místy potěší (třeba přestřelkou na venkovském statku nebo samotným závěrem), jenže jakmile scéna skončí a plošší hrdinové začnou mluvit a „přemýšlet“, je to průšvih. Příběh nemá smysl moc řešit. Námět o nevinném na útěku je jasný, ale ostatní odbočky plné nesmyslů jsou jednoduše nedochucený guláš. Právník farmaceutické společnosti chce profesní změnu, což se ovšem nelíbí jeho zaměstnavateli, a tak se jej pokusí zbavit – pomocí policejního inspektora. Past klapne, ale jen napůl. Dotyčný totiž prchá a pokusí se své jméno očistit. Tak, Johne, a teď nám dokaž, že ještě zvládneš jiný level. (07.03.2020)

John Woo má k dispozici peníze a lidi na které si ukáže, ale už nedokáže vybudovat tak intenzivní atmosféru a napětí jak se na heroic bloodshed sluší a patří. Sympatický akční film, rejža ještě pořád umí, potěší nostalgickými odkazy na svoji tvorbu a některými typickými ingrediencemi. Ale postavy často nemají možnost něco předvést, než šablonovité typy hrdinů. Všichni herci určitě dělali, co mohli, ale do zamýšleného výsledku krále akčních filmů má snímek daleko. Působí divně snaha, aby postavy mluvili anglicky někdy, jindy svým jazykem. Zápletka první poloviny filmu fajn, nespravedlivě obviněný právník na útěku, pak se to zvrhává do béček devadesátých let, tajná laboratoř, super látka, která dělá z člověka monstrum, to vážně nešlo vymyslet nic lepšího? Řemeslně vše v pořádku včetně kamery, choreografie, vynikající hudba Taró Iwaširo. Ale žánr heroic bloodshed, který měl zlaté časy v 80.letech, dokázal existovat v 90. letech a sporadicky se objevoval po roce 2000 je nyní v zásadě mrtvý. Ringo Lam je nyní někde jinde, akční filmy Dante Lama se do toho žánru úplně napasovat nedají, proto doporučuji nejen staré filmy, ale věci, které se dávným časům blíží jako The Game Changer nebo Extraordinary Mission, byť, kde že dávné časy jsou. Přesto doufám, že John Woo nám ještě nějaký ikonický snímek natočí, tahle pocta japonskému originálu se úplně nevydařila. (02.05.2018)

Mal som z toho dojem, že za Johnom Woo prišiel nejaký producent a povedal mu čosi ako: "Môj 10-ročný syn videl tvoje staré filmy a nedávno aj reprízu Utečenca, tak to všetko spísal, tu máš prachy a natoč to." Je tam všetko, spomalené aj zastavené zábery, holubice, krvavé gejzíry, motorkári v čiernej koži a prilbách, vypätá melodráma s džezíkom. Len už to dnes nie je cool, ale smiešna póza. (14.05.2018)

HARDBOILED 2 se fakt nekoná. Tedy ne, že by ho po vlažném trajleru někdo čekal, ale tak člověk může snít, ne? Máme tu jen lehké a ve výsledku hodně smutné zavzpomínání na dobu, kdy Woo točil nejpekelnější přestřelky zachycené na film a stvořil svůj vlastní subžánr hongkongské gangsterky potažmo akčního filmu, tzv. hrdinské krveprolití. Bromance s parametry antické tragédie, v nichž pár kámošů zpomaleně obouruč rozestřílelo stovky padouchů na krvavou fašírku. MANHUNT měl být návratem k těmhle památným snímkům, konkrétně ke KILLEROVI, jenže... Pro začátek to není gangstersko-policejní drama, ale uprchlický thriller a la UPRCHLÍK. Vlastně je to nepříjemně hodně UPRCHLÍK - z vraždy ženy falešně obviněný civil prchá před "I don´t care" poldou a rozkrývá spiknutí farmaceutické firmy kolem nového léku. Neoriginální, naivně béčkový (nechybí zabijáci vychovaní z dětí ze sirotčince), podivně zkratkovitý a veskrze nezajímavý scénář s příšernými dialogy, který jde ve finále do sci-fi, ještě podtrhuje silně melodramatická režie, slabé herecké výkony a děsný anglický dabing. Představitel hlavního hrdiny si vystačí jen s jedním výrazem obličeje a polda-manekýn naopak celou dobu zuřivě přehrává, aspoň že na herečky se dobře kouká. Přestřelky, počínaje tou úvodní v restauraci sice upomenou na starého dobrého Johna, ale na jejich někdejší epické měřítko, krvavost, syrovost i osudovost rovnou zapomeňte. Stejně tak honička vodních skútrů nemůže ani přičuchnout k fuseklím honičce motorových člunů ve TVÁŘÍ V TVÁŘ. A finální zúčtování je těm z původních filmů vzdálené i tím, že je napůl bitkou. Dohromady to dává směšně blbé béčko, kde jakžtakž funguje jen to střílení a mlácení. Což je pro nejlepšího režiséra akčních filmů všech dob tragická vizitka, zvlášť když jinak mu to pořád točí (povedené KRVAVÉ POBŘEŽÍ) a stejně starý George Miller nedávno předvedl s ŠÍLENÝM MAXEM: ZBĚSILOU CESTOU návrat s plnou parádou. (15.02.2018)

