Italština pro začátečníky

Italština pro začátečníky je dalším filmem ze vzpomínek na má artová léta na gymplu, kdy jsme s partou chodili do kina na projekt 100. Líbila se mi tak, že jsem si ji po několika letech sehnal, abych se mohl mrknout znovu. Líbila se mi i po těch letech. Nejvíce si mě získaly postavy příběhu. Skupina nepříliš úspěšných prostých lidí z malého města se domluví na kurzu italštiny. Důvod není moc jasný a ani podstatný. Podstatná je ta zvláštní chemie, která mezi nimi vznikne. Je to nenásilné, lidské, hravé, naivní a příjemně to uběhne. Vlastně ani nedokáži přesně popsat jednotlivosti, co se mi líbily. Je to zkrátka jeden z těch filmů, který naprosto skvěle funguje jako celek. Přesto, že některé jednotlivé složky nemusí být dokonalé, dávám čtyři hvězdy a rád doporučuji. Kdybych na film opět někde narazil, určitě si jej znovu pustím. (03.06.2021)

Proč to má být romantická komedie mi místy dost unikalo a v pribehu mi občas chyběla jakákoliv motivanost dění a chování postav, celkový dojem je ale někde mezi 3 a 4 hvezdami. Nicméně příběh skupiny lidí, kde jsou vsichni tak nějak looseři, se zajímavě rozbíhá a nakonec si je všechny oblíbíte. I když tam nejdřív musí několik lidi zemřít, aby se věci daly do pohybu.. (31.10.2010)

Presne jak napsala Heraldika. Ze zacatku Vam nikdo z postav neprijde nijak sympaticky, postupem casu si ale najdete svoji cestu snad ke vsem. Tento film neni klasicka komedie, je nasata ale spoustou cerneho humoru. Dansky rukopis je velice citelny a zajimalo by me, zda by danske tvorba byla tak citelna i bez dogmy 95?! Mne je ale dansky film maximalne po chuti a pro me ma tato mala zeme nejvice nadanych a relativne mladych reziseru ze vsech evropskych zemi. Velice kvalitni herecke vykony a scenar ( i pres kupu mrtvych ). (09.04.2008)

Zvláštní, jak jsou životy lidí, kteří se sejdou na kurzu italštiny, všední a obyčejné a taky nijak atraktivní a záviděníhodné, jak jsou ale zároveň neopakovatelné a mnohdy neuvěřitelné. Už ta směska : kněz, který má svoji definici víry a přístup ke kázáním, roztržitá cukrářka deptaná svým otcem, kadeřnice postavená před "morfinové" rozhodnutí u postele své umírající matky, laskavý leč impotentní recepční, kterému TO jde jen o samotě, a další, jejichž osudy se postupně propletou a všichni se sejdou na kurzu, kde na chvíli na vnější svět zapomenou, kde něco příjemného sdílí a to všechno je natočeno civilním, nenakašírovaným způsobem bez nátlaku na slzné váčky. Prostě film, který zahřeje. (07.12.2005)

Nemůže být snad markantějšího rozdílu mezi evropskou (skandinávskou) tvorbou a současným Hollywoodským mainstreamem. Natočit tento snímek Hollywood (troufám si rozhodně tvrdit), vznikne z toho sladkobolný kýč jako prase. V případě Italian for beginners se jedná o lehce uvěřitelný hořkosladký příběh skupiny „obyčejných“ lidí, jejichž osudy se v daném čase vzájemně propletly. Divák je postupně seznamován s jednotlivými postavami, poznává jejich „ jizvy“, kterými je jejich dosavadní život poznamenal, vytváří si k nim určitý vztah a postupně si (chtě nechtě) získávají jeho sympatie. Snad nejvíce je to markantní při scéně, kdy se dobrotivý Jorgen Mortensen vyznává z lásky. Všude jinde bych se silně ošíval v křesle, zde mu to divák (člověk), v kontextu citlivě a přirozeně vylíčených předchozích minut, bezezbytku věří a stejné je to i se snímkem samotným. * ubírám za ten „americký“ konec, nicméně těžko by se žilo bez NADĚJE...79% (07.03.2011)