Křehké vztahy

Herz kromě Spalovače mrtvol nenatočil nic. Tohle by byl takový průměr nebýt těchto skutečností: 1. nadabovaný závozník, 2. furt dokola znějící, za uši tahající příšerná hudba, která byla vykradena určitě z jiného Herzova podobně kvalitního filmu. 3. nechutný Herzův výstup na obrazovce. 4. šišlající polodebilní Peterka. (17.07.2010)

Čekal jsem syrové psychologické drama v ostrém protikladu přeestetizovanému Dnu pro mou lásku, a i když se na začátku ve scénách s masokombinátu zdálo, že tomu tak skutečně bude, jakmile na scénu stoupila malá dívka, psychologické drama se změnilo v tuctovou rodinnou podívanou, která se příliš neliší od dobového standardu a ve druhé polovině silně dějově stagnuje a nepřináší nic překvapivého. Kratina předvádí charismatický výkon, ale jeho postava postupem děje spíše ztrácí na plasticitě, než aby byla prohlubována a tím se zpochybňuje samotné žánrové určení. Tematicky podobná Antonyho Šance přeci jen přináší zajímavějšího hlavního hrdinu, zajímavý konflikt i novátorskou práci s prostředím. (09.02.2011)

Velice příjemný romantický příběh o drsném muži a jeho boji o dceru své přítelkyně s jejím skutečným otcem. Nijak neútočí na divákovy city, ale přesto při jeho sledování jsou v plném běhu. Velice potěší výtečné výkony mužného Vladimíra Kratiny, který postavou Tadeáše doplnil svůj výčet rolí tvrdých a správných chlapů, příjemného a jak jinak než skvělého Vladimíra Menšíka, křehké Z.U.Kesslerové a Jiřího Štěpničky jako slizkého Sakla. Velmi pěkný a neprávem opomíjený film. (21.07.2006)

Na svou dobu mimořádně povedený film. Herzovi se podařilo přenést příběh na plátno v neuvěřitelně syrové, velmi komorní a citlivé podobě. Přímo hmatatelně cítíme podivnou odosobněnost a prázdnotu "reálného socialismu". Přitom film rozhodně není jakýmsi politickým manifestem a bylo by lze dokonce namítnout, že podobně syrový film je možné natočit i kulisách naprosto dnešních. Sám nejsem nestranným pozorovatelem, protože jsem tu podivnou dobu zažil, ale právě proto se mi sychravost filmu ve spojení s dobou sedmdesátých a osmdesátých let, zdá nejen příznačná ale dokonce zcela vědomě zobrazena právě takto. Syrovost podtrhuje mj. to, že je děj snímán jakoby zcela nezúčastněně. O pocitech a prožitcích aktérů dozvídáme v zásadě velmi málo a musíme (tak jako v životě) jednotlivé postavy a jejich charaktery postupně číst. Film přitom není nikterak "akční". Skládá se spíše z malých, v zásadně banálních příběhů a jejich fragmentů. Tím Herz připomíná Kachyňu, přestože je jinak daleko méně "nápaditý" a citelně temnější. Pochválit je třeba herecké výkony. Nestává se v tuzemské kinematografii často, aby podávali herci tak přirozené a neškrobené výkony bez stopy jakéhokoli přehrávání či naopak podivného amatérismu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Lima, igi B., sud, Rodin (17.07.2010)

Už úvodní titulky, za nimiž se bezostyšně míhají scény z jatek toho nejdrsnějšího kalibru předznamenávají, že nepůjde o žádnou pohodovku k nedělnímu kafíčku. Kratinu jsem nikdy neměl rád, ale tady to dokázal pojmout tak dojemně, že jsem mu fandil. A dobře jsem udělal. :-) Kromě syrově syrových scén z jatek a celkem neobvyklých exemplářů socialistických výdobytků (televize, auta...) je třeba vyzdvihnout herecké výkony Vladimíra Menšíka a Františka Peterky. Pobavilo cameo Juraje Herze a nezklamal ultraslizký hnusák Jiřího Štěpničky. Ten chlap takový snad musí být i v reálu, to není možné, že to takhle hraje. :-D (23.09.2016)