Na návrat Johna Woo k akčnému žánru som sa mimoriadne tešil, kedysi býval jeho kráľom, ale v poslednej dobe sa mi zdalo, že už mu to celkovo moc nejde, preto som bol v očakávaniach radšej trochu opatrnejší, ale že bude Manhunt až taký brak ma teda ani nenapadlo. A pritom na prvý pohľad to nevyzerá až tak zle a bolo cítiť, že sa snaží napodobiť svoje najslávnejšie filmy a tak tu opäť máme dvoch mužov na opačných stranách zákona, aj keď jeden z nich nie svojou vinou, ktorí po počiatočných problémoch predsa len spoja svoje sily a spriatelia sa a ani zápletka nie je najhoršia, útek pred políciou a zločineckou organizáciou a zároveň snaha očistiť svoje meno ma vždy bavili, ale v tomto filme je to teda mimoriadne zle prevedené. Nie je to ani tak nudné, dá sa povedať, že sa tu stále niečo deje, ale celé mi to prišlo, akoby nevydarená paródia na tie najlepšie režisérove filmy, má tu množstvo trademarkov, ale pôsobia v lepšom prípade zbytočne a v tom horšom až trápne a to je aj ten častejší prípad. A aby toho nebolo málo, ten nie úplne zle rozbehnutý dej je čím ďalej nezmyselnejší a to celé finále s lekárskym vylepšovaním ľudí ma už len znechutilo, ako z toho najtrápnejšieho béčka. Takže až na tie úplné základy je to teda poriadne nevydarené. Obsadenie nie je zlé, ale s postavami je to už trochu horšie. Hanyu Zhang je dobrý herec, ale do akčného filmu tohto typu sa absolútne nehodí, Masaharu Fukujama tiež nie je zlý, ale chémia medzi nimi vôbec nefunguje, takže som im neveril ani to priateľstvo. Určite poteší moja obľúbená juhokórejská herečka Ha Ji-Won, len nemala moc priestoru a sadlo mi aj japonské zloženie, hlavne Kunimura Jun a Ikeuchi Hiroyuki. Ale najväčším sklamaním je aj tak rozhodne akcia. John Woo ju kedysi zvládal dokonalo, to bola mimoriadna radosť sledovať, ale toto bolo riadne nezvládnuté. Akcia je rozmanitá, nájdu sa tu nejaké tie súboje, naháňačky a samozrejme hlavne prestrelky a aj keď choreografia nie je úplne zlá a dokonca prestrelka v dome na vidieku ju má veľmi dobrú, ako jediná v tomto pripomenie Woove klasiky, ale aj tak mi všetky prišli dosť mizerne natočené, zostrihané a často zbytočne digitálne, takže ma to vôbec nebavilo a nezaujímalo. Takže pre mňa mimoriadne sklamanie od príbehu, cez réžiu, akciu a ani tie postavy ma ani zďaleka tak nebavili, ako by som vzhľadom na obsadenie čakal. Jednoznačne najhorší film Johna Woo, ktorý nielen, že to najlepšie má dávno za sebou, ale hlavne mi príde, že sa v tom úplne stratil. Keby som čo i len tušil, že to bude takto zlé, určite by som to nepozeral, aby som si nepokazil dojem z môjho obdivovaného režiséra. 33% (19.04.2018)