Krvežízniví milenci

Věrnější předloze než Vadimův nepodařený snímek A umřít z rozkoše, ani zde však nelze mluvit o věrné adaptaci. Film je obohacen o několik nových motivů a postav, které v Le Fanově novele chybí. Akcentován zde byl především prvek lesbické erotiky, byť všechny ty záběry na odhalená ňadra působí po těch letech spíše bezděčně komicky. Ostatně o celém filmu by se dalo konstatovat, že je výrazně poznamenán dobou svého vzniku - triková stránka není příliš přesvědčivá (a působí spíše úsměvně) a celkové zpracování se nijak neliší od podobných žánrových filmů tehdejší éry. Rovněž zamrzí, že nějaké strašidelné atmosféry je zde jak šafránu. A osobně mi ani dvakrát nesedlo obsazení hlavní role, tehdy 33 letá Ingrid Pitt mi přišla pro roli Carmilly krapet stará, a vadil mi i její silný přízvuk. Ačkoli cítím k tomuto typu filmů nemalou afinitu, nemám problém za sebe prohlásit, že je to dosti pokleslá podívaná, která náročným měřítkům neobstojí. Chudák Le Fanu se asi obrací v hrobě. (21.03.2013)

Pro R.W. Bakera to byla v témže roce druhá práce pro Hammer. A i když Vampire Lovers nedosahuje kvalit předchozího Scars of Dracula, pořád je to slušná zábava plná báječné atmosféry, pěkných ženských s pevnýma kozama a ostrých tesáků. Cushing tentokrát bohužel upozaděn, ale náhradu čekejte v několika scénách, při nichž se vnadným upírkám propichují hrudní koše nebo utínají hlavy. (26.05.2013)

Řekněme tuctový hammerovský horor podle romantické předlohy Sheridana Le Fanu "Carmilla" z roku 1872, kterou tvůrci moc nepochopili. Chybí tu tajemno, napětí, gradace, fantaskní romantismus ½ 19. století. Dobový i topografický středoevropský kolorit je chabý. S kostýmy a vizáží ústředních dívčích postav si Roy Ward Baker asi ve své omezenosti nevěděl rady; až moc je na nich vidět prosakující vliv konce 60. let (ty ženské by spíš zapadly do Formanových Vlasů). Nejvíce je to patrné u německo-židovské herečky Ingrid Pittové, jež představuje hlavní postavu upírky Carmilly. Navíc odhalená ňadra se do tohoto puritánského období naprosto nehodí a je to v rozporu s literární předlohou. Takže podle mého názoru je Baker jako režisér dryáčník a břídil, který si chtěl zajistit laciný úspěch těmito scénami. Ale přesto tu něco trošičku zajímavého, díky dobré původní literární předloze, zůstalo. Ale je to hodně málo. Prostě: eroticko-krvavé béčko vhodné někam do zaplivané putyky, dnes zajímavé spíše tím, co bylo nechtěné, jako produkt určité doby...Zatím tento námět nejlépe zpracovali Janusz Kondratiuk (polský Tv film 1980) a Gabriela Beaumontová (1990)... (14.10.2008)

Mlha, hřbitov, tajemný hrad, zahalená postava z jiného světa, bouře, smrt. Typický hammerovský upírský horror s atmosférou gotických příběhů. Není až tak strašidelný, jde spíše o drama, i když několik napínavých scén se objeví (například pronásledování mladé dívky v lese). Důraz je dán především na mezilidské vztahy, ženskou nahotou se nešetří. Četné lesbické hrátky mají jediný cíl - nakrmit se. Jde tedy o hru kočky s myší spíše, než o sexuální vztahy. Ani krvavých scén není příliš, i když použití kůlu či zakrvavené tesáky mají své neodolatelné kouzlo. Příjemná kamera zaznamenává obraz na tehdy oblíbený Technicolor, u kterého i po mnoha letech překvapí dokonalé čisté a přirozené barvy. Nejste-li fanoušky hammerovských horrorů, nejspíše dvě hvězdy z mého hodnocení uberete. Já si však krvelačný příběh s převahou žen užil... (19.01.2012)

Docela příjemná, decentně erotická variace na klasické upírské téma. Na ženské se pěkně dívá, ale herečky jsou to mizerné. Škoda taky toho, že scénář nebyl nápaditější a film vlastně vůbec strašidelný. Když se tak dívám na plakát, nechápu, kam se ve filmu poděli ti za ruce svázaní lidé. Asi vypadli při závěrečném sestřihu. :o) (18.05.2007)