Panna a netvor

Neskutečná pohádka. Strašidelná, mrazivá, ale nádherně romantická. Už po prvním zhlédnutí, které proběhlo až v roce 2011 (za což se stydím) vím, že bude ještě dlouho patřit k mým TOP českým pohádkám, kam se hned po skončení titulků dostál. A mimochodem je tu druhý film J. Herze (ten první byl Spalovač mrtvol), který jsem viděl a kterému jsem dál plný počet hvězdiček. Ten člověk mě začíná zajímat. 85% (30.10.2011)

Častokrát zde lze číst, že pohádka není pro děti. Horší je, že v mém případě není ani pro dospělé- už vícekrát jsem večer doma o samotě držela v ruce kazetu a moc se chtěla dívat- NELZE! Zbaběle vyčkám na večer, ve kterém nejsem sama a pak si tuhle krásu dopřeju. Výčet superlativů je dlouhý: krásná hudba Petra Hapky, každý záběr, který by se mohl stát obrazem (opravdu krásně udělaná scéna, do detailu- co záběr, skvost), hrůza úvodní scény, má velmi oblíbená chvíle, při které se jakkoli očekávaně lekám dvacet let- ruka dopadnoucí na rameno tatínka ve chvíli, kdy utrhne růži (+ úlek podpořen v tu chvíli zaznějící hudbou), výkon Václava Vosky (od začátku mne dojímá). Jako dospělou mne navíc film zaujal i pro nádherné dialogy- monology netvora- mají co říct, jsou to vlastně krásné filozofické úvahy. se kterými nelze, než se ztotožnit. Nakonec: ačkoli pana Harapese nemusím a nikterak mne neoslovuje, zde byla volba pana Herze velmi šťastná- až do závěru filmu zde herec nemůže působit mimikou, jeho dominantním hereckým projevem, kterým musí vyjádřit jakékoli rozpoložení duše, je pouze pohyb těla- logicky tak volba představitele hlavní role směřovala do řad baletních, či tanečních. (22.06.2010)

Totožné pocity, ako pri prvej skúsenosti s Herzovou rozprávkou "Deviate srdce". Kým sa nedostavila záverečná tretina, maximálne ohúrený z viacerých dôvodov, no najmä z celkovej atmosféry. Následne však na mňa doľahol akýsi stereotyp, pričom ma už nie tak celkom zaujímalo, ako to celé vypáli (nie, že by človek nevedel, že?). Každopádne, pekná rozprávka, ktorá si za úvod a jadro asi aj zaslúži prívlastok hororová. Škoda, že sa to nepodarilo udržať a skĺzlo to do romantiky .. (24.11.2021)

K tomuto snímku jsem si našla cestu až jako dospělá, když jsem byla malá copatá, nelíbil se mi, připadal mi příliš strašidelný a nesmírně krutý.. Dnešníma očima to vnímám už trochu jinak, umím si v tom najít to, co je i pro mě, co dokážu prožít a procítit.. Zdena Studenková a Vlastimil Harapes jsou hezký filmový pár (na chvíli), ty sestry Jana Brejchová a Zuzana Kocúriková jsou ohromné dračice, no a pana Vosky je mi vždycky líto celý film.. Za zmínku stojí nepochybně působivá hudba Petra Hapky, která je v samotném závěru nádherná.. (25.12.2023)

Nikdo mi nevymluví, že tato adaptace interpretuje látku velmi psychoanalyticky a surrealisticky, kdy sexualita proniká i do názvu díla (samozřejmě, že psychiatrie zanechala v díle i další stopy: schizofrenní hlavní postava, zlo toužící po krvi lehce sklouzne k fašisticko-machistickému chování, mladá dívka touží po krásném princi a zároveň podvědomě po zviřeti etc.). (23.01.2012)