Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové trhají Verdiho na cucky. Noc v opeře je dodnes považován za vrcholné dílo jejich tvorby (v roce 1993 byl zařazen do amerického Národního filmového registru). Bratři Marxové v něm devastují svět opery, obzvláště pak představení Verdiho Trubadúra. Scénář napsali zkušení autoři George S. Kaufman a Morrie Ryskind, kteří s Marxovými spolupracovali už dřív. Jeho části byly otestovány před živým publikem a dále vypilovány. Režie se ujal zkušený řemeslník Sam Wood (1883–1949), který je dnes víc připomínán pro své zuřivě antikomunistické postoje, než kvůli své tvorbě, ačkoliv má na svém kontě řadu nadprůměrných děl, z nichž (kromě dvou veseloher bratří Marxů) stojí za to připomenout např. filmovou verzi románu Jamese Hiltona Sbohem, pane profesore (1939), pozoruhodný přepis divadelní hry Thorntona Wildera Naše městečko (1940) či adaptaci Hemingwayova románu Komu zvoní hrana (1943). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (65)

pepo 

všechny recenze uživatele

Ťažko sa mi to píše ale bohužiaľ na rozdiel od Duck Soup , Noc v opere prišla rokmi o veľkú časť svojho kúzla. Grouchove hlášky síce stále fungujú parádne a napr, scéna spisovania zmluvy je stále geniálna ale fyzický humor je až na pár výnimiek (kajuta) príliš poplatný dobe svojho vzniku. Nepôsobí to síce trápne ale gagov pri ktorých by som sa zasmial bolo málo. Chápem, kde mali byť fóry aj to, že pred 80. rokmi si diváci museli pri väčšine momentov chytať bránicu ale bohužiaľ. A možno mi to iba nesadlo do nálady. 7/10 ale aj tak je to lepšie než 90% súčasných komédií. Čakal som asi priveľa. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Noc v opeře je jedním z nejsyntetičtějších děl bratří Marxových. Neomezuje se na jediné prostředí, jehož životní styl a stereotypy s ním spojované perzifluje, ale gejzírem gagů a vtípků zasahuje celý soudobý svět. Důslednost, s jakou tito sourozenci rozkládají zdivadelněnou moderní společnost, sociální necitlivost i vyprázdněnou řeč, je obdivuhodná právě tak jako všechna jejich hudební čísla včetně souboje v orchestřišti, který bezděčně předznamenává nástup nové hudby. ()

Reklama

woody 

všechny recenze uživatele

Představte si kolik zvratků, moči a nevím čeho ještě by museli dat dnešní tvůrci do zničení Trubadúra(ne člověka ale Verdiho opery).30. léta- to byl film umění.Dnes je to jen kasa na peníze s hlubokým poselstvím( viz. Matrix 1,2,3).Marxové by měli dostat za tolik tun anarchistického a slovního humoru alespoň nobelovku.A na Grouche s jeho hláškami nemá ani "poslední skaut" Bruce Willis.Komedie století.Bravo, bravisimo. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nečekaně náročná komedie - to je ale jenom dobře a po úvodní čtvrthodince si už člověk neumí představit jiný průběh než to, co je mu zde podáváno stále v koncentrovanějších dávkách. Možná bych poněkud více vyzdvihnul neuvěřitelně vytříbený a inteligentní slovní humor, ale i ten situační (a tak chytře s tím slovním kombinovaný) - přeplněná lodní kabina - nemá chybu. ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Film jako celek je již dnes sice trochu vyčpělý, o ty muzikálové vložky bych se obešel, ale co - je to základní kámen amerického humoru. Vtipy přesně na hranici potrhlosti a inteligentní abstrakce. Nemůžu si pomoct, ale v Grouchových hláškách slyším seky Woodyho Allena, který se ostatně nejednou přiznal k nábožnému obdivu k břím Marxům. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (4)

  • V roce 1975 použila skupina Queen pro své čtvrté studiové album název filmu "A Night at the Opera". Skupina se tak rozhodla, když si po celodenním natáčení alba film promítla pro odlehčení nálady. Stejnou strategii použili Queen i o rok později, kdy vydali desku s názvem "A Day at the Races". (MarekT)

Reklama

Reklama