Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 656)
Naprosto destruktivní záležitost, u který se neobejdu bez pořádné řádky nervů, protože Rudolf Hrušinský hraje tak dokonale, že strach jít z něj by ještě bylo hezké, ale tady je to ještě něco více. Ten film se promítal v Holandsku a lidi se tomu neskutečným způsobem smáli, když film promítali v Itálii, prožívali to na plátně jako ten nejkrutější horor, který kdy vůbec viděli, protože spalovat mrtvoly při premiéře v té době bylo zakázané a diváci z toho museli mít noční můry, ale když se film promítal tady, byl z toho každý šokovaný. Spalovač mrtvol je dost možná nejlepší český film v celé historii česko-slovenské kinematografie, ale já musím potvrdit, že českých filmů, a pětihvězdičkových existuje přeci jen více, i když čtyři hvězdičky tady jsou také hodně silné, jsou hlavně proto, že ten film nepřináší nic dobrého. Je to vlastně velký herecký koncert Rudolfa Hrušinského, protože zahrát někoho tak brilantně jsem snad ještě nikdy neviděl, nebo jsem nad tím minimálně po skončení filmu chvíli přemýšlel. Ze Spalovače mrtvol šel strach, ještě aby ne, tvůrci to prý točili proto, aby se lidi smáli, ale nakonec odvyprávěli tak zlý příběh, že černý humor zastřel celý ten příběh vlnou strachu. Mně se tento film líbil, tvrdím, že je to dost možná nejlepší český film, ale přesto dávám čtyři hvězdičky a na více se nezmůžu. Měl jsem z toho prostě tak zvláští rozporuplné pocity, kterým jasně vévodil Rudolf Hrušinský, ale taky fakt, že depresivní film, kde příběh jde od deseti k pěti stačí vidět jen jednou a víckrát už ne, a to je docela škoda. --- Dáš si rakvičku nebo věneček? ()
Jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem v bohaté české kinematografii okusil. Ať už se jedná o výsledný pocit, herecký um Rudolfa Hrušínského (který už ve své filmografii nepřekonal), „fantaskní“ Milotovu kameru nebo dekorativní hudbu. Vše by klidně mohlo působit samo o sobě, ale obratným skloubením jednotlivých složek dostává film „vyšší“ rámec, nádech nadčasovosti. Hrušínský plně vystihl psychiku Kopfrkingla, jeho „humánní“ filosofii. Při poslouchání jeho ód na nejmilosrdnější a očišťující smrt zbavující lidstva utrpení člověku neustále běhá mráz po zádech. Je to dáno i precizně vybudovanou atmosférou, tím zamlženým, temně absurdním oparem. Jeho myšlenky začínají dostávat reálný charakter v momentu, kdy se o slovo hlásí nacistický režim. A zvrácená proměna jedince dostává ještě jasnější kontury. Je jasné, že jiné podobné dílo už nikdy nevznikne, a proto si vážím tohoto klenotu o to víc. ()
Jeden z deseti nejvýznamnějších českých snímků všech dob, nejlepší Herzova režie a nejsilnější herecký výkon Rudolfa Hrušínského na filmovém plátně. Postupně, nenápadně dávkovaná proměna vzorného maloměšťáka v kolaboranta a fašistu je zároveň připomínkou řady českých osudů za autoritářské druhé republiky a okupace ( Moravec ), stejně jako předobrazem proměny postojů našich elit v době normalizace. Není divu, že tento snímek neměl na růžích ustláno...Výborná práce s detailem, kamera a zejména střih. Morbidní atmosféra pochopitelně není pro každého, ale skvělá filmařina každým coulem to je. Celkový dojem 100 %. ()
Výtečný film, jenž opravdu předběhl svou dobu (v českých měřítkách). Rudolf Hrušínský - není co dodat. Výborná mrazivá atmosféra v průběhu celého filmu a řada skvěle vykreslených vedlejších postav (nepředstavitelně tupá a otravná Míla Myslíková nemá chybu:-)) jsou již jen třešničky na dortu. Filmu jistě (jako snad vždy) pomohla spoluúčast autora literární předlohy na scénáři. Ale asi nic pro slabé povahy, krev tam sice prakticky není, ale takováto silná psychologie leckdy vyděsí víc než naštvaný Freddy Kruger za zády:-). Fantastická kamera, ať už detaily na mistra Hrušínského, tak i rychlé střihy, něco vskutku nevídaného. Teď už opravdu vím, proč je Rudolf hrušínský tak chváleným hercem (i ostatní role máí samozřejmě velmi dobré, ale todle je výkon na dva oscary). ()
Spalovač mrtvol je pravdepodobne tým najlepším, čo československá kinematografia vytvorila. Herz používa postupy, o ktorých sa súdobej (nielen) československej filmovej tvorbe mohlo len snívať. Absolútne psychedelická rybooká kamera vytvára neuveriteľne znepokojivú atmosféru. Spájanie rôznych scén často významovo morálne protichodných spoločným záberom ukazuje dve tváre hlavnej postavy. Od prvej chvile viete, že pan Kopfrkingl je proste magor, žijúci vo svojom pokrivenom svete humánnych kremácií a nástup fašizmu umožňujúci jeho spoločenský postup a vzrast moci len uvoľňuje jeho šialenstvo. Tento prerod je hlavnou témou filmu, všetko ostatné je mu podriadené. Hrušínský sa v tejto role skutočne našiel a takisto ako ostatné osadenstvo FD by som povedal, že toto je jeho životná rola. Spalovač mrtvol nie je len povinný odškrt v zozname filmového vzdelania, je to monštrózny umelecký zážitok o príšerách v nás a medzi nami, ktorý málokomu len tak ľahko vyšumí z hlavy. 10/10 ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (59)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
- Při premiéře 14. 3. 1969 vtrhli do sálu příslušníci StB a promítání předčasně ukončili. Diváci mohli film vidět znovu až při obnovené premiéře 1. 8. 1990. (sud)
- Reakce na film byly různé i v zahraničí. V Holandsku se diváci smáli, v Itálii zase odcházeli z kina do jednoho bledí. V době premiéry filmu byla v Itálii kremace sama o sobě hororovým prvkem. (sud)
Reklama