Obsahy(2)
Tehotná mladá vdova (Rachel Nichols) stratila počas autonehody manžela a prišla čiastočne o sluch. Počas vianočnej noci musí čeliť vo svojom dome zúrivým útokom tajomnej neznámej ženy, ktorá je zjavne posadnutá jej ešte nenarodeným dieťaťom. (Karamanlis)
Videa (5)
Recenze (17)
Po smrti manžela je pre Sarah (Rachel Nichols) jediným dôvodom pre šťastie jej dlho očakávané dieťatko. Vianočné sviatky chce prežiť sama, ale dočká sa prekvapenia. Avšak rozhodne nie príjemného. Pred jej dverami sa totiž zjaví neznáma žena, ktorá túži získať jej nenarodené dieťa za každú cenu. - Celkom ma tento remake bavil, ale to nezmení fakt, že je úplne neopodstatnený a očividne vznikol len kvôli tomu, že originálny záver v À l'intérieur je pre oči bežného diváka až príliš brutálny, za to pre mňa ide o jeden z najbrutálnejšich finišov v hororovej histórii a absolútny vrchol New French Extremity, ktorú o rok neskôr dotiahol snímok Martyrs. Všetky scény sú úplne totožné s originálom a líši sa len spomínaný záver, ktorý ma v kombinácii s tým veselým songom výrazne sklamal. A aj keď sú scény totožné, je tu jeden velký rozdiel. A tým je úplné minimum krvi. Ďalšie aspekty mi už prišli znesitelné, úlohy dobre zahrané a tempo ideálne, takže ak sa divák dokáže odpútať od zbytočných predsudkov, mohlo by ho to aj celkom baviť. + herečka z The Amityville Horror ()
Súhlasím s riccim - tiež mi uniká dôvod vzniku tohto španielskeho remaku, pod ktorého scenár sa podpísali elitné persóny súčasného eurohorroru a režíroval ho Miguel Ángel Vivas, ktorý v žánri tiež nie je žiadnym nováčikom. Keď sa človek pozerá na tie zvučné mená, vraví si že toto z princípu nemohlo dopadnúť zle, lenže... Zmyslom remaku je podľa mňa odstrániť nedokonalosti a vychytať muchy pôvodnej verzie, najmä čo sa technickej a trikovej stránky týka, obsadiť do neho známe herecké tváre, prijateľné najmä pre ignorantské americké publikum, v prípade hororu ho urobiť napríklad násilnejší (toto by zrovna tu ale bolo sotva možné), krvavejší, desivejší a celkovo vizuálne atraktívnejší. V prípade Vivasovho Inside sa však nič z toho neudialo, jeho prerábka vo všetkých spomínaných ohľadoch za výborným francúzskym À l'intérieur naopak značne zaostáva a je teda potrebná asi tak, ako vianočná výzdoba na záhradnej latríne. ()
Drzá, takřka svatokrádežná zpotvořenina velkolepě deviantního a temného francouzského originálu. Španělský rejža v drobnostech přeonačil scénář, zaoblil mu hrany a celou atmošku zprznil natolik prasáckým způsobem, aby byl jeho výplod stravitelný pro většinového amerického diváka. A totálně překopal závěr v takovém stylu, ze kterého se mi až zvedl pajšl. Syrovou, nezdravou a temnou úchylárnu nahradil sterilní, šablonovitý, středoproudový blivajz. Je zajímavé dát si oba dva filmy po sobě, pak ještě víc vynikne třeba fakt, jak banálně vstřícná je od samého začátku komunikace s divákem v americké variantě na rozdíl od tajemného, 'introvertního', málo sdílného originálu. Nebo že Sarah je blonďatá komunikativní sangvinická ovečka namísto temné mlčenlivé sfingy a namísto černé kočky vlastní odpudivého gaučového čokla (už tenhle fakt hovoří za mnohé). Harringové Madeleine je tuctová americká panička, které její vražednou psychopatku ani na chvíli nevěříte, na rozdíl od psychopatky v podání démonické Béatrice Dalle. A pak už to zmiňované finále... Eh. Neznat originál, uvažoval bych možná chvílemi i o čtvrté a po závěru dal zklamané tři. Ale tenhle film je tak naprosto zbytečný, až je mi z toho smutno. ()
Šel bych do plna ale proč zkazily ten konec, atmosféra by se tady dala krájet nezkutečně moc. Vyšinutá ženská jak má být, i když měla své důvody dokázala mi vyvolat nepříjemný pocit. Těhotná ženská byla dost silná a plná odvahy a očividně si po smůle to štěstíčko zasloužila, ale ten konec, no hlavně že krev a nějaká oběť nechyběla takže spokojenost je. ()
Tak espaňolové šlohli film a myslí si, že je dobře. Není. Tohle se jim nepovedlo už od prvních záběrů bouračky. Tam kde Bustillo a Maury již dávají jasně najevo notnou dávkou krve, že film nebude pro všechny, v této verzi se krve Vivas bojí. Prostě, abych to nenatahoval, je to remake skvělého filmu À l'intérieur, ovšem upravený pro děti a mateřské školky. Této verzi se však přesto nedá upřít spád, a dokonce i to překvapení pro diváka, který původní film nezná. Takže abych byl spravedlivý, těch čtyřicet dát musím. Ale je v tom započítán i ten závěr, který mi už přišel jako komedie. ()
Reklama